ČNB: Zpráva o finanční stabilitě

Finanční systém zůstává silný, ale čelí rizikům z doznívající krize

• Výchozí pozice finančního systému v ČR zůstává do dalších let velmi dobrá
• Intenzita rizik pro finanční systém se zvýšila zejména v důsledku nepříznivého fiskálního vývoje v eurozóně
• Pro udržení finanční stability v dalších letech bude rozhodující vývoj v globálním prostředí
• Zátěžové testy potvrzují vysokou odolnost bankovního sektoru vůči široké škále rizik
• Bankovní sektor by mohly ohrozit pouze velmi extrémní šoky jako dlouhodobý pokles HDP nebo pád tří největších dlužníků každé banky
• Pro stabilitu finančního systému je klíčové, aby finanční instituce udržovaly dostatečné kapitálové i likviditní polštáře

Finanční systém v České republice zůstává stabilní. Výchozí pozice jeho klíčové části, bankovního sektoru, je silná zejména díky dostatečné ziskovosti, adekvátní kapitálové přiměřenosti a dobré bilanční likviditě. Ekonomika je ovšem v období doznívající finanční krize a hospodářské recese vystavena vysoké míře nejistoty, což vytváří řadu rizik, které by mohly v dalších dvou letech narušit finanční stabilitu. To jsou hlavní závěry Zprávy o finanční stabilitě 2010/2011, kterou dnes zveřejnila Česká národní banka.

Intenzita rizik, jimž čelí domácí finanční systém, se v porovnání s loňským rokem zvýšila v důsledku nepříznivého fiskálního vývoje v eurozóně a jeho možných dopadů na domácí ekonomiku. Hlavním rizikovým scénářem pro českou ekonomiku v následujících dvou letech zůstává výraznější zpomalení hospodářského růstu v Německu a dalších zemích, které jsou důležitými obchodními partnery českých podniků. Napjatá situace na trhu práce a opatření nezbytná pro snižování strukturálního deficitu veřejných rozpočtů budou tlumit dynamiku příjmů a negativně působit na schopnost domácností splácet dříve přijaté úvěry.

„Pro udržení finanční stability v dalších dvou letech bude podstatný vývoj ve světové ekonomice. Vzhledem k vývoji v zahraničí, kde kulminují problémy některých zadlužených ekonomik eurozóny, je třeba varovat před tvorbou neadekvátně optimistických očekávání. Ani vývoj v domácí ekonomice zatím nedává dostatečnou oporu pro tvrzení, že krize již končí,“ uvedl guvernér České národní banky Miroslav Singer.

„Pro stabilitu finančního systému je klíčové, aby domácí finanční instituce udržovaly kapitálové i likviditní polštáře vytvořené v době krize. Vysoké výplaty dividend ze zadržených zisků minulých let, které by snížily kapitálový polštář, by se mohly stát rizikem pro bankovní sektor v nejbližším období,“ dodal guvernér.

Při vysoké míře nejistoty ohledně rychlosti oživování domácí ekonomiky by nadměrně optimistická očekávání ohledně budoucího vývoje mohla vést k akumulaci nových rizik pro český bankovní sektor plynoucích ze snahy bank a jejich vlastníků o zvýšení ziskovosti prostřednictvím intenzivnější úvěrové expanze. Nárůst objemu nově poskytovaných úvěrů na bydlení není zatím podložen zřetelným zlepšením v bonitě klientů. Takový trend může představovat zvýšené riziko pro banky i jejich klienty, neboť rizika pohybu cen nemovitostí jsou stále vychýlena spíše směrem dolů.

Za potenciální riziko lze označit vývoj v sektoru družstevních záložen. Objem klientských vkladů se zde za poslední tři roky téměř ztrojnásobil, zároveň však tento segment oproti bankovnímu sektoru vykazuje dvojnásobný podíl klientských úvěrů v selhání.

Ve světle identifikovaných rizik byla hodnocena odolnost domácího finančního systému pomocí zátěžových testů bank, pojišťoven a penzijních fondů za použití tří scénářů budoucího vývoje s názvy „Základní scénář“, „Asymetrický vývoj“ a „Obnovená recese“. Základní scénář reprezentuje vývoj, který považuje ČNB za nejpravděpodobnější. Další dva alternativní scénáře jsou charakteristické značným propadem ekonomické aktivity a nepříznivým vývojem na finančních trzích.

Banky i pojišťovny jsou podle výsledků zátěžových testů odolné vůči relevantním rizikům, a to i přes výrazně konzervativní nastavení obou zátěžových scénářů. Důvodem je nejen vysoký výchozí kapitálový polštář, ale i schopnost generovat výnosy v průběhu nepříznivého scénáře. Pokud by se však ekonomika vyvíjela podle alternativních scénářů, některé instituce by utrpěly ztráty, které by si mohly vyžádat nutné kapitálové injekce od akcionářů. Sektor penzijních fondů disponuje omezeným kapitálovým vybavením a v případě turbulencí na finančních trzích by akcionáři museli dodat nový kapitál.

Marek Petruš

Poznámky pro novináře:

Česká národní banka je ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. Hlavním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu. ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz, ochranou spotřebitele a devizový dohled. Jako banka státu ČNB vede účty a provádí platební styk a další bankovní služby pro stát a veřejný sektor. ČNB sídlí v Praze, Plzni, Hradci Králové, Brně, Ostravě, Českých Budějovicích a v Ústí nad Labem.

Kontakt pro média:

Marek Petruš, tel. 224 412 012, e-mail: media@cnb.cz