Názory investičních odborníků: ekonomiky v rukách impotentních politiků

Jak si vedou politici při řešení současných ekonomických výzev, jak velkým rizikem je inflace, ať již z globálního hlediska, tak v rámci České republiky? Právě toto byla témata, na která jsme se zeptali investičních odborníků, kteří tentokrát ke svým odpovědím přidávají ještě vzkaz všem drobným investorům.

Summit G20 – žádné překvapení se nekonalo

Od nedávného summitu G20 pořádaného v Mexiku se toho od politiků, s ohledem na zkušenosti z předchozích summitů, příliš nečekalo a nutno říci, že výsledek tohoto summitu nevybočil z řady. Dopady těchto schůzek jsou většinou omezené, k výraznějším překvapením tam nedochází (a výraznější překvapení oproti obecnému očekávání je to, co ovlivňuje finanční trhy), prohlášení o opatření ke zlepšení fungování finančních trhů se objevují už delší dobu, stejně tak o záměrech zvažovat konkrétní kroky k více integrované finanční struktuře zahrnující společný dohled nad bankami, řešení situace zkrachovalých bank a záruky na vklady nezazněly úplně poprvé. Musíme si počkat až na první opravdové opatření, ale z historických zkušeností toto pravděpodobně přijde až po případné nové výrazné negativní politicko-ekonomické události, potvrzuje Pavel Vondráček z LBBW Bank CZ, a.s. Velmi podobně to pak vidí Jan Kudláček ze společnosti AXA Investiční společnost. Summit G20 podle mého názoru nevybočil ze současné prorůstové rétoriky politických vůdců. Apel směrem k bankovní unii v dnešních dnech už ničím nepřekvapí. Jako drobnou svízel lze vnímat roztržku D.Camerona s F.Hollandem ve věci zdanění bohatých. Překvapením tak mohla být snad jen pochvala Saudské Arábie a Číny, říká Jan Kudláček. I zbytek oslovených investičních odborníků pak sdílí obdobné názory, to když téměř 85 % z nich očekává neutrální dopad tohoto summitu na finanční trhy.

Ekonomiky v rukách impotentních politiků

Vliv politiků na ekonomiku i samotné finanční trhy není nezanedbatelný, ne vždy se však politikům povede podle jejich představ. Vliv politiky na ekonomiku v posledních 50-ti letech výrazně narostl. Podíl vládních výdajů na celkovém HDP je již tak velký, že politická rozhodnutí významně ovlivňují trhy. Navíc nejde jen o samotné výdaje, ale také regulaci trhů a nastavení pravidel, potvrzuje rostoucí vliv politiků na ekonomiku Jan Šimek ze společnosti Broker Consulting, a.s.
Po vypuknutí americké hypoteční krize a následné globální ekonomické recese se politici rozhodli svůj vliv na ekonomiky a následně finanční trhy dále výrazně zvýšit, za svá rozhodnutí pak dostávají pomyslné vysvědčení ze strany svých voličů, jak by ale vypadalo vysvědčení politiků, které by rozdávali samotní investiční odborníci?

Investiční odborníci v tomto směru poukazují zejména na zvyšující se regulace a zvyšování daňové zátěže, které ekonomice spíše škodí, než prospívají. Snaha o zásahy státu do ekonomiky, nadměrné zvyšování daní a regulace nepovede ke kýženému nastartování hospodářského růstu. Stát není a nikdy nebyl efektivní hospodářem a pro ekonomiku je výhodnější, když ponechá peníze v kapsách ostatních ekonomických subjektů. Příčinou současné krize nejsou finanční trhy, ty pouze jako kanárci v dole ukázaly na problémy erárního žití na dluh. Státy by se měly snažit zlepšit podmínky a infrastrukturu pro svobodné podnikání a nepřistřihávat mu křídla, říká David Kufa ze společnosti Conseq Investment Management. I podle Jana Kudláčka z AXA Investiční společnosti by trhům více prospělo, kdyby si mohly více žít svým vlastním životem. Všeobecně vnímám vliv politiků na finanční trhy negativně. Okřídlené laissez-faire laissez-passer tak v dnešních krizových časech platí paradoxně víc než kdy dřív, říká Kudláček.

