HDP - revize potvrdila předběžné odhady, rok a půl recese a stagnace

Týden, ve kterém statistici oznámí většinu důležitých výsledků, začal poněkud rozporuplně. Potvrdily se totiž negativní výsledky za HDP, naopak pozitivně působily hodnoty inflace, která pokračuje ve velmi mírném pásu. A díky jejímu poklesu na konci roku začaly růst i mzdy.

Podle detailních výsledků ekonomika poklesla v porovnání s posledním čtvrtletím roku 2011 o 1,7 %. A v porovnání třetího a čtvrtého čtvrtletí minulého roku ekonomika klesala o 0,2 %. To je letošní nejlepší mezičtvrtletní výsledek roku 2012. Na straně zdrojů není žádným překvapením, že stavebnictví přineslo velmi záporná čísla, meziročně propadlo o 6,2 %. Stavebnictví od roku 2008 ještě nezažilo růstový rok, a proto by letošek pro něj měl být tím pomyslným dnem, od kterého se odrazí. Na českém stavebním trhu totiž není dostatek zakázek, a řada plánovaných projektů z předkrizového období stále stojí. Investoři buď čekají na vhodnější období, nebo projekty přehodnocují a hledají méně náročné varianty. Pozitivní je aspoň situace v porovnání třetího a čtvrtého čtvrtletí, kdy stavebnictví vzrostlo o 1,9 %.

Na celkový výsledek ekonomiky ale výrazně zapůsobil zpracovatelský průmysl, který je téměř čtyřikrát větší než celé stavebnictví. Zpracovatelský průmysl, kam patří mimo jiné i výroba aut, klesl meziročně o 3,4 % a mezičtvrtletně o 0,7 %. Projevila se hlavně slabší poptávka po automobilech nejen v Česku, ale i ve zbytku Evropy. Objemy registrací aut v Evropské unii od roku 2008 celkově klesají, a prosinec minulého roku byl jeden z nejhorších.

Potvrdilo se i známé pravidlo, že klíčovým prvkem je zahraniční obchod. Z výdajového pohledu byl totiž jeden z mála, který dokázal přinést kladné body pro ekonomiku. Vývoz rostl o 1,4 % a dovoz o 1,2 %. Díky přebytku exportu nad importem tak ekonomika neskončila ještě hůře. A stejně jak přináší zahraniční obchod kladné body, tak výdaje domácností nesou body záporné. Spotřeba domácností totiž klesla o 4,1 %. Tak špatný výsledek je důkazem, jak důležitá je poptávka domácností. Slabá poptávka je daná obecně pesimismem spotřebitelů, a jejich pocitem, že ekonomická situace se brzy nezlepší. Proto raději šetří a neutrácejí, a koloběh peněz v ekonomice se zpomaluje. Svůj podíl na tom měly i vysoké ceny v minulém roce s rostoucí nezaměstnaností, která ubírá na koupěschopnosti poptávky.

Průměrné mzdy jsou jednou z klíčových oblastí pro spotřebitele. Průměrná nominální mzda v Česku vzrostla na 27.170 korun. Výrazně lépe se dařilo hlavně podnikatelům, kteří si polepšili nominálně o 4,2 %. Naproti tomu nepodnikatelé, tedy zaměstnanci, si polepšili nominálně trochu méně, o 1,3 %. Důležitý je ale výsledek po očištění o růst cen. Ty rostly v posledním čtvrtletí o 2,8 %. Ve výsledku to znamená, že průměrná mzda reálně vzrostla o 0,9 %. Růst je daný ale hlavně díky podnikatelům, zaměstnanci zaznamenali pokles reálných mezd o 1,5 %. Důležitý pohled dává ale i medián mezd, který je nižší, než průměrná mzda. Průměr totiž zvyšují lidé s vysokými příjmy. Medián byl ve čtvrtém čtvrtletí 22.446 Kč. V letošním roce by ale mzdy mohly reálně růst jak u podnikatelů, tak i zaměstnanců.

Pozitivní výhled na růst mezd v letošním roce přichází právě s poklesem inflace. Znamená to, že ceny již nerostou tak rychle jako v předchozích měsících. Po lednové inflaci 1,9 % přišlo další snížení na 1,7 %. Ceny nyní nerostou tak rychle hlavně proto, že poptávka ze strany spotřebitelů je minimální. A tak zdroji růstu jsou spíše náklady na straně výrobců, nebo jejich dovozní ceny. Téměř polovinou se na inflaci podílely potraviny (příspěvek 0,8 p.b.), naopak oblečení, doprava, nebo telekomunikace zaznamenaly poklesy cen. Meziměsíčně ceny prakticky stagnovaly, rostly jen o nevýraznou desetinu procenta.

Ing. Michal Kozub
Analytik
Home Credit a.s.

Zpřesněná data potvrdila dříve uváděný výsledek: česká ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku klesla o 0,2 procenta. Jde již o šesté čtvrtletí, kdy HDP klesá nebo stagnuje. V meziročním srovnání se pokles HDP prohloubil na 1,7 procenta. Negativně k vývoji HDP přispěla spotřeba domácností a investiční aktivita, naopak kladně přispěly zahraniční obchod a změna zásob. Za celý loňský rok se HDP snížil o 1,2 procenta po růstu o 1,9 procenta v roce 2011.

Spotřeba domácností v posledním čtvrtletí meziročně klesla o 4,1 procenta. V dostupné časové řadě není horšího výsledku. Podepsala se na tom souhra vyšší nezaměstnanosti, klesajících reálných mezd a zvýšení míry úspor. Pokles poptávky se nejvýrazněji projevil u zboží dlouhodobé spotřeby (automobily apod.), které není pro každodenní život nezbytné.

Hrubá tvorba fixního kapitálu meziročně klesla o 5,0 procent. Klesly zejména nákupy dopravních prostředků (-10,7 procenta) a stavební investice. Pozitivně ovšem k vývoji HDP přispělo zvýšení firemních zásob.

Výraznějšímu poklesu ekonomiky zabránil pokračující příznivý vývoj zahraničního obchodu. Zhoršení situace v eurozóně ovšem výrazně omezilo příznivý vliv tohoto faktoru na vývoj české ekonomiky. Celkový vývoz se meziročně ve 4. čtvrtletí zvýšil o 1,4 procenta, dovoz o 1,2 procenta. Na začátku letošního roku by dokonce mohl být příspěvek čistého exportu mírně záporný.

Z pohledu jednotlivých sektorů se nejvýrazněji na vývoji HDP projevil pokles zpracovatelského průmyslu o 3,4 procenta.

Pokračování recese zvýšilo mezeru výstupu, tj. rozdíl mezi skutečným výkonem ekonomiky a produkcí při využití existujících kapacit, na 1,5 procenta. Tato skutečnost vysvětluje absenci tlaků na růst cen v ekonomice. Za svým předkrizovým výkonem, kterého česká ekonomika dosáhla ve 3. čtvrtletí 2008, zaostává HDP o 2,7 procenta.

Za celý letošní rok počítám s poklesem HDP o 0,4 procenta. Domácí poptávku bude tlumit zvýšení nezaměstnanosti a pokračující úsporná fiskální politika vlády. Negativně na českou ekonomiku bude působit také očekávané pokračování recese v eurozóně v první polovině letošního roku.

David Marek, Patria Finance