ČR - HDP ve 2Q podle revize poklesl o 0,2% q/q a o 1% r/r

Hrubý domácí produkt očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy klesl ve 2. čtvrtletí podle zpřesněného odhadu meziročně o 1,0 % a mezičtvrtletně o 0,2 %.

Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost^*/ klesl ve 2. čtvrtletí podle zpřesněného odhadu v meziročním srovnání o 1,0 % (předběžný odhad ze 14. srpna předpokládal pokles o 1,2 %) a v porovnání s předchozím čtvrtletím o 0,2 %. Současně s odhadem za běžné čtvrtletí byl na základě dodatečně získaných statistických a administrativních dat upřesněn pokles HDP za 1. čtvrtletí 2012 zveřejněný 8. června (v meziročním srovnání z 0,7 % na 0,5 % a mezičtvrtletně z 0,8 % na 0,6 %). V úhrnu za 1. pololetí byl v tuzemské ekonomice vytvořen HDP o 0,8 % nižší než ve stejném období minulého roku.

Výkonnost ekonomiky měřená meziročním a mezičtvrtletním vývojem hrubého domácího produktu se ve 2. čtvrtletí snížila především v důsledku pokračujícího poklesu domácí poptávky, který nárůst přebytku zahraničního obchodu nestačil nahradit. S tímto problémem, který se postupně prohlubuje, se ekonomika potýká již více než rok.

Na nabídkové straně ekonomiky klesla hrubá přidaná hodnota (HPH) meziročně o 0,3 %, příspěvek jednotlivých odvětví k její tvorbě se přitom dále diferencoval. V meziročním srovnání měl nejlepší výsledky opět zpracovatelský průmysl, kde HPH vzrostla o 4,8 %. K jejímu zvýšení pozitivně přispěla zejména odvětví výroba strojů a zařízení a výroba elektrických zařízení, loňské úrovně naopak nedosáhla odvětví potravinářský průmysl, výroba pryžových a plastových výrobků a výroba dopravních prostředků.
Prohlubující se pokles HPH postihl odvětví stavebnictví, kde se HPH meziročně snížila o více než 10 %, výrazně horší výsledky v porovnání s minulým rokem zaznamenala i odvětví obchod motorovými vozidly, maloobchod, telekomunikace a pojišťovnictví.

Negativně ovlivnily meziroční vývoj HDP daně z produktů, kde celkový pokles ve stálých cenách o 5,9 % způsobila především jejich hlavní složka - daň z přidané hodnoty.

Na meziročním i mezičtvrtletním poklesu úhrnné poptávky se podílely především výdaje na konečnou spotřebu a v jejich rámci hlavně výdaje domácností. Ty ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku klesly o 3,3 %, respektive o 1,1 % oproti 1. čtvrtletí. Meziročně se téměř o pětinu snížily výdaje domácností ve stálých cenách za předměty dlouhodobé spotřeby. Méně než před rokem vydaly domácnosti také za potraviny, nealkoholické a alkoholické nápoje, tabákové výrobky, bytové vybavení, energie, dopravní a poštovní služby a další položky.

Výdaje na konečnou spotřebu subjektů zahrnovaných do sektoru vládních institucí klesly o 0,9 %.

Tvorba hrubého fixního kapitálu zůstala ve 2. čtvrtletí na úrovni předchozího roku, výrazně se však změnila její struktura. Zatímco výdaje na strojní vybavení vzrostly o více než deset procent, investice do obydlí o stejné procento poklesly. Za dopravní prostředky vydali investoři méně o 5,1 % a za ostatní budovy a stavby o 3,8 %.

Vývoz zboží a služeb vzrostl ve stálých cenách o 3,9 %, zatímco dovoz pouze o 1,1 %. V běžných cenách se aktivní saldo zvýšilo z loňských 37,5 mld. Kč na aktuálních 50,4 mld. Kč (z toho 42,1 mld. Kč u zboží a 8,3 mld. Kč u služeb). Vyšší čtvrtletní aktivní saldo (57,9 mld. Kč) docílila česká ekonomika pouze v letošním 1. čtvrtletí.

Úhrnná cenová hladina měřená implicitním deflátorem HDP se ve 2. čtvrtletí meziročně zvýšila o 1,4 %, z toho výdajů domácností na konečnou spotřebu o 3,4 %, fixního kapitálu o 1,7 %, vývozu o 3,4 % a dovozu o 4,8 %.