Řecko bude muset restrukturalizovat svůj dluh, míní premiér Nečas (22.6.2011)

PRAHA (MEDIAFAX) - Řecko bude muset přistoupit k restrukturalizaci dluhu, uvedl ve středu premiér Petr Nečas (ODS). Informovala o tom agentura Reuters.

„Jsem přesvědčen, že dříve či později se otázka restrukturalizace nebo reprofilace dluhu dostane na jednací stůl. Je to ekonomicky nevyhnutelné,“ sdělil Nečas před klíčovým zasedáním Evropské rady, která se sejde v Bruselu ve dnech 23. a 24. června.

„Jedinou otázkou je, kolik peněz zmizí, jak náročná operace to bude a jak politicky a ekonomicky nákladné to bude,“ dodal premiér.

Nečas současně vysvětlil, že nutit soukromé držitele řeckých dluhopisů, aby se zapojili do restrukturalizace, je nejlepší prevencí před morálním hazardem, tedy situací, kdy věřitelé nebo dlužníci nedostávají dostatečně silné signály od úřadů, které by je odradily před opakováním stejných chyb.

Předseda vlády ale dodal, že samozřejmě respektuje, že možný politický kompromis v současnosti dovoluje jen dobrovolné zapojení soukromého sektoru.

V noci na středu řečtí zákonodárci vyslovili důvěru obměněné vládě premiéra George Papandrea. Po získání důvěry bude řecký parlament dne 28. června hlasovat o pětiletém úsporném balíčku v objemu 28 miliard eur (675,5 miliardy Kč). Právě schválením nového kola úspor a škrtů mezinárodní věřitelé, tedy Evropská unie (EU) a Mezinárodní měnový fond (MMF), podmiňují vyplacení páté tranše 12 miliard eur (289,5 miliardy Kč) ze záchranného balíčku. Bez těchto financí se Řecko ocitne v platební neschopnosti.

Ministři financí eurozóny (Eurogroup) na svém zasedání během neděle a pondělí potvrdili, že Řecko dostane pátou tranši záchranného balíčku v celkovém objemu 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč) až poté, co Atény schválí nové úspory, reformy a škrty. Současně se shodli, že do druhého záchranného balíčku se na dobrovolné bázi musí zapojit i soukromý sektor.

Na začátku května loňského roku se Řecko stalo první unijní zemí, která se dohodla s Evropskou unií (EU) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) na finanční pomoci. Ta měla přispět k vyřešení neutěšeného stavu řeckých veřejných financí. Výměnou za záchranný balíček v objemu 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč) země přislíbila přijmout celou řadu úsporných opatření a škrtů, mezi která patří i snížení mezd státním zaměstnancům, snížení důchodů a zvýšení daní. Se škrty ale nesouhlasí tamní odbory, které zorganizovaly celou řadu stávek a protestů.

Úsporná opatření ale prohloubila hospodářskou recesi země. Řecký hrubý domácí produkt (HDP) v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně klesl o 5,5 procenta. Pokles byl silnější, než se původně očekávalo.

Simone Radacicova, radacicova@mediafax.cz