Ekonomické a politické charakteristiky Číny jsou snad většině čtenářů známy. Bylo by to nošení dříví do lesa. A i když v posledních letech Čína doslova „hasí“ nejeden požár ve světě svými investicemi, není lehké pro zastánce tržního mechanismu konstatovat, že čínská ekonomika hraje stále významnější roli ve světovém vývoji.

Zachránce světa v ekonomických potížích zatím není, Čína na to nemusí stačit

Některé odhady dokonce počítají s tím, že v průběhu dalších pěti let Čína s ohledem na své kapitálové rezervy a řízený model ekonomiky posílí ve světě své postavení. Bude ale Čína skutečně lídrem v ekonomickém dění, bez kterého se zavedené ekonomiky světa neobejdou? Na to bohužel jednoznačná odpověď zatím chybí.

Třeba doporučení z pera Bank of America pro investory doslova říká, že dluhová krize v eurozóně je proti riziku „tvrdého“ přistání čínské ekonomiky slabým odvarem. Důvodem skepse je totiž to, že Čína čelí řadě finančních rizik, která mohou vést k tvrdému nárazu čínské ekonomiky. A pokud k němu skutečně dojde, může se svět "těšit" na opravdovou krizi.

Čtete také: Státní kasy zejí prázdnotou. Zachrání Čína svět?

Čtěte také: Evropu čeká recese, tvrdí manažeři evropských fondů

A to i přesto, že se na světové scéně objevují a posilují i další skupiny zemí, které mohou do problémů zamotaným „tradičním“ ekonomikám západního střihu ukázat cestu ke slunci. Takovou skupinou je třeba sdružení zemí BRICS, tedy kromě Číny i Brazílie, Rusko, Indie či Jihoafrická republika. Jenže upínání se na vybrané regiony nemusí být podle mínění ekonomů tou správnou záchrannou cestou.

Makroekonomové mají v tom, proč je Čína stále silnějším hegemonem na světové obchodní scéně, jasno. Stačí se podívat na statistiky, třeba růstu hrubého domácího produktu (HDP). Zatímco v EU a Evropě se diskutuje o tom, zda Němci, Španělé či Francouzi, tedy motory evropského ekonomického automobilu „pojedou“ procentním, či více než procentním tempem.

Čína dává jasně najevo, kdo je pánem situace.

Její statistiky se totiž pohybují okolo devíti, či deseti procent. A co víc, komunistický čínský režim pochopil, že když se bude angažovat v chudých regionech, může svou reputaci napravit. A první sladké plody začíná už sklízet. Jak si třeba všimla některá egyptská média, Čína prý hraje důležitou roli v podpoře chudých ekonomik na překonání světové finanční krize, podílí se na snižování dluhů některých chudých zemích a spolupracuje s různými mezinárodními organizacemi na omezení dopadů finanční krize. Podle Moustafy El-Saida, ředitele hospodářských záležitostí Egypta Čína prý učinila pokrok v restrukturalizaci své ekonomické struktury s cílem minimalizovat spotřebu energie.

Nyní ale poslední data čínské ekonomiky ukazují, že poptávka po čínském zboží v zahraničí klesá.

Agentura Bloomberg sice cituje odborníky, podle kterých se to děje kvůli evropské dluhové krize a ekonomickým problémům USA, ale ani Čína samotná nevykazuje zdravý ekonomický růst. Ekonomové proto varují před dalším snižováním obchodní bilance země. Agentura Bloomberg si všímá, že rostoucí přebytek zahraničního obchodu Číny, růst vývozu ze země a její devizová politika jsou velmi citlivými tématy právě v době, kdy se USA a další země snaží oživit svůj ekonomický růst zvýšením vývozu.

Faktická pomoc čínské ekonomiky churavému ekonomickému světu však bude muset být skutečnou pomocí. Tedy nikoli slovními intervencemi, ale reálnými skutky. A tak i když všichni vědí, že USA a Evropa udržují ekonomický růst jen díky dluhovému financování, Čína bude muset, pokud chce být záchráncem ekonomických potíží a mít z toho užitek, ujít ještě dlouhou cestu.

Pavel Král www.usporim.cz