Rozpočet na příští rok poprvé projednají poslanci - míří na rozpočtový výbor

PRAHA (MEDIAFAX) - Rozpočet na rok 2011 se schodkem ve výši 135 miliard korun bude poprvé projednán na půdě poslanecké sněmovny. Ve středu jej ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) představí poslancům rozpočtového výboru sněmovny.

Kromě samotného návrhu rozpočtu na příští rok má rozpočtový výbor projednat i návrh střednědobých výdajových rámců na léta 2012 a 2013, které ze zákona představují povinnou součást zákona o státním rozpočtu.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) počítá pro rok 2012 s deficitem ve výši 3,5 procenta HDP a s 2,9 procenta pro rok 2013. Konvergenční program z února letošního roku však pro rok 2012 předpovídal deficit 4,2 procenta HDP.

Samotný rozpočet na rok 2011 počítá s příjmy ve výši 1,044 bilionu korun. Výdaje se vyšplhají na 1,18 bilionu a stát počítá s tím, že mu na financování svých závazků bude chybět 135 miliard korun. Úřad vlády tvrdí, že kdyby neprošly plánované škrty, vzrostl by deficit minimálně o dalších 30 miliard.

Deficit představuje 4,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Je to větší závazek než schodek 4,8 procenta HDP, se kterým počátkem roku počítala v konvergenčním programu vláda Jana Fischera.

Nečasův kabinet navrhuje řadu škrtů a úsporných opatření, přesto některé rozpočtové kapitoly narostou. Například ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) rozpočet vzroste meziročně o 7,2 miliardy korun. Důvodem je nárůst výdajů na výplatu důchodů, na které příští rok padne o téměř 19 miliard korun více než letos. O 800 milionů korun klesnou v rozpočtu MPSV peníze na sociální služby. Rezort je celkově s výdaji 483,8 miliardy korun nejdražší rozpočtovou kapitolou.

Objem všech výdajů několikanásobně vzroste i u ministerstva pro místní rozvoj (MMR) na celkových 31,3 miliardy korun, protože vzrostou příjmy z rozpočtu EU, které jdou právě přes MMR. Celkem má Česko příští rok vyčerpat více než 117 miliard korun z rozpočtu EU. Naopak do unijního rozpočtu Česká republika odvede 35,25 miliardy korun, získat by tedy měla více než 81 miliard korun.

U výdajů bez prostředků unie si MMR naopak pohorší o více než 330 milionů korun (celkem přijde MMR státní kasu na 2,9 miliardy korun). Jako ostatní ministerstva i MMR bude škrtat peníze na platy, provoz i na investice.

Nejmarkantnějším nárůstem rozpočtu se může pochlubit Technologická agentura České republiky (TAČR), jejíž rozpočet vzroste z necelých 52 milionů v letošním roce na téměř 850 milionů v roce příštím, tedy o téměř 1535 procent. TAČR je nově vzniklá organizační složka státu odpovědná za finanční podporu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací ze státního rozpočtu. Na plnění těchto povinností dostala i zmíněné finanční prostředky.

Nárůst zaznamenala i kapitola státní dluh, která ze 76,4 miliardy korun v letošním roce vzroste na 79,6 miliardy. Většina těchto peněz jde pouze na splátky úroků ze státního dluhu.

Největší škrty postihnou ministerstvo dopravy, které má meziročně přijít o zhruba 28 miliard korun, což je pokles výdajů o více než 37 procent. Ministr dopravy Vít Bárta (VV) začal s úsporami již letos a mezi jeho první kroky patří tlak na firmy, aby začaly stavět levněji.

O přibližně 27 procent svého rozpočtu přijde i ministerstvo průmyslu a obchodu. V absolutních číslech to znamená snížení výdajů o téměř pět miliard korun.

Po projednání v rozpočtovém výboru bude zákon projednávat samotná Poslanecká sněmovna ve třech čteních. V prvním čtení poslanci schválí celkový rámec rozpočtu, který následně projednají sněmovní výbory. Ty mohou podat pozměňovací návrhy, ale pouze takové, které nemají vliv na základní parametry (příjmy, výdaje a deficit) a nepřekračují rámec kapitoly dotyčného výboru. Například zemědělský výbor může navrhnout přesun peněz mezi položkami v kapitole ministerstva zemědělství, ale celkové výdaje kapitoly nesmí měnit.

Ve druhém čtení mohou s pozměňovacími návrhy přijít i poslanci, kteří již mohou přesouvat i peníze mezi kapitolami, nesmí však ovlivnit celkovou bilanci, tj. zejména schválený deficit. Ve třetím čtení se pak hlasuje nejprve o pozměňovacích návrzích a poté o rozpočtu jako o celku. Zákon o státním rozpočtu neschvaluje Senát, takže míří rovnou k prezidentovi.

Jiří Táborský, taborsky@mediafax.cz