Euro na úvod týdne padá na více než tříměsíční minimum

I když to tak po většinu minulého týdne nevypadalo, nakonec si euro polepšilo na týdenní maximum. Kurz eura k dolaru se po většinu minulého týdne pokoušel dostat pod hladinu 1,3000 USD/EUR, ve čtvrtek se kurz dokonce dostal do blízkosti hladiny 1,2900 USD/EUR. V samotném závěru týdne však kurz vystřelil až k 1,3100 USD/EUR.
 
Dolar po většinu minulého týdne podporovala příznivá makroekonomická data poukazující na zlepšující se růstovou dynamiku. Byli jsme svědky jak silnějších maloobchodních tržeb reflektující silnější spotřebitelskou poptávku, tak i v pátek publikované statistiky únorové průmyslové výroby, která též rostla rychleji, než se čekalo. Jádrová inflace však zatím neakceleruje, jak ukázala únorová data, což zchladilo očekávání trhu, že by americká centrální banka mohla na nadcházejícím zasedání nějakým způsobem omezit objemy odkupů aktiv v rámci třetího kola kvantitativního uvolňování.
 
Sobotní ráno přineslo další nestandardní řešení evropské dluhové krize, tentokráte se týkalo Kypru. Summit EU rozhodl o finanční pomoci Kypru. Tato ostrovní země bude jako první využívat zdrojů záchranného fondu ESM. To je však striktně podmíněné. Kypr musí mimo jiné privatizovat, zvýšit korporátní daně z 10 % na 12,5 % a poprvé bylo použito velmi nestandardní řešení v podobě zdanění bankovních depozit. Na finanční pomoci Kypru se tak budou podílet i střadatelé v bankách (vklady do 100 tisíc EUR budou zdaněny sazbou 6,75 %, vklady nad tuto úroveň pak sazbou 9,9 %). Tento zcela výjimečný krok byl zvolen kvůli extrémní velikosti kyperského finančního sektoru, který pětkrát převyšuje celou kyperskou ekonomiku měřeno HDP a místní bankovní systém využívá celá řada zahraničních firem kvůli příznivým registračním podmínkám, výhodnému daňovému režimu a nízké ochotě kyperských úřadů předávat informace. Je ovšem otázkou, jestli další kontroverzní krok nebude mít zcela opačný účinek než stabilizační. Vzpomeňme, jak negativně trhy reagovaly na PSI program týkající se Řecka. Ratingová agentura Moody´s již varovala, že se jedná o negativní zprávu pro vkladatele i v dalších evropských zemí. Euro se propadlo (kurz již dnes ráno atakoval 1,2900 USD/EUR), naopak švýcarský frank posílil, asijské akciové trhy byly pod silným výprodejním tlakem (japonský akciový index NIKKEI dnes ztrácí více než 2,5 %), naopak vzestup poptávky po zlatě vedl k růstu jeho ceny a atakování měsíčního maxima v podobě hladiny 1 600 USD za trojskou unci.
 
Kromě řešení kyperského problému stojí za zmínku i fakt, že byla prodloužena doba pro splacení finanční pomoci Portugalsku a Irsku. Žádná další zásadní rozhodnutí summit nepřinesl. Byly zopakovány fráze z posledních týdnů, že je třeba se v rámci fiskálních konsolidací dívat i na růstové konsekvence přijímaných opatření, a to zejména s ohledem na dopad do zaměstnanosti, a to hlavně ve světle vysoké nezaměstnanosti mezi mladými Evropany. Určitým překvapením může být postoj Německa. I přes blížící se zářijové parlamentní volby chce vláda pokračovat ve fiskální konsolidaci.
 
Úvod týdne bude z fundamentálního pohledu naprosto nezajímavý. Všichni budou sledovat první obchodní hodiny na všech finančních trzích ve světle kyperské "daně z vkladů". Nutno podotknout, že i když ji schválil summit EU, samotný kyperský parlament se k tomu včera nedostal a hlasování by mělo probíhat dnes, kdy je na Kypru státní svátek a banky jsou zavřené (podle zpráv z tisku, by měly zůstat zavřené i zítra). Schválení opatření v kyperském parlamentu však není stoprocentní záležitostí. Pokud by ke schválení nedošlo, rozhodnutí summitu by se neaplikovalo. Ať tak či tak, obě varianty znamenají výrazné zvýšení nejistoty a vzestup rizikové averze na trzích, což by mělo nahrávat dalšímu posilování americké měny.
 
Důležitou událostí tohoto týdne je zasedání americké centrální banky, které bude zveřejněno ve středu večer. Pokud jde o nastavení úrokových sazeb, je zřejmé, že z tohoto pohledu se žádné akce nedočkáme. Centrální bankéři jasně deklarovali, že období nulových úrokových sazeb bude trvat tak dlouho, dokud nezaměstnanost neklesne pod 6,5 % a dokud se inflační očekávání v dvouletém horizontu nevyšplhají nad 2,5 %. Problém je, že takto transparentní zatím centrální bankéři nebyli v tom, kdy ukončí třetí kolo kvantitativního uvolňování. A z tohoto pohledu bychom se nějaké noviny mohli dočkat. Načasování ukončení programu "tištění peněz" je klíčové i pro kurz amerického dolaru. Tištění peněz totiž působí ve směru jeho oslabování, respektive brání jeho výraznějšímu posílení.

Autor: Jan Vejmělek

Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.