(Kurzy.cz)
Rozhovor s Petrem Koblicem II: SPAD a KOBOS přestanou příští rok existovat
Ve druhé části přišla řada především na otázky spojené s podmínkami pro investováním od akcií v ČR, s chystaným přechodem BCPP na nový obchodní systém, na otázky kolem nových IPO a další "obchodní" novinky.
Patria v jedné své statistice zmiňuje výrazný odklon domácích investorů směrem k zahraničním cenným papírům, s tím, že ten objem se už srovnal na obdobnou úroveň. Může na to burza nějakým způsobem reagovat nebo se přizpůsobit?
Patria v té studii nezmiňuje, jak roste objem prostředků jako takový. Jak se investoři naučí, otrkají, získají zkušenosti s domácím investováním, tak se postupně rozhlíží i po investicích do zahraničí, tj. myslím přirozené.
A může na to BCPP nějakým způsobem reagovat či je v tom nějaký prostor pro BCPP
V ČR investuje řekněme 50 až 100 tis. lidí. Tato čísla burza jako taková dokáže jen těžko ovlivnit.
Polovina prostředků investovaných do zahraničních akcií je u normálních ekonomik běžné číslo. V budoucnu se tento objem třeba zvedne až na 60%. Možná v USA to tak není protože Amerika je kontinent sám pro sebe, ale u normálních evropských zemí to takhle je. Pro burzu je podstatné, aby počet aktivních investorů pokud možno výrazně rostl. Když tu bude 500 tis. investorů a polovina bude investovat v zahraničí, pořád ta druhá polovina bude výrazně více než nynějších 50 000. Celkový počet lidí investujících do akcií je v ČR oproti anglosaskému světu stále zoufale nízký.
Podle obchodníků a statistik po kuponové privatizaci je stále asi
Samozřejmě nejlepší by bylo, kdyby se investování u nás stalo více standardem také pro nižší příjmové skupiny, tak aby došlo k přiblížení se standardům USA nebo jiných anglosaských zemí, kde investuje až 30% populace.
Například v Maďarsku pravidelně investuje asi 400 tis., tj. 4x více než u nás a Maďarsko je o něco menší země, v Rakousku 600 tis, a zase je to mnohem menší země. Takže ten poměr je pro nás zatím nevýhodný. Způsobeno je to především tím co přišlo na konci 90.let po kuponové privatizaci, kdy kapitálový trh, akcie, burza, fondy byla prakticky sprostá slova. Teď se zdá, že dochází k určité renesanci, která je docela úspěšná. Počty aktivních investorů u nás stále rostou, Vyrovnání se s traumatem zmíněných 90. let chce ale čas, což může zabrat třeba dalších 10 let.
Jaký by byl optimální stav pro vás?
Optimální stav by byl stejný jako v anglosaském světě kde je investičně aktivních 30% populace. Ale buďme reální, myslím, že u nás by mohl být cíl 10% populace.
Bylo by logické domácím investorům nějak usnadnit cestu k zahraničním papírům. Nechystá burza zvýšení míry listingu zahraničních cenných papírů?
Jestli jsme v něčem v Evropě beze sporu market leader, tak je to ve zkušenostech s různými duálními listingy. Jsou tady samozřejmě trhy, které mají listováno duálně tisíce papírů. Toto ale není naším záměrem byť to čistě teoreticky není, díky současné evropské legislativě, velkým problémem. Podle našeho přesvědčení a podle našich zkušeností musí mít duální listing hlubší smysl, kterým není jen prostý fakt možnosti koupit akcie Microsoftu v Praze v korunách. Ukazuje se, že je potřeba, aby daná firma v ČR skutečně podnikala, fungovala a byla nějakým způsobem vidět. Toto je případ takových listingů jako jsou CETV či Erste. Takové listingy jsou přínosné a rozumné.
Ve SPADu je v současnosti jen 5 společností, které mají sídlo v ČR a všechny vznikly privatizací. Všechny ostatní už mají sídlo v zahraničí. Jak si toto vysvětlujete ?
