(Kurzy.cz)
Komentáře k průmyslu - negativní překvapení, pokles zahraničních zakázek
Výsledky z průmyslu za srpen překvapily. Bohužel negativně. Index průmyslové produkce zaznamenal meziroční propad o 3,1 % a negativní obrázek potvrdil i pokles hodnoty nových zakázek o 1,4 %. S rostoucími obavami lze pohlížet především na meziroční pokles zahraničních zakázek o 0,5 %. Je to právě poptávka ze zahraničí, která držela domácí průmysl v poslední době nad vodou. Domácí poptávka naopak zcela jistě výpadek ze zahraničí nenahradí, když zůstává slabá a v tomto roce je zhruba na úrovni krizového roku 2009.
Celkově negativní trend potvrzuje i postupný pokles výroby motorových vozidel, tedy dominantního segmentu českého průmyslu. Klesající poptávka po automobilech a s ní související snížení prodejů osobních aut dorazil z jihoevropských zemí už i do Německa. V podobném duchu hovoří i předstihové indikátory ze Spolkové země (pokles průmyslových indexů Ifo a PMI) a rovněž z České republiky (pokles indexu PMI).
Domácímu průmyslu se v následujících měsících dařit nebude. Lze počítat jak s dalším poklesem průmyslové produkce tak i hodnotou nových zakázek. Vzhledem k tomu, že v průmyslových odvětvích v České republice pracuje téměř 40 % pracovníků, lze počítat i s negativním dopadem na růst nezaměstnanosti.
Miroslav Novák
analytik společnosti AKCENTA
Průmysl zaznamenal v srpnu nečekaně silný propad. Výroba meziročně klesla 3,1 procenta. Údaje tentokrát neovlivnily kalendářní variace, letošní a loňský srpen měly stejný počet pracovních dní. Negativní údaje doplňuje pokles tržeb, zaměstnanosti i nových zakázek.
Díky přílivu přímých zahraničních investic v předchozím desetiletí se výroba výpočetní techniky a elektroniky stala důležitým odvětvím českého průmyslu. Nyní ovšem útlum tohoto sektoru táhne dolů celkové průmyslové statistiky. V srpnu se produkce v tomto odvětví meziročně snížila o 19,4 procenta. Výroby bohužel klesá také v dalších klíčových oborech: automobilový průmysl hlásí pokles o 3,6 procenta, produkce hutí klesla o 13,6 procenta.
Negativní situaci se firmy přizpůsobují hledáním úspor na straně nákladů, což vedlo ke snížení zaměstnanosti o 1 procento. Růst průměrné mzdy zpomalil na 3 procenta, což ovšem po zohlednění inflace představuje reálné snížení mezd.
Pokles nových zakázek a skutečnost, že index nákupních manažerů setrvává pod hranicí 50 bodů, naznačuje pokračování recese v českém průmyslu i v dalších měsících.
Díky příznivému začátku letošního roku počítáme letos se zvýšením průmyslové výroby o 0,6 procenta po loňském růstu o 6,9 procenta.
David Marek, Patria Finance
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz