FOCUS: Přehled prezidentských kandidátů do voleb 2013

PRAHA (MEDIAFAX) - Přes deset politických osobností se bude v prvním kole prezidentských voleb ucházet o přízeň voličů a úřad hlavy státu. Kromě stranických kandidátů budou mít občané na výběr také z řady osobností veřejného života tedy pokud se všem podaří včas nasbírat 50 tisíc podpisů pod petici.

Zjednodušeně se dá říci, že o prezidentský post se smí ucházet kterýkoli český občan, kterému už bylo 40 let a získá více než 50 tisíc podpisů pod svou "nominační" petici. Svou kandidaturu zatím ohlásilo celkem 14 uchazečů.

Mezi prvními to byl Přemysl Sobotka, kandidát ODS. V primárkách dostal větší důvěru svých spolustraníků před europoslancem Evženem Tošenovským. Sobotka je podle předsedy vlády a ODS Petra Nečase jasný a čitelný politik, jehož konzistentní názory všichni znají. Současný první místopředseda Senátu chce intenzivní část kampaně rozjet společně s volbami do krajů a jedné třetiny Senátu, již nyní se však podle svých slov věnuje například setkáním s voliči. Sobotka také prohlásil, že financování jeho kampaně bude transparentní: "Hlavní tíhu ponese ODS, ale samozřejmě že budeme všichni v čele se mnou shánět sponzorské peníze na kampaň. Nebudu ale z transparence dělat žádné velké volební téma, je to samozřejmost. Žádné sponzory v této chvíli nemám."

Jeho protikandidátem bude Jiří Dienstbier, kterého do boje o Pražský hrad vyslala opoziční sociální demokracie. Dienstbier neměl ve straně žádného protivníka, přestože si někteří straníci přáli za kandidáta svého bývalého předsedu Miloše Zemana. Dienstbier považuje za důležité, aby se česká politika odehrávala ve férovém soutěžení bez klientelistických a korupčních souvislostí. Důležité je i podle jeho slov zapojení České republiky do evropské integrace. V případě volební kampaně je opatrný a doufá, že utratí méně, než je plánovaný limit 40 milionů korun pro první kolo a deset milionů korun pro druhé kolo volby.

Celkem bezproblémově si svého adepta vybrala vládní TOP 09, která na svém sjezdu loni v říjnu stranickým kandidátem hladce zvolila Karla Schwarzenberga. Hlasování o usnesení stranického kandidáta na prezidenta zařadili delegáti na pořad jednání až po začátku říjnového sněmu, v původním harmonogramu nebylo. "Prezidentské volby jsou sice za rok a půl, ale to není tak dlouhá doba, abychom veřejnosti neměli předložit náš návrh na nejvhodnějšího kandidáta," řekl tehdy první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Připomněl, že podobná debata se vede ve všech parlamentních stranách, kde se však často neshodnou na jednom jméně. "Situace v TOP je jiná. My jsme to jedno jméno měli, ale čekali jsme na jeho rozhodnutí," dodal Kalousek. O tom, že se prezidentských voleb skutečně zúčastní, informoval Schwarzenberg předsednictvo oficiálně den před vnitrostranickou volbou.

Velké šance možná větší než výše zmiňovaným politikům ale průzkumy připisují dvojici bývalých premiérů. Velkou šanci postoupit do druhého kola voleb má Jan Fischer, někdejší předseda úřednické vlády. Ten svou petiční kampaň oficiálně zahájil 9. července. Zdůraznil, že České republice nabídne jako prezident změnu a upevnění zastupitelské demokracie. "Situace opravdu žádá zásadní změnu, nikoliv změnu revoluční, ale evoluční. Jsem přesvědčen, že přímá prezidentská volba k této změně otevírá dveře. Nestojí za mnou žádná politická strana, to neznamená, že za mnou nestojí politické zkušenosti," uvedl Fischer. Jeho kampaň je prý financovaná průhledně. Odmítá peníze politických stran a státních či polostátních firem, preferuje dary fyzických osob.

Nemalé šance připisují agentury také expremiérovi Miloši Zemanovi. Ten si otevřel svoji prezidentskou kancelář (stejně jako Fischer) a začal si zvát lidi, kteří vytvoří tým pro prezidentskou kampaň. Už teď má ale o některých jménech, která by se v něm měla objevit, jasno. "Vratislav Mynář, předseda Strany práv občanů, a Vladimír Kruliš, což je manažer prezidentské kampaně," prozradil. Funkci prezidenta si představuje jako svorník mezi vládou a opozicí.

Z žen zatím ohlásil kandidaturu čtyřlístek mediálně známých zástupkyň něžnějšího pohlaví. Na Pražském hradě by se ráda viděla Jana Bobošíková, předsedkyně SBB. "Pokud bude přímá volba prezidenta, tak mne strana do boje o prezidentské křeslo vyšle," řekla v lednu tohoto roku. Strana má podle jejích slov hájit zájmy České republiky a nikoliv Evropské unie.

