Nejvyšší představitelé EU jednají o dluhové krizi (11.7.2011)

BRUSEL (MEDIAFAX) - Nejvyšší představitelé Evropské unie v Bruselu jednají mimořádně o dluhové krizi, kromě Řecka je velmi zneklidňuje vývoj italského dluhu. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters.

Právě Itálie je aktuálně další potenciální obětí krize, která už si vyžádala záchranu Řecka, Irska a Portugalska. Italský dluh dosahuje závratných 120 procent HDP.

Výnosy z italských dluhopisů vzrostly minulý týden na rekordní úroveň, financování státního dluhu tak přestává být dlouhodobě udržitelné.

"Příliš mnoho podobných černých pátků už nemůžeme zažít. Máme o Itálii velké obavy," uvedl pro agenturu Reuters zdroj z Evropské centrální banky (ECB).

Německá kancléřka Angela Merkelová právě kvůli italským problémům telefonovala podle agentury Reuters v pondělí svému italskému protějšku Silviu Berlusconimu.

Pokud by se Italové ocitli bez peněz podobně jako Řekové, Irové či Portugalci, eurozóna nemá žádný nástroj jak jim efektivně pomoci.

Náklady na pojištění proti platební neschopnosti Itálie se vyhouply na nový rekord. Pětiletý swap úvěrového selhání (CDS), tedy pojistka italských dluhopisů, v pondělí vyskočil podle společnosti Markit o 30 bazických bodů na 279 bodů. Pojištění italských vládních dluhopisů v hodnotě 10 milionů eur (zhruba 242,25 milionu Kč) proto platební neschopnosti jejich emitenta aktuálně stojí 279 tisíc eur (6,76 milionu Kč).

Pětiletý CDS na řecký dluh stoupl o 110 bazických bodů na 2300 bodů, na irský dluh o 68 bodů na 970 bodů a na portugalský o 77 bodů na 1090 bodů.

Výnos desetiletého italského státního dluhopisu vzrostl na 5,5 procenta. Dostal se tak k úrovni, která je považována za varující. Výnosová přirážka k německým dluhopisům dosáhla 2,68 bodu. Výnos španělského desetiletého dluhopisu na trhu vzrostl na 5,86 procenta a je na maximu od roku 2000.

Italské a španělské obligace mají podle agentury Reuters v současnosti přibližně dvojnásobné výnosy než německé. Směřují postupně ke krizové sedmiprocentní hranici, nad kterou byly nuceny požádat o finanční pomoc Řecko, Irsko a Portugalsko. U těchto tří zemí trvalo zhruba měsíc a půl, než výnosy vystoupily z 5,5 procenta na šest procent, další výstup nad sedm procent trval už jen 40 dní.

"Jsem připraven podílet se na podstatné a konstruktivní diskusi o zapojení soukromého sektoru, protože dnes potřebujeme velmi silný a jasný signál pro stabilitu, a to nejen v Řecku, ale v eurozóně i mimo eurozónu," uvedl podle agentury Reuters ještě před pondělním jednáním tzv. euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny, řecký ministr financí Evangelos Venizelos.

Podle německého listu Die Welt ECB navrhuje navýšení záchranného fondu eurozóny (EFSF) na 1,5 bilionu eur (zhruba 36,34 bilionu Kč) z nynějších 750 miliard eur (18,17 bilionu Kč).

Navýšení finančních prostředků v záchranném fondu ale není vůbec jisté. Musí s ním totiž jednomyslně souhlasit všechny členské země eurozóny. Je přitom známo, že jejich ochota podílet se na dalších záchranných operacích mimo jejich vlastní území se většinou snižuje.

Navýšení EFSF v pondělí odmítla německá vláda s tím, že to není potřebné. Podle mluvčího kabinetu Angely Merkelové Steffena Seiberta má Berlín plnou důvěru v italskou vládu, že dokáže přijmout další úsporná opatření a vývoj státního dluhu dostane pod kontrolu.

Tomáš Králícek, kralicek@mediafax.cz