Bankovní unie – Evropa buduje obranné pozice

Stávající krok je jen snaha posílit obranné pozice eurozóny a sjednotit velení před další velkou bitvou globální finanční války.  Nic víc, nic míň.

Centralizace evropského bankovního dohledu je tu. Před pár dny byla schválena evropská bankovní unie.  Jejím oficiálně proklamovaným cílem je mít dozor nad co největším počtem bank s tím, že to zabrání problémům v budoucnosti. To je jen slepá víra, nic jiného.

Centrální banky a vlády již vystřílely veškerou munici, tak hledají další možnosti. Ideálně takové, které rozmělní riziko (neboli ho převede i na neztrátové banky) či země, kde ztrátové banky nepůsobí. Současná podoba je jen první krok, další budou následovat.

Evropská centrální banka (ECB) bude dohlížet nad třemi největšími bankami každé země, bankami, které dostaly státní pomoc a bankami, jejichž aktiva přesahují 30 miliard, případně, jejichž aktiva dosahují více než pětiny HDP země, kde má banka sídlo.

Bankovní unie je povinná pro všechny země eurozóny, členské země EU neplatící eurem se mohou k bankovní unii připojit dobrovolně. Česká republika je jednou ze tří zemí (další jsou Švédsko a Velká Británie), které se k bankovní unii nepřipojily, ačkoliv ji ani nevetovala. ČNB je s výsledkem nespokojena.  Ani se nijak nezmenšilo riziko tolik diskutovaného převodu bank na pobočky mateřských firem, ale zabránit mu nelze. Pouze jsme si vymohli politickou deklaraci, že banky k tomu nebudou nabádány. Vkladatelé by pak neměli své vklady u právního subjektu např. Česká spořitelna, ale u právního subjektu Erste bank.

Stejně to skončí globální měnovou reformou. Eurozóna nyní začíná budovat obranné pozice a sjednocovat velení. Nic víc, nic míň. Co s tím? Dávat si pozor na chování vlastníků českých bank, aby české banky nebyly obětovány a případně rychle reagovat.

Na škodu by proto nebylo ani mít část aktiv mimo finanční systém.