Komentáře k maloobchodu - lidé se bojí krize a přestávají nakupovat

Maloobchodní tržby se v září snížily o 0,5 procenta po růstu o 2,3 procenta v srpnu. Tentokrát výsledek neovlivnily kalendářní variace, letošní i loňské září měly stejný počet pracovních dní. Nepříznivé výsledky maloobchodu poskytují další evidenci slabé domácí poptávky. Dohromady s citelným zpomalením ekonomiky eurozóny a rizikem, že dluhová krize situaci ještě zhorší, jde o dost nevhodnou kombinaci. Česká ekonomika nemá oporu, o níž by se nyní mohla opřít (na rozdíl například od Polska, kde domácí poptávka nestrádá).

Pozitivně k vývoji maloobchodních tržeb stále přispívají prodeje automobilů, byť méně než v předchozím měsíci. Tržby z prodeje a oprav automobilů meziročně stouply o 2,4 procenta. Velmi dobře se stále daří prodejcům počítačů a mobilních telefonů, jejichž obrat ve srovnání s loňským rokem stoupl o 9,0 procenta. Mírně stouply také prodeje nábytku, elektrospotřebičů a dalšího vybavení domácností, zde se tržby zvýšily o 1,8 procenta. Naopak potravin, pohonných hmot, oblečení a léků se prodalo méně než loni v září.

Celkem ve 3. čtvrtletí maloobchod v meziročním srovnání stagnoval. V 1. čtvrtletí stoupl o 4,8 procenta, ve 2. kvartálu o 1,2 procenta. Tendence je tedy zřejmá a nejspíše se projeví také ve výdajích domácností na spotřebu, která je složkou HDP.

Stagnující domácí poptávka nevytváří tlak na růst cen a za inflací stojí především externí faktory (ceny komodit, regulované ceny). Měnová politika se tak může držet politiky velmi nízkých úrokových sazeb.

Po zbytek roku i v roce příštím počítáme s pokračující stagnací či mírným poklesem domácí spotřebitelské poptávky a maloobchodních tržeb. Není divu, při stagnujících mzdách, šetření ve vládním sektoru a prohlubující se dluhové krizi, která se může snadno změnit v katarzi, jsou lidé opatrní a utrácí opatrněji.

David Marek, Patria Finance

Růst maloobchodních tržeb byl v posledních měsících anemický. V září již maloobchodní tržby poklesly, a to jak meziročně o 0,5 %, tak na meziměsíční bázi o 0,6 %, což svědčí o přetrvávající slabé domácí poptávce. Podobná, ne-li horší je i situace v eurozóně. Maloobchodní tržby tam zaznamenaly prudký pokles a meziročně se snížily o 1,5 %.

Tento stav je dán zahraničními i domácími faktory. Eurozóna se potýká s dluhovou krizí, což má samozřejmě i dopad na domácí hospodářství. V ČR je nízký růst reálných mezd (v nepodnikatelském sektoru jsou záporné), stále vysoká nezaměstnanost a obecně strach obyvatelstva výrazněji utrácet. Danému stavu negativně přispívá i psychologický faktor. Média každý den přináší stále dokola se opakující zprávy o dluhových problémech v Řecku a potažmo v celé eurozóně. O víkendu navíc došlo ke schválení daňové reformy – od příštího roku bude zvednuta dolní sazba DPH na 14 %.

Je možno v následujících měsících očekávat zlepšení v nárůstu tržeb? Lze se domnívat, že nikoliv, pokud pomineme předvánoční čas. K nízké domácí poptávce se totiž přidává nárůst negativních zpráv ze států EU, který signalizuje pravděpodobný útlum tamního hospodářství. Tento nepříznivý vývoj je bohužel patrný i v případě našeho hlavního obchodního partnera - Německa. V horizontu následujícího půl roku lze očekávat stagnaci růstu maloobchodních tržeb.