Jen tak na okraj ... poznámky k finanční ústavě

Poslanecká sněmovna začala projednávat vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti. Jeho podstatou jsou dvě části: limity pro veřejný dluh v relaci k HDP, s nimiž je spojen korekční mechanismus bránící příliš vysokému zadlužení země, a vznik Národní rozpočtové rady, instituce vyhodnocující fiskální situaci.

Dluhové limity jsou nastaveny na 40, 45, 48 a 50 procent HDP. Vymezení sankcí související s jejich překročením je popsáno projednávaném zákonu zde. Klíčové je vymezení dluhu, k němuž se tyto limity vztahují. Jde o veřejný dluh (dluh centrální vlády, mimorozpočtových fondů, krajů, obcí a zdravotních pojišťoven) snížený o rezervu financování státního dluhu. Logicky má tato konstrukce smysl, nicméně snižuje to transparenci dluhového kritéria, a tedy i srozumitelnost pro širší veřejnost. Navíc zahrnutí rezervy financování by omezilo riziko, že ministerstvo financí bude držet tuto rezervu zbytečně vysokou. Na konci loňského roku tato rezerva dosahovala 135,7 miliardy korun. Je samozřejmě vhodné udržovat rozumně vysoké rezervy s ohledem na tržní rizika. Jenže tato rezerva není zadarmo. Průměrné náklady státního dluhu jsou zhruba 3 procenta a udržování takto vysoké rezervy tedy stojí 4 miliardy korun ročně.

Veřejný dluh v poměru k HDP na konci loňského roku podle mého odhadu činil 45,6 procenta HDP. Po odečtení rezervy financování by měl činit 42,1 procenta HDP. Letos se kritérium dluhové brzdy patrně zvýší k 44,6 procenta HDP. Pokud nedojde ke zpřísnění fiskální politiky, bude limit 45 procent překročen v roce 2014. Nicméně to se dozvíme až z notifikace ČSÚ, která bude publikovaná v dubnu 2015. Další limit na úrovni 48 procent HDP by byl překročen v roce 2017. Poslední hranice, 50 procent HDP, o rok později. Schválení ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti tedy implicitně manévruje budoucí fiskální politiku směrem k větší přísnosti (nebo chcete-li odpovědnosti).

Poslední poznámka se týká Národní rozpočtové rady. Ta by měla být volena Poslaneckou sněmovnou. Způsob jmenování vymezí připravovaný zákon o pravidlech rozpočtové kázně. Podle jeho původní varianty by měly členy rady navrhovat vláda, Senát, bankovní rada ČNB, ministr financí a hejtmani s primátory. Klíčové bude, aby Národní rozpočtová rada byla apolitická a obsazena podle odborného hlediska. Původní návrh předpokládá, že by člen rady měl mít alespoň magisterské vysokoškolské vzdělání a měl by být zkušenou a uznávanou osobností s desetiletou praxí v oblasti financí či makroekonomie. Jenže fiskální politika je v centru politiky jako takové, proto bude nestranné apolitické působení Národní rozpočtové rady nejednoduché a náchylné ke kritice z jedné či druhé strany politického spektra..

David Marek, Patria Finance