Martin Novák (ČEZ): Vzestup cen elektřiny nám hraje do karet (30.5.2011)

S Martinem Novákem, finančním ředitelem ČEZu, jsme se exkluzivně bavili zejména o příležitostech společnosti, akvizicích a plánech do budoucna. Energetickému gigantu v první řadě hrají do karet dočasné odstávky německých jaderných elektráren, protože díky vzestupu cen elektřiny uzavírá dlouhodobé kontrakty. O víkendu dokonce Němci oznámili úplný konec výroby elektřiny z jádra v roce 2022. Hodně diskutovaná srážková daň sice prodlouží návratnost solárních projektů, ale rozhodně ji nijak výrazně neohrozí.

Jak se díváte na náklady financování při výstavbě Temelína? Očekávaný růst úrokových sazeb není pozitivní.

Martin Novák (MN): Na financování Temelína se zodpovědně připravujeme, abychom ho byli schopni financovat z bilance ČEZ tak, jak tomu bylo v případě výstavby prvních dvou bloků. Financování zatím není nejaktuálnější otázkou, parametry (jaká technologie a za kolik) určí až dokončení tendru. Prostředky mít jistě budeme, jen pro srovnání, na investice hodláme do roku 2015 vynaložit 300 miliard korun. V posledních letech vydáváme dluhopisy s dlouhou durací, tedy 10,12, 15, ale i 30 let. Většina z nich tedy bude splatná až za horizontem dostavby Temelína.

Chystá se ČEZ nějak akcelerovat svůj dluhový program, aby ty dluhy nabral výrazně již nyní?

MN: jak jsem řekl, jednak vydáváme dluhopisy s dlouhou splatností, a jednak zajišťujeme úrokové sazby z budoucích dluhopisů již nyní. Tím jsme schopni zafixovat úrokový náklad bez toho, že bychom museli emitovat dluhopisy v době, kdy ještě financování nepotřebujeme. Lze předpokládat, že v letech výstavby Temelína budeme využívat nejen dluh, ale hlavně vlastní provozní cash flow, které se pohybuje v desítkách miliard korun ročně.

Je to těžké odhadnout, ale máte nějaký názor na to, jak se mohou změnit náklady na Temelín kvůli bezpečnostním opatřením (požadavky EU)?

MN: Jaderná energetika funguje na vzájemné výměně informací a poučení se z krizových situací. Celý průběh havárie v Japonsku se zanalyzuje a vzniknou doporučení pro ostatní provozovatele jaderných elektráren. Ta budeme chtít mít samozřejmě zakomponována, bezpečnost je pro nás prioritou. Co se týče nákladnosti a vlivu na ekonomiku projektů, to se dostáváme do roviny spekulativní, zatím totiž není s čím počítat. V tendru jsme také ještě nedospěli do stadia podání nabídek, abychom to mohli k něčemu vztahovat. Z některých stran zaznívají názory, že by naopak projekty měly díky poklesu poptávky po nich zlevnit. Domnívám se, že v tuto chvíli není možno jednoznačně odpovědět.

Jak se díváte na efektivitu svých solárních projektů po solární dani? ČEZ kupoval relativně draze. Jaká bude celková bilance ČEZu z těchto projektů? Kvůli přísnější regulaci totiž už do soláru nebude investovat hned tak někdo, ČEZ tak bude moci více využívat své uhelné zdroje.

MN: ČEZ kupoval již hotové a plně povolené projekty, u nichž bylo jasné, že vzniknou. Kupoval je navíc za cenu, která zajišťovala návratnost projektů. Zavedení srážkové daně samozřejmě zasáhlo i do ekonomiky projektů ČEZ. Jak první rychlé a jednoduché propočty, tak i detailní kalkulace nám potvrdily, že zavedení srážkové daně na období tří let sice prodlouží návratnost solárních projektů, ale rozhodně ji nijak výrazně neohrozí. To bylo dle informací z tisku záměrem zákona v době, kdy byl přijat.

Co se týče druhé části dotazu, ke konci roku přibylo více než 2 000 MW instalovaného výkonu ve slunečních a větrných elektrárnách. Jejich výrobu vykupují distributoři.

Jak se dívá Martin Novák na akviziční příležitosti a co podle něj bude ovlivňovat cenu akcií ČEZu? Pokračování rozhovoru najdete ZDE: