Způsoby řešení solárního boomu získávají konkrétnější obrysy

PRAHA (MEDIAFAX) - Politici napříč politickým spektrem se snaží v nejkratší možné době nalézt řešení, které by zabránilo skokovému nárůstu cen elektrické energie v příštím roce. Ve středu se na konkrétnějším souboru opatření shodla i vláda.

Vláda ve svém prohlášení navrhuje mix srážkové daně z tržeb za elektřinu vyrobenou solárními elektrárnami, zvýšení poplatku za vynětí pozemku z pozemkového půdního fondu a využití peněz z prodeje emisních povolenek, které jsou v současnosti zdarma rozdávány elektrárenským společnostem výměnou za příslib, že budou investovat do ekologizace svého provozu.

Přesná čísla však budou známa až 20. října, kdy mají příslušná ministerstva představit již konkrétní návrhy zákonů, které zamezí růstu cen proudu. Jasno v této oblasti má ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který svůj návrh řešení představil na pondělním setkání s novináři.

Kalousek počítá zejména s použitím emisních povolenek, které stát od roku 2009 de facto zdarma rozdává elektrárenským společnostem. Tato praxe vznikla přijetím poslaneckému přílepku k zákonu o spotřebních daních. Tento přílepek vypracovali exministr průmyslu a obchodu z vlád ČSSD Milan Urban (ČSSD), exministr průmyslu a obchodu z vlády Mirka Topolánka (ODS) a současný hlavní poradce premiéra Petra Nečase (ODS) Martin Říman (ODS), exministr životního prostředí z vlád ČSSD Libor Ambrozek (KDU-ČSL) a bývalý poslanec a zároveň bývalý předseda hospodářského výboru sněmovny Oldřich Vojíř (ODS).

Exministři Urban a Ambrozek jsou mimo jiné původními autory zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, který v současnosti vytváří podmínky pro tzv. solární boom tím, že neumožňuje pružnou regulaci výkupních cen elektrické energie. Oba bývalí ministři zákon vypracovali v roce 2003 v době vlády Vladimíra Špidly (ČSSD) a schválen byl v roce 2005 za vlády Stanislava Grosse (ČSSD).

Kalousek v pondělí sdělil, že prodejem emisních povolenek, které jsou zdarma rozdávány, lze získat až 90 miliard korun, které by mohly sloužit ke krytí cenového skoku. Zároveň řekl, že se nebrání dalším opatřením, jako je zmíněná srážková daň, zejména podpořil poplatek za vynětí pozemku z půdního fondu.

O zrušení sporného poslaneckého přílepku přitom není zdaleka rozhodnuto. Premiér Petr Nečas (ODS) se k případné změně zákona umožňující prodej povolenek nevyjádřil. "O případné formě zapojení derogačních emisních povolenek budeme teprve jednat v koalici," sdělil Mediafaxu. Na jednání se odvolal i ministr průmyslu Martin Kocourek (ODS). "Budeme jednat s ministerstvem financí. Máme týden," napsal v sms zprávě.

Další člen vlády, ministr obrany Alexandr Vondra (ODS), se zapojením výnosů z prodeje povolenek souhlasí, ale o konkrétních krocích je podle něj možné diskutovat až poté, kdy bude známá jejich cena. "Neumím si představit, že vláda bude obchodovat s nějakým finančním derivátem, jehož cena není a ani nemůže být známá," konstatoval.

"Zdaleka ne celá ODS hlasovala pro přílepek, já osobně nemám problém s tím hlasovat pro to, aby se mohly emisní povolenky prodávat a peníze použít na kompenzaci zvýšených cen elektřiny kvůli fotovoltaice," řekl Mediafaxu poslanec a člen hospodářského výboru Jaroslav Plachý. Nedomnívá se, že v klubu ODS bude problém tuto normu změnit, protože byla přijata v době, kdy problém vysoké ceny elektřiny kvůli povinným výkupům energie ze solárních elektráren 'pouze doutnal'. "Předpokládám, že poslanci podpoří kompromis, který se dohodne ve vládě," dodal.

Problém s fotovoltaikou neměl podle Plachého nikdy vzniknout. "Došlo k pokřivení trhu. Je nepřípustné, aby stát nutil vykupovat nějaký produkt za pevnou a násobně vyšší cenu, než je cena tržní," poznamenal.

Plán ministra financí zneklidnil i ekologické organizace. "Použít povolenky, které jsou zdarma rozdávány ČEZ a dalším společnostem, je nesporně dobrý nápad, ale reálně se jedná o 55 až 70 miliard korun, nikoli o 90, jak tvrdí ministr Kalousek," řekl Mediafaxu Martin Sedlák z Hnutí Duha.

Sedlák se obává, že s ohledem na odhadovanou výši disponibilních prostředků se nebude jednat jen o povolenky, které stát zdarma rozdává, ale i o povolenky, které si firmy běžně kupují v aukcích. "V současnosti je poměr asi 30 procent ku 70, přičemž 70 procent jde jako dárek firmám a zbytek si firmy kupují v aukcích," vysvětlil Sedlák.

Použití povolenek z aukcí považují ekologové za zásadní chybu. "Nad použitím výnosů z prodeje povolenek, které mohly statisícům domácností pomoci se zateplováním domů, aby každoročně ušetřily tisíce korun za energii, zůstává rozum stát," řekl Sedlák.

Použití povolenek je nejbližší i podnikatelskému sektoru, pro který je to zvláště závažné téma, neboť z propočtu Svazu průmyslu a dopravy plyne, že pro některé firmy by avizované zvýšení cen elektřiny bylo likvidační. "Pokud by ceny elektrické energie v příštím roce vzrostly o deset procent, znamenalo by to jen pro chemický průmysl náklady 1,5 miliardy korun. V hutnictví jsou v současnosti nízké marže, a pokud by ještě vzrostly náklady, prakticky by zmizel zisk," řekl před časem Bořivoj Frýbert, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy.

