Německo bylo na konci devadesátých let na kolenou. Obrovské rozdíly mezi chudým východem a bohatým západem, vysoká míra nezaměstnanosti, zdražující se reálná cena práce a další problémy otřásaly německou ekonomikou v základech. Tehdejší spolkový kancléř, Gerhard Schröder, se obrátil na personálního ředitele Volkswagenu, Petera Hartze, aby mu pomohl připravit potřebné reformy. I díky těmto reformám se Německo stalo nejsilnější ekonomikou a v období, kdy ostatní země neúspěšně bojují s rekordní mírou nezaměstnanosti, ta německá se pohybuje na svých historických minimech od sjednocení. Gerharda Schrödera však stály tyto reformy post kancléře.

Když se podíváme na Německo na přelomu tisíciletí, můžeme si povšimnout několika podobností se současným Španělskem a dalšími méně úspěšnými státy: nepružná pracovní síla, velká nezaměstnanost, přebujelý sociální stát.  Můžeme vidět i paralelu silného západu a slabšího východu u industriálního italského severu a rurálního jihu. Německá vláda přijala několik nepopulárních opatření:

Prvním bylo snížení výplat podpory v nezaměstnanosti, zkrácení doby její výplaty a zjednodušení jejich výpočtu. Nezaměstnaný Němec před reformou Hartz IV pobíral až dvě třetiny svého platu po dobu až 32 měsíců. Po reformě jsou Němci povinni vzít jakoukoliv přijatelnou pozici a nesmí takové místo opustit, jinak hrozí, že přijdou o příspěvky v nezaměstnanosti.

Druhým bylo zavedení zkrácených úvazků takzvaných minijobs, kde si může zaměstnanec vydělat až 400 EUR (450 od roku 2013), bez toho, aby musel platit zdravotní a sociální pojištění. Zaměstnavatel pak platí za něj výrazně nižší odvody. Tím jsou schopni najít práci i lidé, kteří by jinak práci nenašli a museli žít ze sociálních příspěvků.

Třetím byla restrukturalizace úřadů, které se zabývají hledáním práce pro uchazeče, na moderní pracovní agenturu.

Další příčinou německého hospodářského úspěchu je i euro. Zatímco euro znevýhodňuje čisté dovozce jako je například Francie, Španělsko a další, pro Německo, kde polovinu ekonomiky tvoří exporty, je to výhodou. Kdyby mělo Německo samostatnou měnu, její kurz by vlivem pozitivní obchodní bilance stoupal, což by po čase snížilo exporty.

Poslední významnou oblastí, díky které se Německu daří, je kvalifikovaná pracovní síla. Ta je daná jedním z nejvyšších podílů výdajů na vědu na HDP. Německo si nechalo registrovat u Evropského patentového úřadu v roce 2011 více než 33 000 patentů, Česká republika 249.

Ač Německo patří po ekonomické stránce v Evropě k těm nejlepším, stále má k ideálnímu stavu ještě daleko. Ročně pošlou západní země těm východním desítky miliard skrze takzvané Sozialzuschlag. Stále však východní země jsou výrazně méně (o 30 %) produktivní než ty západní.  Německý odklon od jádra dále zdraží vstupy firmám. V současné době na MWh silové energie, která stojí kolem 47 EUR, doplácí vláda skrze programy na obnovitelné zdroje 37 EUR. Problémem je i změkčení reformy, kdy jsou výplaty podpory v nezaměstnanosti vypláceny stále širší mase.  Systém částečných úvazků je určitě něco, z čeho by si mohla spousta zemí vzít příklad. Odpůrci argumentují, že je výdělek 400 EUR nedůstojný, avšak o kolik důstojnější je život na sociálních dávkách?

Vojtěch Železný,

portfolio manažer

Conseq Investment Management, a. s.