Schůzka velkých šéfů, tentokrát bez piva?

Na Prima family byli v Partii k vidění dva senátoři, Jiři Dientsbier a Jaroslav Kubera. Druhý z jmenovaných vedle nekonformního, až noblesního vystupovaní vyniká na první pohled racionální mluvou, opírající se o selský rozum. To ovšem často platí do momentu, kdy se mu nechce uplatnit rácio do vlastních řad nebo vůči stranickým kolegům. Jiří Dientsbier si zakládá na pověsti, na které si kdysi zakládal i předseda kabinetu. Jeho zásadovost sice může být dobrým vkladem do budoucna, třeba některé z příštích voleb prezidenta, v praktické stranické politice nicméně může představovat omezení akceschopnosti. Veškerá debata se točila okolo pojmu velezrada, potažmo záměru skupiny senátorů předložit Ústavnímu soudu k posouzení ústavnost některých kroků Václava Klause. Moderátor Jan Punčochář logicky požadoval vysvětlení proč má být tento krok realizován až na úplném konci Klausova úřadování, když k údajnému porušování docházelo podstatně dříve. Místopředseda ČSSD se odkazoval na "poslední kapku" v podobě amnestie, nakonec dokonce připustil i potřebu nastavení mantinelů pro futuro, ale nedokázal predikovat, zda tuto iniciativu Senát aprobuje. Kubera tentokrát plně dostál své dobré pověsti, nenechal se nijak vyvést z míry, obsah amnestie nepodporoval, jen zřetelně prohlásil, že bude hlasovat proti realizaci "žaloby."

Do zákulisí relací sice nevidíme, nicméně pokud jde o hlavní hosty první části pořadu Otázky Václava Moravce, Miroslav Kalouska, ministra financí a Jaroslava Zavadila, předsedy ČMKOS, tak ti měli ve studiu ke svlažení rtů a hlasivek jen sklenice s vodou. Podle plánu se mělo debatovat o tématech zajímajících obě strany, tedy o rostoucí nezaměstnanosti, ekonomické recesi, cenách energií a fungování podniku ČEZ, úsporách ve státním rozpočtu, nálezech NKÚ týkajících se nehospodárného fungování státu a státních institucí, podvodech s penězi z evropských fondů, budoucnosti Nečasovy vlády, nespokojenosti odborů se současnou politickou situací, novém občanském zákoníku a nástupu nového prezidenta Miloše Zemana do úřadu. Pikantní na tomto plánu byl zejména připravený dotaz na budoucnost Nečasovy vlády, adresovaný Miroslavu Kalouskovi. Ten opět potvrdil, že má situaci pevně v rukou, že dokáže obhájit vládu jako celek, ministerstvo práce zvlášť a jím řízené úřady práce navrch, aniž by k tomu potřeboval premiéra nebo ministryni. Předseda nejsilnější odborové centrály mu více méně jen sekundoval, což lze konec konců konstatovat rovněž o Moravcovi.

Pokud jde o konkrétní záležitosti, tak ministr zdůraznil mimořádně výhodné parametry dluhové služby pro ČR, totožné s Rakouskem; kvůli zaměstnanosti stát zadlužovat nebude; státní rozpočet na příští rok navrhne tak, aby byla dodržena Maschrichtská kritéria; je proti zvýšení minimální mzdy, případně jiné rozhodnutí vlády bude respektovat; rostoucí ceny energií mu také nejsou po chutí, osobně podporuje snahy státního regulátora zprůhlednit vyúčtování odběru; je šokován tím co na jedné straně lze stíhat a co na druhé straně lze odložit, nemá však zájem na tom, aby byl veřejně lynčován za osobní názory na očividně podezřelé transakce v solárním byznysu.

Kalousek současně už poněkolikáté dokázal, že umí pohodlně ovládnou debatu natolik, že vymezený čas nestačí na všechna plánovaná témata. Program byl sice v mnohém splněn, avšak některé resty zůstaly. Zda bude ovšem mít Zavadil příležitost doříci někde u piva to, co se mu nepodařilo ve studiu, o tom zatím není nic známo.

Další informace a zajímavosti zde, třeba o tom jak se vyvíjí monstrózní slevová akce na málo funkční zboží