ČNB, BoE i ECB zřejmě ponechají úrokové sazby v klidu

Bank of England (BoE) bude ve čtvrtek rozhodovat o nastavení měnové politiky. Podle analytiků se ale nedá příliš očekávat, že by změnila úrokové sazby.

Britská centrální banka Bank of England podle očekávání ponechala na svém posledním zasedání 7. července klíčovou úrokovou sazbu na historickém minimu 0,5 procenta a program pro nákup aktiv na 200 miliardách liber.

Většina ekonomů se domnívá, že banka se zvýšením hlavní úrokové sazby počká až na čtvrté čtvrtletí letošního roku. "Bank of England nyní nemá důvod měnit parametry měnové politiky. Její klíčová úroková sazba nejspíše zůstane na úrovni 0,5 procenta a objem nákupu dluhopisů by měl i nadále činit 200 miliard liber," odhadl pro agenturu Mediafax hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Britské hospodářství bude v nejbližších měsících čelit těžké situaci, přesto se tamní vláda hodlá držet svého plánu snížit rozpočtový deficit. "Vždy jsme mluvili otevřeně o tom, že tento rok bude těžký," uvedl v týdnu mluvčí britského premiéra Davida Camerona.

Britská ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla podle předběžných údajů meziročně o 0,7 procenta a mezičtvrtletně o 0,2 procenta. "Čeká nás náročné a těžké období, plánujeme ale i nadále snižovat britský dluh," dodal Cameronův mluvčí.

Centrální banka drží hlavní úrokovou sazbu na rekordně nízké úrovni již od března roku 2009.


Evropská centrální banka (ECB) bude ve čtvrtek také rozhodovat o nastavení měnové politiky. Podle analytiků ale centrální bankéři se sazbami zřejmě tentokrát nepohnou.

ECB podle očekávání na svém posledním jednání 7. července klíčovou úrokovou sazbu zvýšila o 25 bazických bodů na 1,5 procenta. Tímto krokem trhy nepřekvapila, protože analytici jej díky mnoha dřívějším vyjádřením šéfa ECB Jean-Clauda Tricheta očekávali.

"Evropská centrální banka ponechá svůj arzenál odpočívat, její hlavní sazba by měla zůstat na 1,5 procenta s ohledem na informace z poslední doby naznačující zpomalení růstu v zemích eurozóny," uvedl pro agenturu Mediafax hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Na svém posledním zasedání navíc ECB zvýšila o čtvrt procentního bodu i depozitní a zápůjční sazbu. Depozitní sazba, která určuje spodní hranici úroků na mezibankovním trhu, se tak dostala na 0,75 procenta, horní zápůjční sazba je na úrovni 2,25 procenta.

ECB v rámci boje proti inflaci zvýšila základní úrok už v dubnu poté, co jej předešlé dva roky držela na rekordním jednoprocentním minimu. Na minimu se úroky ocitly hlavně kvůli světové finanční krizi, kdy se banka snažila ekonomiku co nejvíce podpořit.

Šéf ECB navíc upozornil na to, že i nadále bude velmi pozorně sledovat inflační rizika.


Japonská centrální banka (BoJ) bude ve čtvrtek rozhodovat o úrokových sazbách. Ty se podle analytiků zřejmě nezmění.

Japonská centrální banka sazby nezměnila ani na svém předchozím zasedání 12. července. Hlavní úroková sazba tak zůstala i nadále v pásmu nula až 0,1 procenta.

Podle hlasů analytiků to ale nevypadá ani nyní na to, že by se tamní centrální bankéři rozhodli se sazbami hýbat. "Se sazbami, které jsou téměř na nule, Bank of Japan nepohne ani tentokrát. Japonská ekonomika i nadále potřebuje podporu, aby se vzpamatovala z ničivých následků tsunami," uvedl pro agenturu Mediafax hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

BoJ na svém posledním jednání změnila k lepšímu výhled ekonomiky pro druhou polovinu roku. Tempo oživení po ničivém březnovém zemětřesení je podle centrální banky solidní a mělo by se rozšířit na více odvětví ekonomiky.

BoJ snížila odhad růstu na právě probíhající fiskální rok, ale udělala to jen proto, aby vzala v úvahu špatné první fiskální čtvrtletí, tzn. období od dubna do června. Projekce na příští rok zůstala beze změn. Centrální banka navíc varovala, že mladé tržní ekonomiky před sebou mají těžký úkol vyrovnat se s vyšší inflací a navíc zachovat hospodářský růst.

Tomáš Králíček, kralicek@mediafax.cz

Česká národní banka (ČNB) bude ve čtvrtek jednat o nastavení základních úrokových sazeb. Pouze dva z 22 analytiků oslovených agenturou Reuters počítají se zvýšením 2T Repo sazby o 25 bazických bodů, ostatní očekávají, že zůstane na rekordně nízké úrovni 0,75 procenta.

„Sazby zůstanou beze změny. Naznačily to už komentáře některých členů bankovní rady v posledním měsíci. Se zvyšováním není kam spěchat,“ uvedl pro agenturu Mediafax Petr Dufek, analytik ČSOB. „Inflační tlaky jsou nízké, poptávka slabá. Navíc světová ekonomika zpomaluje a zhoršuje se i výhled,“ připomněl. Sazby podle něj vzrostou až v listopadu. „Odpovídalo by to i dosud platné prognóze.“

Podle informací ČNB se čtvrtečního jednání zúčastní všech sedm členů bankovní rady. V červnu pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu zvedli ruku Eva Zamrazilová a Kamil Janáček.

Od 8. února 2008 ČNB srazila základní úrokovou sazbu z tehdejších 3,75 procenta v osmi krocích o 300 bazických bodů na rekordně nízkou úroveň 0,75 procenta. Naposledy ji snížila 6. května 2010, od té doby ji už devětkrát za sebou ponechala beze změny. Naopak k poslednímu zvýšení (o 0,25 procentního bodu) se odhodlala 7. února 2008.

Repo sazba je základní měnověpolitická úroková sazba ČNB, kterou je úročena nadbytečná likvidita komerčních bank stahovaná ČNB prostřednictvím tzv. dvoutýdenních repo tendrů. Diskontní sazba zpravidla představuje dolní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. ČNB ji využívá k úročení přebytečné likvidity, kterou banky u ČNB uloží přes noc. Lombardní sazba naopak znamená horní mez pro tento pohyb.

Tomáš Cížek, cizek@mediafax.cz