Fundamentální analýza akcií: Díl třetí

V prvním a druhém dílu našeho seriálu jsme si představili fundamentální analýzu na makroekonomické a odvětvové úrovni. Na čase je, abychom se začali zaobírat analýzou na úrovni mikroekonomické, tedy ekonomickou situací konkrétní akciové společnosti.

Analýza na mikroekonomické úrovni

U fundamentální analýzy na mikroekonomické úrovni můžeme vycházet hned z několika přístupů. Tyto přístupy je vhodné mezi sebou kombinovat, abychom tak dostali ucelený pohled na finanční situaci podniku a přiblížili se tak, pokud možno, co nejvíce dané realitě. Nevýhodou fundamentální analýzy na podnikové úrovni je to, že musíme zcela spoléhat na věrné a poctivé zobrazení skutečnosti plynoucí z účetnictví. Drtivá většina všech přístupů fundamentální analýzy na podnikové úrovni je závislá na údajích z účetních výkazů. Proto přiblížit se co nejvíce dané realitě, se může někdy stát poměrně obtížným úkolem. Když se poohlédneme například na některé účetní skandály typu Enron, LTCM apod., mohli bychom podotknout, že fundamentální analýza v těchto případech zcela selhává, a není tedy žádný důvod, proč bychom ji měli ke svému rozhodování používat. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že v těchto případech neselhává pouze fundamentální analýza a ovcemi na porážku jsou, s výjimkou manažerů, všichni akcionáři. Pokud tedy považujeme fundamentální analýzu za zcela relevantní nástroj pro rozhodování o nákupu či prodeji akcií, potom musíme zcela důvěřovat účetním výkazům, s kterými pracujeme.

Třetí díl naší fundamentální analýzy akcií: Na iPOINT