Investice | 06.12.2001 12:44:08

Všichni mohou být označeni za teroristy

Všichni mohou být označeni za teroristy

Pod záminkou boje s teroristy vedoucí představitelé středoasijských států omezují základní lidská práva obyvatel, náboženských skupin a organizací, uprchlíků a národních menšin. Někteří z vůdců navíc prohlásili, že na území svých zemí nepustí ani běžence z Afghánistánu.

Například prezident Tádžikistánu Imomali Rachmanov, tvrdí, že se jeho republika nachází v těžké ekonomické situaci a přijímání uprchlíků si nemůže dovolit. Jisté obavy o osudy afghánských běženců však prezident Rachmanov přeci jen projevuje. S žádostí o poskytnutí pomoci se obrátil na Japonsko, Rusko i na jiné státy. Navíc již na počátku protiteroristické operace vláda Tádžikistánů oznámila, že poskytne vzdušný prostor země k přepravě humanitární pomoci afghánskému obyvatelstvu.

Zákroky vůči médiím

Za této situace bylo 12. října v Tádžikistánu přerušeno vysílání ruské televizní stanice ORT a u další ruské stanice, kanálu RTR, došlo částečnému omezení vysílací doby. Tádžické úřady popírají, že by celá záležitost měla politické pozadí. Ministr spojů Tádžikistánu Nuriddin Muchitdinov opatření vysvětlil tím, že vedení ruských televizních společností neplnilo smluvní podmínky a “zadlužilo se v enormní výši za šíření signálu po území Tádžikistánu”. Dluh televize ORT, čítající zhruba 5,5 miliónů rublů (zhruba 7,5 miliónů korun) čeká na zaplacení už od roku 1997. Společnost ORT navíc neuzavřela smlouvu o podmínkách vysílání svého signálu. Co se týče kanálu RTR, jeho dluh činí celých 5 miliónů rublů (zhruba 7 miliónů korun). A přestože RTR, na rozdíl od stanice ORT, uzavřela smlouvu o vysílání, tádžická strana se domnívá, že ruská společnost ji neplní v plném rozsahu. Z tohoto důvodu se Ministerstvo spojů Tádžikistánu rozhodlo zkrátit vysílací dobu televize RTR z 18 na 15 hodin.

Pro tato opatření však existuje i jiné vysvětlení – Dušanbe sleduje s nelibostí některá vyjádření ruských politiků, zejména poslanců Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, týkající se situace v Afghánistánu. Televizní diváci v Tádžikistánu tak přišli fakticky o jediné spojení se světem, které pro ně představovaly právě dvě ruské televizní stanice. Místní televizní společnost totiž není schopna zpracovat takové množství informací, jaké v současnosti přichází ze zahraničních agentur.

Tvrdě proti islamistům

Ještě větší pozornost tádžické úřady nyní věnují náboženským skupinám, zejména organizaci Chizb ut-Tachrir al Islomi. Podle informací bezpečnostních orgánů státu se působení této organizace výrazně zintenzivnilo. Na severu země byly proto podniknuty razie s cílem zadržet aktivisty z Chizb ut-Tachrir al Islomi a 5. října ve městě Gafurov došlo k zatčení tří lidí. Během prohlídky u jednoho z nich, vedoucího základní organizace strany, byla objevena propagandistická literatura, sloužící k šíření informací o činnosti hnutí v sousedních muslimských zemích. U druhého z nich se při prohlídce našly letáky, vyzývající k násilnému svržení současného režimu v Tádžikistánu.

Chizb ut-Tachrir al Islomi je extremistická náboženská strana, která prosazuje znovuzavedení nadnárodního teokratického islámského státu Chalífát. V Tádžikistánu, tak jako v ostatních postsovětských republikách střední Asie, tato organizace působí ilegálně. Od počátku tohoto roku bezpečnostní orgány zatkly zhruba osmdesát aktivních členů strany, přičemž deset z nich bylo odsouzeno k trestu odnětí svobody. Ve většině případů se jedná o mladé lidi ve věku od 20 do 25 let.

Další zatčení členů Chizb ut-Tachrir al Islomi proběhlo podle ruské agentury RIA Novosti 3. října v hlavním městě Dušanbe. Bezpečnostní orgány tam zadržely dvě osoby, kterým zabavily velké množství letáků a brožur podvratného charakteru. Ministerstvo bezpečnosti Tádžikistánu nevyloučilo, že hnutí Chizb ut-Tachrir al Islomi udržuje styky s mezinárodními teroristy. Nová váha tohoto obvinění v očích západního světa nyní tádžickým bezpečnostním silám ještě více uvolňuje ruce pro tvrdší postup.

