Juncker: Eurozóna bude zřejmě muset zvýšit pomoc Řecku (27.1.2012)

VÍDEŇ (MEDIAFAX) - Členské země eurozóny zřejmě budou muset podle šéfa tzv. Eurogroup a lucemburského premiéra Jean-Claude Junckera zvýšit finanční podporu pro Řecko v případě, že se Atény a soukromý sektor dohodnou na snížení dluhu. Informovala o tom v pátek agentura Reuters s odvoláním na rakouský list Der Standard.

"Pokud Řecko bude schopno obsluhovat dluh a dojde k celkovému pochopení se soukromým sektorem, tak si veřejný sektor bude muset také položit otázku, zda nebude poskytovat pomoc," uvedl Juncker v rozhovoru pro páteční vydání rakouského listu Der Standard.

Evropská centrální banka (ECB) se musí rozhodnout, jakou roli bude přispívat k oddlužení prostřednictvím držení řeckých státních dluhopisů.

"Centrální banka je nezávislá a není vhodné, aby předseda euroskupiny poskytoval poradenství obránci měny," řekl dále Juncker.

ECB se snaží situaci ohledně Řecka stabilizovat dlouhodobým nákupem státních dluhopisů a zásobováním tamních komerčních bank penězi. V této souvislosti se objevily spekulace, že ECB možná bude muset část koupených aktiv odepsat.

ECB drží řecké dluhopisy za zhruba čtyřicet miliard eur.

"Naše očekávání je ohledně snížení veřejného zadlužení Řecka na 120 procent ekonomického výkonu v roce 2020. Pravděpodobně to nebude plně dosaženo, ale stále potřebujeme kroky v tomto směru. V důsledku to znamená, že nabídka bank ohledně úrokových sazeb pro nové řecké dluhopisy se musí zlepšit," řekl dále Juncker.

Odpuštění velké části řeckého dluhu u soukromých věřitelů je podmínkou pro to, aby se Řecko technicky neocitlo ve stavu platební neschopnosti. V opačném případě by se spustila vlnu nároků na výplaty pojistek proti nesplácení řeckých státních dluhopisů.

Řecko usiluje o uzavření dohody se soukromými věřiteli o výměně části dluhopisů. Dohoda je důležitá pro získání druhého balíku pomoci ve výši 130 miliard eur (zhruba 3,3 bilionu korun) od Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a ECB. Dohoda má z privátně drženého dluhu ve výši zhruba 205 miliard eur "odříznout" řádově 100 miliard eur a pomoci snížit zadlužení Řecka na 120 procent hrubého domácího produktu (HDP).

Ústav pro mezinárodní finance (IIF) je podle šéfa německé Deutsche Bank Josefa Ackermanna ochoten nést ztrátu z řeckých dluhopisů až do výše 70 procent. Informovala o tom v pátek agentura Reuters s odvoláním na Ackermannovo páteční vyjádření pro německou televizi N-TV. "Položili jsme na stůl velmi atraktivní nabídku," uvedl podle agentury Reuters pro N-TV Ackermann, který je zároveň předsedou bankovní lobby při IIF o návrhu, jenž je projednáván v Aténách. "To je ztráta o téměř 70 procent, kterou jsme připraveni přijmout," řekl dále Ackermann v rozhovoru pro německou televizi N-TV.

"Věřím, že dohody bude dosaženo," pokračoval Ackermann. "Každý musí přispět," dodal.

Euroskupinu tvoří ministři financí eurozóny, kteří hrají klíčovou úlohu při jednáních o mezinárodní pomoci Řecku.

Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn v pátek podle agentury AFP na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu prohlásil, že očekává, že se Řecko dohodne se soukromými věřiteli na řešení odpisu dluhu o tomto víkendu, a to nejpozději v nejbližších dnech.

"Jsme velmi blízko," řekl Rehn na Světovém ekonomickém fóru.

"Pokud neuzavřou dohodu dnes, možná o víkendu, ale nejlépe ještě v lednu, ne v únoru," dodal Rehn.

Tomáš Králícek, kralicek@mediafax.cz