VELKÉ SROVNÁNÍ DANÍ: Kolik platí Češi, Němci nebo Slováci?

Všichni známe ten pocit frustrace, když naše hrubá mzda projde rukama ministerstva financí a na účtu přistane očesaná do podoby čistého výdělku. V případě průměrné mzdy, která v České republice platí, máte ve smlouvě částku 24 600 korun, ale do ruky se vám dostane 19 014 korun. Kus jde na zdravotní a sociální pojištění, svoje sousto si odhryzne i daň z příjmu.

A jak to vypadá v konkrétních číslech? Na zdravotním pojištění odvede zaměstnanec 4,5 procenta a zaměstnavatel 9 procent hrubé mzdy měsíčně, u sociálního pojištění pak jde o 6,5 procenta na straně zaměstnance a 25 procent z účtu chlebodárce. Při platu 20 tisíc vám tedy do státní kasy odejde na pojištění 2200, daň z příjmu si na pravidelné záloze vezme 1950 korun. Reálně můžete nakládat s 15 850 korunami.

Při pohledu do Polska zjistíme obrácený číselný poměr: více peněz stát ukrajuje zaměstnancům, nikoli jejich šéfům. Podřízení hrubou mzdu zdaňují 17,8 procenta celkových odvodů na pojistném, firmy se týká hodnota 14,8 procenta. Nižší míra zdanění by měla přinášet pozitivní impuls pro domácí ekonomiku a podněcovat podnikatele a živnostníky k vytváření pracovních míst.

V Rakousku odvádějí zaměstnanci více než ti čeští, zaměstnavatelé zase méně, přesto pořád více než jejich podřízení. Z hrubé mzdy odejde 18,1 procenta, pro chlebodárce platí výdaj v hodnotě 29,1 procenta z hrubé mzdy. Rakušané však mají uzákoněný mnohem nižší strop, a to ve výši 1,5násobku průměrné mzdy. Stačí mít jen o kousek vyšší sumu na výplatnici a pracujete s paušálem, procenta už vás nedohánějí.

Stejný strop má i náš poslední soused a ekonomický tahoun Evropy, Spolková republika Německo. Zároveň tu fungují jedny z nejvyšších daňových odvodů v celé Unii, což souvisí i s tím, že Německo výrazně dotuje unijní fondy. Na sérii sociálních pojištění musí zaměstnanci odevzdat 12,45 %, na zdravotním 6,65. Pro zaměstnavatele platí úplně stejné hodnoty, Německo je tedy v regionu výjimečné tímto principem rovnosti. S čísly ovšem pohne tzv. příplatek solidarity a daň z příjmu, právnické osoby hradí ještě speciální daň. Ovšem zaměstnanci, kteří měsíčně nevydělají více než zhruba 17 000 korun, neplatí vůbec žádnou daň z příjmu.

Jen pro srovnání se podívejme na druhou unijní a ekonomickou velmoc, Velkou Británii. Tady mají naopak jedny z nejnižších odvodů – zaměstnanci 11 procent, zaměstnavatelé 12,8 procenta. Nízké zdanění má však svou cenu, přímo z něj vyplývají nízké sociální dávky. Také se počítá s vyšší mírou osobní finanční zodpovědnosti, což poznáte, až onemocníte. Na zubaře vám stát nepřispěje vůbec nic, výrazně se prodraží i pobyt v nemocnici a léky.