Prospěli by politici USA, v eurozóně je to spíše na reparát

Co se týče regulací, ty se již téměř staly synonymem setkání státníků eurozóny, kteří by jejich pomocí chtěli vyřešit potíže, se kterými se potýkají některé země platící eurem. V porovnání s ostatními vyspělými zeměmi je to pak tedy ekonomika eurozóny, která vybočuje svou svázaností, což potvrzuje i Petr Zajíc ze společnosti Pioneer Investments slovy: v USA si politici (administrativa prezidenta Obamy) nevedou úplně nejlépe, na druhou stranu v měřítku zbytku světa to ještě není taková katastrofa. Americká ekonomika je navíc, na rozdíl od té evropské, ovlivňována businessmany nebo korporacemi než politickými rozhodnutími. I díky tomu je americká ekonomika výrazně flexibilnější a také byla schopna se zotavit z finanční krize, přestože jí byla zasažena více. Zásahy evropských státníků však nenesou kýžený výsledek, opětovný hospodářský růst a politikům už jakoby docházeli síly. To potvrzují i slova Jana Schillera ze společnosti Conseq Investment Management. Současná ekonomická krize se, zejména v Evropě, stala do značné míry krizí politickou. Politicky motivované zásahy a požadavky na více aktivní přístup pro zmírnění vlivu ekonomického cyklu tuto krizi dále prodlužují. Při politické "impotenci" dosáhnout širší shody napomáhají formování radikálních názorů a přispívají k vytváření politické a tržní nestability, říká Jan  Schiller.

A co „medvěd“ z východu?

Význam Ruska v Evropě v posledních letech postupně rostl, a to nejen díky ruskému nerostnému bohatství, na kterém je západní Evropa silně závislá, ale i svými politickými rozhodnutími, kdy je tím aktuálně nejžhavějším uvažovaná ekonomická pomoc Ruska krizí zmítanému Kypru. Základy ruské ekonomiky však nemusí být tak pevné, jak se na první pohled zdá, svůj podíl na tom přitom opět nesou i politici. Politicky nejhůře vedené je v Evropě jednoznačně Rusko. Vyplýtvalo potenciál reforem a zvýšených příjmů z ropy. Postupné utahování mocenských šroubů má vliv na i na řízení firem, což zvyšuje nejistotu investorů, kteří nevědí, zda korporace pracuje ve prospěch akcionářů nebo ve prospěch vlivných skupin, říká  Aleš Prandstetter z ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost.

Riziko inflace – na globální frontě klid

Jednou z cest k nastartování opětovného ekonomického růstu může být i pumpování peněz do ekonomiky ze strany centrálních bank. Nově poskytnutá míza v podobě zvýšeného množství volných finančních prostředků standardně ekonomiku probudí k dalšímu růstu. Léčba penězi má i svůj vedlejší účinek v podobě rizika zvýšené inflace. Současné pumpování likvidity do ekonomiky skrz banky však nepřináší ani kýžený hospodářský růst, ani tolik obávanou inflaci. Inflační scénář se neprojevuje především z toho důvodu, že peníze, které centrální banky pumpují do systému, zůstávají na rozvahách velkých bank. Přes banky se tyto peníze nedostanou do reálné ekonomiky a banky je spíše používají k sanaci vlastních rozvah,  říká Milan Valentík ze společnosti ČP Invest. Inflace tedy z globálního hlediska není aktuálně příliš významným nebezpečím. A je to možná svým způsobem škoda. Podle mého názoru je nejjednodušší cesta jak snížit zadlužení dluh „zinflovat“. Např. v USA se inflace v letech 1945 – 1981 podílela polovinou na snížení dluhu z astronomických 117 % na 32 %,“ říká Petr Zajíc ze společnosti Pioneer Investments.

Riziko inflace v ČR – zotavování se z daňového šoku

V České republice naopak inflace od začátku roku nepřetržitě roste. Je tedy situace v České republice v porovnání s vyspělými zeměmi něčím odlišná? Podle investičních odborníků byl nedávný růst inflace zapříčiněn daňovými šoky, po kterých by nyní opět mělo dojít k uklidnění situace, tedy alespoň do doby, než se v české kotlině dočkáme dalších změn v daňovém systému. Současná situace v ČR je významně ovlivněna daňovými šoky. Ty budou pravděpodobně zopakovány i v dalším roce. Nicméně pokud se podíváme na střednědobý horizont, tak očekáváme, že po odeznění těchto šoků by se vývoj inflace měl spíše stabilizovat. Tento scénář počítá s předpoklady nevyhrocení situace v eurozóně, což by mohlo mít větší vliv na rozkolísanost měnového kurzu,  potvrzuje Milan Vaníček ze společnosti J&T Banka. Stejně to vidí i Jan Schiller ze společnosti Conseq Investment Management, který říká: rostoucí inflace je dána zejména administrativními změnami daňových sazeb. Spotřebitelská poptávka je velmi slabá a z této strany k žádným inflačním tlakům v současné době nedochází . Ani z pohledu měnové politiky nejsou poslední inflační čísla důvodem k obavám. V okamžiku obratu domácí poptávky má ČNB velký prostor pro tlumení inflačních očekávání, který by dále v případě opadnutí slabosti externího prostředí podpořila i posilující koruna, a kterému dalo za pravdu i nedávné snížení hlavní úrokové sazby ze strany České národní banky.

Média předpověděla 36 z posledních 2 recesí

Zig Ziglar, známý americký businessman jednou poukázal na to, že média v honbě za senzacemi přesně předpověděla příchod 36 z posledních 2 recesí. Mediální obrázek aktuálního stavu na finančních trzích je tedy v drtivé většině pochmurnější, než je tomu v realitě. Co by v tomto směru vzkázali investiční odborníci drobným investorům?

