Řecko a eurozóna před sebou mají další klíčový týden (11.2.2012)

BRUSEL (MEDIAFAX) - Řecko a eurozónu čeká další klíčový týden. Řekové by totiž měli splnit dodatečné podmínky, které jim zadali ministři financí eurozóny, ti by pak měli ve středu opět jednat o druhém záchranném balíku pomoci pro Řecko za předpokladu, že budou požadavky splněny.

Ministři financí eurozóny se na svém čtvrtečním zasedání rozhodli odložit své resumé o druhém záchranném balíku pro Řecko a stanovili několik podmínek pro schválení pomoci. Řecký parlament musí v neděli schválit dohodnutá úsporná opatření, dále Řekové budou muset uspořit letos 325 milionů eur ve strukturálních výdajích, aby bylo možné dosáhnout požadované výše dluhu, a navíc musí tamní politici garantovat pokračování úsporných opatření a reforem i po volbách.

Trojka, tedy Evropská unie, Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropská centrální banka (ECB), podle vyjádření šéfa Eurogroup a lucemburského premiéra Jean-Claude Junckera z noci na pátek ještě pracuje na analýze udržitelnosti zadlužení. "I na základě této práce, padne konečné rozhodnutí příští týden,“ uvedl Juncker.

"V této souvislosti se sejde pracovní skupina Eurogroup v úterý a na středu jsem svolal na zasedání Eurogroup pod podmínkou, že výše uvedené podmínky budou v Řecku zavedeny," dodal šéf Eurogroup.

Současné plány úspor v Řecku by ale podle pátečního vyjádření německého ministra financí Wolfganga Schäubla představovaly pokles dluhu této jihoevropské země do roku 2020 jen na 136 procent vůči hrubému domácímu produktu (HDP), zatímco cíl EU je 120 procent. Podle Schäubla Řecko své závazky ohledně úspor neplní. "Podle Trojky by nynější úspory znamenaly pokles dluhu země na 136 procent HDP do roku 2020 oproti cíli 120 procent HDP," upozornil Schäuble před německými zákonodárci.

"Smyslem zasedání ministrů financí příští středu je rozhodnout, zda pustí či nepustí Řecku další pomoc. Ve čtvrtek jasně deklarovali, že to udělají pouze tehdy, když Řecko úsporná opatření schválí v parlamentu a do středy najde další úspory. Jinak prý nemají na pomoc čekat. Je velice složité zjistit, zda se jedná o pouhou výhružku, nebo zda to poprvé myslí vážně. Tyto výhružky jsme již slyšeli tolikrát, ale nikdy neměli evropští politci tolik odvahy, aby si za svými slovy stáli. Vždy se nakonec nad Řeckem smilovali. Nicméně nyní jde již skutečně do tuhého," okomentoval pro agenturu Mediafax analytik finančních trhů společnosti Next Finance Martin Prokop.

Některé páteční hlasy z Řecka signalizovaly nechuť některých politiků stanovené podmínky plnit. Lídr krajně pravicové strany v koaliční vládě řeckého premiéra Lukase Papadimose Georgius Karatzaferis totiž uvedl, že nemůže hlasovat o záchranné dohodě v hodnotě 130 miliard eur. "Vysvětlil jsem ostatním politickým představitelům, že nemohu hlasovat pro tuto dohodu o půjčce," uvedl na páteční tiskové konferenci Karatzaferis.

Karatzaferisova strana má 15 poslanců ve 300členném řeckém parlamentu, což znamená, že její odmítnutí nebude bránit tomu, aby smlouva parlamentem prošla. "Pokud chceme, aby se věci ubíraly vpřed, musí být Poul Thomsen prohlášen za 'personu non grata' pro Řecko," řekl Karatzaferis.

Pro Řecko je to vůbec poslední možnost, jak se vyhnout bankrotu. Z jeho pohledu by tak bylo racionální, kdyby nakonec vše odsouhlasilo. Koalice má v parlamentu většinu, a tedy ke schválení úspor může dezertovat i velké množství vládních poslanců. "Z tohoto pohledu tak nictojí v cestě tomu, aby Řecko schválilo ta opatření a aby byla Řecku poskytnuta další pomoc. Ale známe přeci jenom Řeky, kteří jsou všeho schopní. Ti se mohou klidně dohadovat ještě několik týdnů. Zda bude pomoc Řecku vyplacena či ne, je velice nejasné. Šance jsou tak 50:50. Rozhodujíící slovo budou mít stejně právě ministři financí eurozóny. Zde bych ale viděl větší šance pro to, že pomoc bude poskytnuta, i když Řekové nesplní vše. Bude totiž na ně vyvíjen tlak ze všech stran, aby tak učinili," dodal Prokop.

Řecko čerpá od května roku 2010 mezinárodní finanční pomoc ve výši 110 miliard eur (zhruba 2,75 bilionu Kč). Tato částka ale nebude stačit, loni v říjnu se tak eurozóna dohodla, že poskytne spolu s MMF Aténám druhý záchranný balík - tentokrát za 130 miliard eur (přibližně 3,25 bilionu Kč). Řecku bez nového úvěru hrozí už v březnu bankrot.

Atény jednají s tzv. trojkou, tedy EU, Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou centrální bankou o dalších krocích, které by měly nastartovat právě druhý záchranný balíček Řecka v hodnotě 130 miliard eur. Kromě trojky musí ale Atény jednat také se soukromými věřiteli, kteří by měli smazat část ze svých pohledávek vůči Řecku ve výši 350 miliard eur.

Atény se zatím bez úspěchu dohadují o druhém balíku pomoci a restrukturalizaci dluhu už řadu týdnů. V polovině března budou muset Atény splatit dluh 14,5 miliardy eur a bez druhého balíku od MMF a EU nebudou schopné své závazky splnit.

Tomáš Králícek, kralicek@mediafax.cz