Tomšík (ČNB): Krize eurozóny je dlouhodobá, od roku 2010 má podobu krize dluhové (9.12.2011)

PRAHA (MEDIAFAX) - Stávající fáze krize v eurozóně má podobu krize dluhové, ale příčiny krize jsou hlubší a komplikovanější. Viceguvernér České národní banky (ČNB) Vladimír Tomšík to prohlásil v pátek na konferenci Finanční krize, její fiskální důsledky, konsolidace pořádané Bankovním institutem.

Tomšík také připomenul, že v posledních týdnech jsou nejistoty budoucího vývoje v eurozóně mimořádně vysoké a v čase rostou. Podle něj chybí důvěryhodné řešení.

K příčinám současné krize Tomšík řadí hlavně strukturální nesourodost eurozóny. "Není optimální měnovou oblastí, existují v ní značné rozdíly mezi zeměmi. Podněcuje také divergenci (přehřívání) místo konvergence. Eurozóna sice podpořila obchod, ale nezlepšila alokaci kapitálu. Institucionální rámec a pravidla fungování unie jsou nedostatečné. Stávající smlouvy nedefinují způsob řešení krize, neznají institut exitu země z EMU," vyjmenoval některé problémy Tomšík a dodal, že svou roli hrálo také porušování pravidel (SGP), které nazval bagatelizací problémů a kupováním času.

Z hlediska fiskálního vývoje existovaly před krizí obrovské strukturální deficity a vysoká míra zadlužení. "Cyklické schodky a podpora ekonomiky pak v krizi vedly k dalšímu zadlužení. Místo tlumení krize fiskální vývoj krizi dále prohluboval," podotkl Tomšík.

Podle něj došlo k výraznému přesunu dluhů. Dluhy soukromého sektoru se přesunuly na dluhy veřejného sektoru a ty pak na dluhy mezinárodních institucí, jako jsou například Mezinárodní měnový fond (MMF) či Evropská centrální banka (ECB). "Během krize docházelo k masivnímu přesunu dluhů, eurozóna tak získává charakter ´transferové unie´," poznamenal viceguvernér ČNB.

Jako finanční rizika budoucího vývoje Tomšík vidí hlavně rostoucí volatilitu na trzích a zranitelnost finančního systému. Podle něj tak roste nebezpečí nákazy v eurozóně i mimo ni, což potvrzují objevující se signály o "vysychání" zdrojů pro financování reálné ekonomiky.

"Evropa pravděpodobně už stagnuje a v roce 2012 riziko dluhové spirály poklesne (v USA je situace o něco lepší). Inflační nákladové tlaky ustupují, ale inflace v EMU je nad cílem (implikuje pomalejší pokles sazeb ECB). Pokud by ekonomika přešla do druhého poklesu, zesílily by deflační tlaky," varuje Tomšík, podle kterého je rizikem také nová (a nadměrná) regulace v EU, například chystaná daň z finančních transakcí.

Hlavním rizikem však podle Tomšíka je absence důvěryhodného politického řešení dluhové krize eurozóny. "To krizi rychle prohlubuje a její řešení zdražuje," poznamenal viceguvernér ČNB.

Dopadům případné krize se nevyhne ani česká ekonomika. "Hlavním kanálem šíření případné krize bude zahraniční obchod, kdy značná otevřenost naší ekonomiky a vysoký podíl cyklicky citlivých oborů na vývozu představují slabé místo. Naopak bankovní sektor v ČR je v dobré kondici, což potvrdily i zátěžové testy ČNB, a měl by působit jako tlumič šoků. Stejně by měl působit také kurz koruny," odhaduje Tomšík.

Určitý pokrok ve fiskální konsolidaci a nízká úroveň vládního dluhu podle Tomšíka dále snižují možná rizika nákazy a zlevňují náklady na obsluhu dluhu. "V případě druhého poklesu budou dopady na českou ekonomiku podobné dopadům z let 2008-09," upozornil viceguvernér ČNB.

Filip Sušanka, susanka@mediafax.cz