David Kufa, Conseq Investment Management
Někdy neuškodí odpoutat se trochu od aktuálního dění, dát si nohy na stůl a podívat se na věci s odstupem. Větší či menší výkyvy v hospodářském cyklu a na finančních trzích jsou přirozenou součástí tržního hospodářství a mají obvykle samočisticí efekt. Slabé či neschopné objekty zanikají a uvolňují místo silnějším a úspěšnějším, které se posléze stávají motorem ekonomiky. Všechno zlé je k něčemu dobré.

Jan Schiller Conseq Investment Management
Brát palcové titulky a dramatické televizní zprávy s velkou rezervou.

Lukáš Vácha Conseq Investment Management
Současné turbulence jsou jen epizoda, jakých tu už několik bylo a jaké si ještě prožijeme. Situace na trzích jistě není dobrá, nikoli však katastrofická. V cenách rizikových aktiv je i většina budoucích špatných zpráv již oceněna a budoucnost tak může přinést cenotvorné impulsy spíše ve smyslu pozitivních než negativních překvapení. Chytrý investor chce nakupovat, když ostatní chtějí prodávat, aktuální situace tedy skýtá dlouhodobě zajímavé příležitosti.

Jan Kudláček, AXA Investiční společnost
Nevěnovat mediím, jejichž hlavním cílem je prodejnost, příliš velkou pozornost. Špatné zprávy se prodávají samozřejmě lépe, a proto je důležité umět si udělat na věci vlastní názor a nikoliv jen číst katastrofické titulky a panikařit.

Pavel Vondrášek LBBW Bank CZ, a.s.
Dle předpovědí rok dva starých zjistíme, že i v současnosti by mělo být výrazně hůř než je, takže katastrofické scénáře brát trošku s nadhledem a spíše jako memento nesázet všechno na jednu kartu, nesnažit se zázračně a rychle vydělat, trpělivost, být připraven na další možný pokles hodnoty portfolia a mít stále rezervu.

Branislav Tuš, ING Investments Management
Aby zostali konzistentný vo svojej investičnej strategii, a to aj napriek turbulentnému vývoju na finančných trhoch. Aby kupovali aktíva, ktorým veria a rozumejú a tie držali aj napriek výkyvom na finančných trhoch.

Milan Vaníček, J&T Banka
„Domnívám se, že současná situace je nelichotivá, ale pro drobného investora, který v ČR většinou investuje do zajištěných aktiv, či do spořících účtů, by neměla přinést žádné větší riziko. Pokud se jedná o investory, kteří mají svoje portfolio širší a rádi se zabývají i jinými (rizikovějšími) investicemi doporučuji zvýšenou obezřetnost a současně větší míru trpělivosti. Je potřeba si rovněž uvědomit, že v takovýchto dobách vznikají nejlepší investiční příležitosti, protože emoce jsou hybatelem některých investic více než racionální uvažování.

Jan Šimek, Broker Consulting:
Média hledají senzace. Negativní zpráva a s ní související negativní emoce je silnější než pozitivní. Vzkázal bych: Nemějte strach z budoucnosti a čistěte si hlavu v přírodě - od novin, od negativity.

Aleš Prandstetter, ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost

Katastrofy většinou přicházejí nečekaně a bez většího varování. Pokud za každým rohem na investora vyskakuje lnějaké strašidlo krizového scénáře, bývá rozumné zachovat chladnou hlavu a řídit se podle objektivních kritérií. Proč kupovat aktivum, kde výnos bude přinejlepším minimální a cena se pohybuje na historických maximech? Jen pro to, že je zdánlivě bez rizika?

Milan Valentík, ČP Invest
Diverzifikovat riziko. Nesázet na jednu kartu. Držet se spíše konzervativnější strategie. Výbornou alternativou k rizikovým akciím jsou korporátní dluhopisy (dluhopisy firem), které jsou méně rizikové, ovšem za posledních deset přináší obdobný výnos jako akcie.

Petr Zajíc, Pioneer Investments
Možná právě to, aby se na finanční trhy denně nedívali. Většina drobných investorů (pokud to nejsou burzovní spekulanti) má výrazně delší investiční horizont. Je pak zbytečné, aby si kazili večery nad jednodenními katastrofickými zprávami. Média bohužel mají tu tendenci, že informují spíše o katastrofách, než o příznivých událostech.

Průzkumu se zúčastnili investiční odborníci ze společností  AXA, Broker Consulting, a.s., Conseq Investment Management, C-Quadrat, ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost, ING Investment Management, J&T Banka, LBBW Bank CZ,a .s., Pioneer Investments.

Čtěte zpravodajství na PenizeNAVIC.cz http://www.penizenavic.cz/