Ve zkratce by se dalo říci, že v tomto případě je hlavním problém české obchodního právo nevyhovující pro některé operace na kapitálovém trhu a problém českého soudnictví, které má nálepku pomalé a především netransparentní instituce.
Firmy respektive investoři se vyhýbají potenciálním rizikům a proto raději sáhnou po „osvědčené“ a tisíckrát ozkoušené proceduře registrace firmy například v Holandsku, kde jsou rozhodnutí soudů v tomto ohledu obsahově i časově předvídatelná a kde vše zafunguje „tak jak má“. V takovém případě nevadí investorům ani vyšší počáteční náklady takového postupu.
Dílčím problémem byla také registrace CP v SCP a některé daňové aspekty. Oba případy se již řeší. Evidence SCP přešla pod Centrální depozitář CP, který pracuje s evropskými „standardy“ evidence a vypořádání CP.
Není to z tohoto pohledu pro BCPP neradostná vyhlídka?
No je to taková obžaloba českého obchodního práva a soudnictví. Co se týče businessu, tomu to paradoxně až tak dalece nevadí. Tituly jako Fortuna či Pegas jsou formálně zahraniční akciovky, ale jejich obchodování probíhá téměř výhradně jen u nás. Jsou to účelové vehykly, které vytáhnou akcionářům z kapsy několik mil. EUR, za to, že to takhle udělají, protože právníci je přesvědčí, že jim to dá větší klid z pohledu možných sporů. Já osobně z toho radost nemám, ale kapitálovému trhu jako takovému nebo burze toto až tak dalece nevadí.
Zmiňuje se v poslední době poměrně často nový obchodní systém burzy, který se měl zavádět v roce 2010, 2011.
Rok 2010 jsme snad nikdy ani oficiálně neuváděli. Rok 2011 už zazníval nicméně se ukázalo, že to není realistický odhad. Problémem pro implementaci nového obchodního systému (Xetra) se ukázal především dřívější enormně zastaralý způsob vypořádávání obchodů. Bez jeho změny by nový systém neměl smysl. Dřívější systém postavený na evidenci SCP byl v mnoha ohledech naprosto unikátní a protože nedocházelo k jeho dalšímu rozvoji či aktualizaci stal se pro moderní svět naprosto nevyhovujícím a zastaralým. Do systému vypořádání obchodů se od roku 1993 až do převzetí Centrálním depozitářem v podstatě vůbec neinvestovalo. Ve světle aktuálního vývoje „standardizace“ způsobů vypořádání se jeví realistickým datem pro zavedení nového obchodního systému konec roku 2012. Jestli to stihneme v listopadu roku 2012 nebo až v únoru 2013, to teď nedokážu přesně říct, ale snažíme se to udělat co rychleji.
Bude se jednat o čistě technickou změnu způsobu obchodování nebo tam bude i nějaké širší napojení na sousední trhy?
Je to především technická změna. Co se týče obchodování, budeme se snažit, aby ty změny pro stávajících domácí investory byly změny co nejmenší. Systém bude především modernější, rychlejší, snadno ovladatelný. Zachová se funkce market makerů, kterou považujeme pro BCPP za důležitou a myslím, že je to důležitá součást všech trhů, které jsou spíše menší nebo obchodují spíše menší tituly. systém Xetra funguje v dalších šesti zemích, takže bude o mnoho snadnější pro členy BCPP „zapnout“ si také přístup k německým či dalším zahraničním akciím. Infrastruktura je na všech členských trzích stejná, uživatelské připojení obchodníka bude stejné, jen bude sahat do jiné databáze. Počítá se s tím, že minimálně 4 burzy, které jsou v naší skupině tzn. Rakousko, Maďarsko, ČR a Slovinsko budou pro členy BCPP doslova triviálně přístupné.
Co to bude znamenat pro SPAD a KOBOS?
Přestanou existovat. SPAD i KOBOS jsou systémy zastaralé a dále se s jejich existencí nepočítá, byť nový systém Xetra používá překvapivě mnoho postupů z obou systémů. Ty staré se prostě celé odsunou na vedlejší kolej a zaimplementuje se nový standard.