Kandidaturu potvrdila také europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL). Ta začala sbírat podpisy pro svou kandidaturu na úřad prezidenta v polovině července. Hlavním důvodem, proč Roithová vstoupila do boje o prezidentské křeslo, je, že se podle ní z české politiky vytrácí zájem o člověka. "Přála bych si, abychom byli vlastenci hrdí na svou zemi, abychom dokázali rozlišovat vlastenectví od nacionalismu," prohlásila v únoru při oznámení své kandidatury. Ústředním heslem její kampaně je člověk. Č jako Česko, L jako lidskost, O jako odpovědnost, V jako všichni, E jako Evropa a K jako křesťanská demokracie.

Před nedávnem se k podobnému kroku odhodlala také herečka Táňa Fischerová, která nehodlá nijak omezovat svou aktivitu v občanských hnutích a charitě. Pokračovat bude i v době své kandidatury v konání adventních koncertů. "Zvažovala jsem to dlouho, ale už to nechci odkládat," řekla Mediafaxu Fischerová, kterou do volby motivují dopisy a maily od jejích příznivců. "Tlačí na mě dost lidí. Osobně bych do toho nešla. Ale pokud se nasbírá padesát tisíc podpisů, tak do toho půjdu. Samozřejmě, že když se nenasbírají, tak se vesele vrátím do svého života," vysvětlila.

O post prezidenta se bude ucházet rovněž advokátka Klára Samková, známá svými originálními postoji v některých sociálních otázkách. Svou kandidaturu oznámila teprve nedávno na začátku srpna na svém webu. "Kandiduji na prezidenta," stálo v titulku příspěvku na webu Kláry Samkové zrcadleni.cz. "Ne, to není vtip. Myslím to vážně. Moji přátelé to myslí vážně. A kupodivu, i moji nepřátelé to myslí vážně. Věci, které mají být vyřčeny, musí být vyřčeny….," doplňuje na stránkách známá česká advokátka.

Získat jednu z nejvyšších ústavních funkcí by chtěl i Vladimír Franz. Nápad kandidovat se nezrodil v jeho hlavě, kývl na nabídku svých podporovatelů. "Prezident by měl umět pojmenovávat věci, jevy, protože je institucí, a potom takové pojmenování má obecnou váhu. Prezident by měl být poslední instancí a zároveň záštitou občanů, jejich hlubinou bezpečí. Je to stejné, jako když si děti hrají v parku a vědí, že rodiče jsou opodál," popsal Franz, jak si představuje roli hlavy státu. Přiznal, že samotná kandidatura ještě není jistá. Před několika týdny se teprve zrodila na facebooku stránka Vladimír Franz prezidentem. Na petice za jeho kandidaturu v přímé volbě prezidenta se ještě nezačaly sbírat podpisy.

Ty už naopak sbírá další uchazeč o prezidentský post - předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáš Vandas. S kampaní začal už koncem dubna. "V rámci kampaně před krajskými volbami mám naplánovaných asi 80 mítinků, na kterých budu mluvit také o své kandidatuře na prezidenta," uvedl šéf DSSS. Hlavním tématem jeho prezidentské kampaně bude podle něj hodnocení současného stavu české politiky chce poukázat na problémy, s nimiž se země potýká, i na jejich možná řešení.

Strana svobodných občanů do boje o prezidentský post vyslala Ladislava Jakla. Podpisy pod petici za současného prezidentského tajemníka sbírají Svobodní od poloviny července. "Věříme, že je nejen schopným politikem, ale také silnou osobností se schopností úspěšně prosazovat zájmy České republiky," uvedl předseda strany Petr Mach. "Strana svobodných občanů vyznává stejné hodnoty a ideály jako já. Jsme pro člověka a jeho svobodu, to je to, k čemu chci přispět," řekl Jakl.

Sídlo českých králů a prezidentů by chtěl obývat také někdejší šéf Poldi Kladno Vladimír Stehlík. "Ano, chci se zúčastnit přímé volby a začal jsem sbírat podpisy," řekl Mediafaxu už v únoru jeden z někdejších kapitánů českého průmyslu. Podle svých slov má všechny vlastnosti, které by měl budoucí prezident mít, myslí si také, že má šanci sesbírat potřebných 50 tisíc podpisů nutných pro oficiální kandidaturu. "To samozřejmě nevím, jestli tolik podpisů seženu, ale budu se snažit. Nemůžu nic předvídat, ale splňuji absolutně všechny podmínky pro to, abych se mohl kandidatury účastnit," řekl s tím, že podporu by hledal zejména u dělníků a podnikatelů.

Skupinu kandidátů prozatím uzavírá Vladimír Dlouhý. Ten v 90. letech patřil k politické elitě a podílel se na vládě vedené tehdejším premiérem a současným prezidentem Václavem Klausem. Byl reprezentantem už zaniklé pravicové strany ODA, později měl názorově blízko k ODS. V dobách své největší vládní slávy byl tři roky nejpopulárnějším politikem v zemi. Ve vrcholné politice skončil Dlouhý v polovině roku 1997, vzdal se funkce ministra i poslance a začal pracovat jako ekonomický poradce, například pro investiční společnost Goldman Sachs a je také členem Národní ekonomické rady vlády.

Česká republika bude historicky poprvé vybírat prezidenta přímou volbou. Současnému prezidentovi Václavu Klausovi skončí mandát v roce 2013. Kandidátem se může stát člověk, kterého podpoří 20 poslanců, 10 senátorů nebo 50 tisíc občanů.

Martina Týblová, tyblova@mediafax.cz