Podnikatelé se proto spojili pod výzvou Stop zdražování elektřiny, která vychází právě z iniciativy Svazu průmyslu a dopravy. Výzva počítá stejně jako Kalouskův návrh, který z ní de facto vychází, s použitím 90 miliard korun z prodeje emisních povolenek a už ji podepsalo přes 1380 českých firem.

Premiér Nečas a ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS) apelují spíše na srážkovou daň, kterou předkládá i ČSSD v podobě 50procentní srážkové daně na tržby za jednu kilowatthodinu. Vláda zatím v sazbě srážkové daně jasno nemá. Ekologům daň nevadí, ale podle jejich soudu by měla být nastavena tak, aby pouze vrátila návratnost investice do solárních elektráren na zamýšlených 15 let ze současných šesti až sedmi. Zároveň navrhují, aby se tato daň týkala jen velkých elektráren s výkonem nad 30 kilowatt. Malé solární panely na střechách domů by to podle jejich názoru postihovat nemělo.

ČSSD však kromě srážkové daně navrhuje i povinnost akciových společností s anonymními akciemi na majitele, aby zveřejnily vlastnickou strukturu, jinak přijdou o podporu. Tento návrh však mezi odborníky vzbuzuje obavy z možné právní retroaktivity a s jeho zněním nejsou srozuměni ani všichni jeho tvůrci. "Nejsem si vůbec jist, zda je něco takového možné prosadit. Dle mého názoru se to mělo dělat ex ante, nikoli až ex post," řekl Mediafaxu ekonom ČSSD a jeden ze spoluautorů návrhu Jan Mládek. Mládek je zároveň spolusignatářem Petice za záchranu českého průmyslu, která rovněž navrhuje 50procentní srážkovou daň, ale neobsahuje ustanovení o povinnosti zveřejnění vlastnické struktury.

Zvláštní postavení v celé situaci má státem většinově vlastněný energetický gigant ČEZ. Je totiž hlavním příjemcem emisních povolenek, které vláda hodlá použít na krytí skokového zvýšení elektřiny, zároveň je však sám provozovatelem několika solárních elektráren. "My zcela souhlasíme s tím, že je to velmi vážný problém, který je třeba nějak řešit. Nicméně ČEZ je majetkem státu, a proto se nehodí komentovat kroky vlastníků. Konkrétní návrhy na řešení tohoto problému proto nekomentujeme," řekl Mediafaxu Ladislav Kříž, tiskový mluvčí ČEZ.

Kříž dále uvedl, že ČEZ již zhruba rok a půl varuje české politiky, že nárůst cen v důsledku solárního boomu reálně hrozí. ČEZ se také vzdal svých velkých solárních projektů. "Svých projektů jsme se vzdali a nakupujeme ty, které jsou na prodej. V současnosti tvoří celkový instalovaný výkon solárních elektráren v majetku ČEZ asi tři procenta z celkového instalovaného výkonu," sdělil Kříž. To by odpovídalo instalovanému výkonu ve vlastnictví ČEZ kolem 25 MW, protože poslední údaje České fotovoltaické průmyslové asociace hovoří o 818 MW instalovaného výkonu k osmému říjnu.

Problém s OZE má kořeny v roce 2005, kdy byl přijat zákon o podpoře výroby elektřiny z OZE. Podpora neprobíhá cestou přímých dotací, ale prostřednictvím garantovaných výkupních cen. Tyto ceny platí výrobcům takovéto zelené elektřiny distribuční společnosti, které takto vzniklé náklady rozpočítají všem odběratelům. Distribuční společnosti mají přitom zákonem danou povinnost tuto energii vykupovat.

Zatímco ceny běžné energie vznikají na zahraničních energetických burzách, ceny elektřiny z OZE určuje Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten v loňském roce stanovil ceny pro letošní rok na 12 250 korun za MWh.
Do nedávné doby totiž platil zákon v podobě, která ERÚ umožňovala meziročně snížit výkupní ceny elektřiny z OZE pouze o pět procent bez ohledu na dobu návratnosti investice. Zákon vznikl s tím, že toto snižování výkupních cen u jednotlivých typů OZE zajistí dobu návratnosti kolem 15 let.

Od roku 2005 však došlo k výraznému propadu nákladů spojených s budováním solárních elektráren, což ovšem zákonodárci nijak nereflektovali, a ustanovení o maximálním možném snížení výkupní ceny v zákoně zůstávalo. Změna přišla až za vlády Jana Fischera, kdy byla přijata novela tohoto zákona, která dávala ERÚ možnost snížit ceny výrazněji, pokud návratnost investice klesne pod jedenáct let. Zákon však umožňuje toto opatření použít až na zařízení spuštěná v příštím roce.

Povinnost distribučních společností vykupovat elektřinu z OZE v kombinaci s garantovanou výkupní cenou zapříčinily vznik bezrizikové investice s tak rychlou návratností, jaká na neregulovaném trhu v podstatě nemůže vzniknout u akciového portfolia by to odpovídalo výnosnosti 15 až 16 procent p.a. Tato možnost přilákala velké množství investorů a spekulantů, kteří se rozhodli této možnosti využít. Tyto faktory vedly k tzv. solárnímu boomu - instalovaný výkon solárních elektráren vzrostl z 0,01 MW k 1. lednu 2002 na 795,9 MW k 3. září letošního roku. Instalovaný výkon však podle předpokladů do konce roku ještě naroste.

Jiří Táborský, taborsky@mediafax.cz