Budoucnost Evropy závisí na Španělsku (II): Náhlá smrt!

Víte, kolik činí španělský deficit? Loni to bylo oficiálně 7,9 % HDP, tedy dvojnásobek evropského limitu. Ne tolik, co měli Irové, jimž jsem se věnoval včera, nebo Portugalci a ani zdaleka ne tolik co Řekové, ale pořád jde o hodně vysoké číslo – oficiálně.

Proč píšu oficiálně? A ještě navíc kurzívou? Protože 30. září se na internetu objevila tato velmi znepokojivá anonymní analýza. Nejmenovaný španělský ekonom v ní v podstatě uvedl, že údaje španělského HDP pro rok 2009 jsou zfalšované. Vše doložil podrobnými grafy a tabulkami. Analýzu uveřejnil finanční webový servis Financial Times FT Alpahville. Od něj ji v zápětí převzali úplně všichni. Nastal poprask! Pak ale FT Alphaville zprávu na politický nátlak stáhla a svou zbabělost omluvila ve stylu „sorry, ale život je krátký“.

Anonymní španělská analýza přitom vypadá zcela věrohodně a já osobně jí věřím. Vzhledem k tomu, jaký bordel mají ve svých statistikách Řekové – a protože znám Španěly – nepřekvapilo by mě ani v nejmenším, kdyby Madrid statistiky falšoval také. Ale i kdyby je nefalšoval, ani oficiální čísla nejsou zrovna růžová. Španělsko má téměř dvacetiprocentní nezaměstnanost, téměř desetiprocentní fiskální deficit vůči HDP a žádný jasný plán, jak se z té bryndy dostat. Španělský růst v uplynulé dekádě byl natolik závislý na hypoteční bublině a přepákovaném finančním sektoru, že Španělé světlo na konci tunelu hned tak neuvidí.

Plaťte a plačte

Pokračování článku najdete na http://www.finmag.cz/clanek/23745/