Vladimír Urbánek
(Kurzy.cz)
Makroekonomika  |  20.10.2011 15:45:30

Inflace/deflace, recese a dluhová krize

Základní otázka: Je potřeba se obávat inflace nebo deflace? Ačkoli je to zdánlivě triviální otázka, odpověď není vůbec jednoduchá. V historii existuje řada příkladů, které v některých ohledech připomínají dnešní situaci a vyústily ve zvýšenou inflaci či hyperinflaci. Protiargument nabízí trápení Japonska v posledních 20 letech, kde ani masivní kvantitativní uvolňování nepomohlo při léčbě deflace.

Na finanční krizi před třemi roky a recesi rok na to musely centrální banky mnoha zemí zareagovat výrazným uvolněním měnové politiky. Klíčová sazby Fedu postupně klesla z 5,25 procenta téměř na nulu, sazby ECB ze 4,25 na 1,0 procento (letos se zvýšila na dnešních 1,5 procenta). Bank of England snižovala svou sazbu z 5,75 na 0,5 procenta. Příliš na rozdávání neměla Bank of Japan, která začínala snižovat svou hlavní sazbu z úrovně 0,75 procenta, dnes činí 0,05 procenta. Ani tyto kroky centrálních bank nestačily. Protože se se jejich úrokové sazby přiblížily nulové hranici, sáhly všechny z uvedených centrálních bank ke kvantitativnímu uvolňování. Všechny výrazně zvýšily svou bilanci především formou nákupu státních dluhopisů.

Inflace se v posledních měsících zvýšila. Aktuálně dosahuje 3,9 procenta v USA; 3,0 procent v eurozóně; 5,2 procenta ve Velké Británii. V Japonsku zůstává minimální: 0,2 procenta. Inflaci nyní ovlivňuje zejména předchozí růst cen komodit ve světě, V Británii se k tomu přidává dopad zvýšení DPH. Ceny energetických surovin a dalších komodit již ovšem korigovaly částečně předchozí růst a postupně se to promítne v inflaci, zejména při dalším zpomalení růstu ekonomik či návratu recese. Tomu odpovídají prognózy inflace pro příští rok: USA 2,1 procenta; eurozóna 1,8 procenta; Velká Británie 2,4 procenta a Japonsko -0,2 procenta. Na obavy z inflace neukazují ani spready mezi inflačně indexovanými a standardními bondy, ani inflační swapy.

Je tedy vše v pořádku nebo je potřeba se bát inflace? Důležitý rozdíl je v tom, k čemu směřuje měnová politika centrálních bank. Pokud jsou nízké úrokové sazby a kvantitativní uvolňování reflexí mezery výstupu (všechny čtyři ekonomiky jsou stále pod svým předkrizovým vrcholem, co se týče úrovně HDP), nemělo by hrozit výrazné zrychlení inflace. Samozřejmě za podmínky, že dojde k včasnému stažení měnových stimulů v okamžiku oživení růstu ekonomik.

Jiný případ ovšem představuje využití měnové politiky k řešení insolvence veřejných financí. Zatímco Fed „tiskne“ peníze, aby manipuloval s výnosovou křivkou, ECB intervenuje na trzích se státními dluhopisy zemí, které se dostaly pod tlak kvůli obavám z jejich insolvence. Nyní by tuto pravomoc měl dostat také záchranný fond EFSF. Jeho kapacita je ovšem omezená a čím dál zřetelněji se rýsuje možnost, že by se mohla zvýšit o půjčování peněz od ECB. Tato monetizace dluhu již ovšem riziko pro inflaci představuje. O tom, jak to dopadá, když je měnová politika ve vleku nezodpovědné fiskální politiky se píše ve slavné práci letošního nobelisty T. Sargenta, kterou napsal společně s N. Wallacem přesně před 20 lety (Some Unpleasant Monetarist Arithmetic - http://www.minneapolisfed.org/research/qr/qr531.pdf).


A jak si poradit s inflací z investičního pohledu? Primární pohled říká, že lépe před inflací chrání akcie než dluhopisy. Pro sektorovou selekci je klíčová cenová elasticita poptávky po produkci jednotlivých sektorů. Lépe by tedy měly inflaci odolávat následující sektory: energie, materiály, zboží běžné spotřeby, farmaceutické firmy, případně telekomunikace. Naopak inflace znevýhodňuje investici do akcií firem ze sektorů: zboží dlouhodobé spotřeby a průmysl, informační technologie.

Existují samozřejmě také strategie, které umožňují na inflaci vydělat. Konkrétně jde například o kombinaci dlouhé pozice v inflačně indexovaném dluhopisu s krátkou pozicí ve standardním dluhopisu stejné splatnosti, inflační swapy nebo některé typy opcí.


David Marek, Patria Finance

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář


Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

Čt 14:23  Kovanda (TRINITY BANK): Zmrazení ruských devizových rezerv a jejich případné... Investicniweb.cz (Investičníweb, s.r.o.)
Čt 13:39  HDP Kanady nad očekáváním (BREAKING) X-Trade Brokers (XTB)
Čt 12:28  Německá letošní mizérie jedním číslem Research (Česká spořitelna)




Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688