Ticho v Uzbekistánu

Zatímco obyvatelstvo Tádžické republiky má k dispozici potřebné informace jak z vlastních médií, tak z ruské televize RTR, obyvatelé Uzbekistánu se nacházejí v určitém informačním vakuu, neboť sdělovací prostředky v jejich zemi se situaci ohledně Afghánistánu nezabývají vůbec. Aktuální zprávy je možné získat pouze na tamních bazarech.

Prezident Karimov neskrývá své přání s pomocí Američanů zničit útvary Islámského hnutí Uzbekistánu (IDU) v čele s Džumou Namagani. Kromě toho, podle názoru organizace International Crisis Group (ICG) Karimov vidí v současné světové krizi možnost jak “přinutit Západ k ekonomickým i politickým ústupkům”. Tyto ústupky mimo jiné zahrnují možné investice a další západní pomoc právě v boji proti islámským povstalcům. ICG je toho názoru, že “dohoda mezi Washingtonem a Taškentem již byla uzavřena”.

Všichni jsou teroristé

Přitom je zjevné, že uzbecké úřady pod rouškou boje s teroristy likvidují i nenásilné opoziční síly v republice. Jestliže dříve vlády západních zemí ostře kritizovaly činnost uzbeckého prezidenta Islama Karimova právě ve spojitosti s dodržováním lidských práv, po nedávných útocích ve Spojených státech kritika zeslábla.

V Moskvě se v polovině října konala tisková konference ruských, uzbeckých a amerických ochránců lidských práv, kteří hovořili o pronásledování islámských organizací a totálním zbídačení uzbeckého obyvatelstva. Za zmínku stojí vystoupení ředitele Informačního centra pro lidská práva ve střední Asii Vitalije Ponomareva, který prohlásil, že “v Uzbekistánu vůbec neexistuje svobodný tisk, s výjimkou islámu a pravoslaví jsou jakákoliv náboženství zakázána a opozičně smýšlející občané jsou posíláni do věznic, kde mnohé po mučení i zabíjejí.” Podle slov Vitalije Ponomareva se tak v Uzbekistánu nachází více než sedm a půl tisíce politických vězňů, kteří jsou zadržování v táboře smrti v poušti Žaslyk. Ochránci lidských práv znají také jména deseti vězňů, kteří byli “usmrceni při předběžném vyšetřování”.

Za nejrozšířenější opoziční islámskou stranu v Uzbekistánu je považováno již zmíněné hnutí Chizb ut-Tachrir al Islomi. Počet jeho členů dosáhl za poslední dva roky dvacet tisíc. Ochránci lidských práv se domnívají, že právě proti této organizaci se v Uzbekistánu provádějí nejtvrdší represe. “Každý region má svůj černý seznam wahábistů a extremistů, na nichž jsou kvůli svému opozičnímu programu uvedeni především členové Chizb ut-Tachrir al Islomi,” uvedl Vitalij Ponomarev. “Za zločin se považuje přechovávání třebas jen dvou letáků kritizujících státní režim. Tito lidé nemají žádnou možnost se hájit”, dodal Ponomarev.

Inera Safargalijevová, nezávislá novinářka rádia Svobodná Evropa, na konferenci hovořila o totální cenzuře v Uzbekistánu. Prohlásila, že “nehledě na nejdemokratičtější zákonodárství, na základě kterého v zemi působí třicet soukromých televizních kanálů a osm soukromých rozhlasových stanic, všechny sdělovací prostředky se přidržují ve svých stanoviscích názorové orientace vlády.” Jako konkrétní příklad omezování novinářů Safargalijevová uvedla osobní prohlídku, které byla podrobena na letišti před odletem do Moskvy.

Teroristické útoky ve Spojených státech přinesly vážné obavy i obyvatelům Ferganského údolí na východě Uzbekistánu. Většina lidí v této oblastí se bojí toho, že protiteroristická operace v Afghánistánu mohou negativně ovlivnit i situaci v jejiho oblasti. Obyvatelstvo Ferganského údolí tradičně více nábožensky založeno než populace v ostatních oblastech centrální Asie. I za Sovětského svazu zde byla rozvinutá celá síť pololegálních mešit a islámských vysokých škol, tzv. medres, nad nimiž komunistické vedení nemělo kontrolu. Kromě toho, hustota osídlení ve Ferganském údolí je nejvyšší v celé střední Asii, což je příčinou celé řady vážných problémů, například masové nezaměstnanosti a obrovského nedostatku půdy. Právě situace ve Ferganském údolí ve skutečnosti určuje sociální a politickou stabilitu celé centrální Asie. Za této situace místní televize začala přenášet soudní líčení s údajnými islámskými teroristy a vedení země rozběhlo propagandistickou kampaň s názvem “Každý musí chránit svůj dům”, která může vyústit v represe muslimských Uzbeků. Kdokoliv z nich totiž může být režimem označen za teroristu.