Takže nás čekají velké změny?
Určitě to budou především IT změny, které budou něco stát nejen nás, ale i naše členy. My se jim za to samozřejmě budeme snažit dát nějaké dodatečné výhody, speciálně možnost obchodovat na ostatních trzích.
Co je účelem nedávno avizovaného propojení CDCP a jeho slovenské obdoby?
Smysl tohoto je dát možnost určité resuscitace slovenského trhu s cennými papíry, který je už několik let v podstatě mrtvý. Slovenská strana vyslovila přání mít možnost v Bratislavě zalistovat některé české cenné papíry a umět vypořádávat tituly listované v Bratislavě. Druhá věc je, že na Slovensku jsou úvahy o tom, že by se nějaké momentálně státní firmy zprivatizovaly prostřednictvím kapitálového trhu, v čemž bychom jim mohli pomoci, protože na pražský trh mají už nyní přístup prakticky všichni důležití světoví investoři. To pro Bratislavu tak moc neplatí. Takže v té chvíli by duální listing nějakého CP mezi Prahou a Bratislavou přinesl kýžené plusy na obou stranách.
A rýsuje se něco konkrétního?
Tak na Slovensku se veřejně hovoří například o možnosti privatizace slovenského Telecomu po vzoru chorvatského Telecomu. Nyní se čeká, jestli k privatizaci skutečně dojde. Titul by se kotoval v Bratislavě a duálně pak buď u nás anebo třeba v Londýně. Ten se ale ve světle našich zkušeností nejeví jako nejšťastnější nápad. U většiny českých titulů takto listovaných to většinou dopadá tak, že objemy V Londýně nejsou nijak dramatické a většina se děje stejně v Praze nebo v regionu. Předpokládám, že to by platilo i pro Slovensko.
O místních IPO se mluví poměrně často, ale rýsuje se něco reálného v dohledu?
IPO v nějaké rozumné velikosti aspoň jako naše AAA nebo větší se za posledních 5 let realizovalo kolem 6-8 v celé střední Evropě, vč. Polska. Pravděpodobných adeptů o různé velikosti může být nyní dejme tomu 10-15 v celém regionu. Většinou se jedná o soukromé firmy a u těch je problém, že až do poslední chvíle není zcela jasné, že zamýšlený úpis skutečně proběhne, nebo dojde například k přímému prodeji jednomu zájemci.
A co domácí státní scéna, co Budvar, Lesy ČR?
Stát nemá v tuto chvíli žádného zcela jasného a „jednoduchého“ adepta na prodej. Ze 6-7 přípustných firem, co stát ještě má, není u žádné jasná vůle k prodeji. Budějovický Budvar je problematický majetkoprávními spory o ochrannou známku. Bez ní se jedná v podstatě o malý pivovar. Hlavní hodnotu mají patrně právě ty spory a na tom se dá jen velice obtížně postavit akciový úpis.
Lesy jsou velice komplikované z pohledu přesné definice majetku, Letiště Praha nemá vyřešenou otázku ČSA, ani občas zmiňovaný případ České pošty není nijak jednoduchý. Všechny zmíněné případy jsou teoreticky možné, ale díky složitosti zatím patrně nereálné.
V souvislosti s RMS, je v ČR vůbec prostor pro dva akciové trhy ?
V Evropě takových trhů existují mraky. Každý systém si musí najít něco, čím bude natolik zvláštní a důležitý pro své členy, aby tam obchodovali. Původně jsem si myslel, že RMS se spíš stane obchodníkem a bankou pod FIO, než se snažit jít směrem burzy. Nicméně je to jejich strategie. Existují tady léta, takže předpokládám, že se jejich akcionáři chovají jako podnikatelé a existence RMS pro ně má ekonomický smysl. Co se týče kurzotvornosti, jsou na tom nepochybně hůře než BCPP, protože bjemy jsou nižší, ale já předpokládám, že jejich hodnota je v tom, že mají své klienty, kteří jsou prostě zvyklí takto obchodovat.
Poslední zprávy z rubriky Finance:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz