Tomáš Prouza: Spořicí účet místo stavebka? Chyba!

* Máte stavební spoření? Pokud ano, co s ním plánujete do budoucna?

Samozřejmě, že ano. Pokud stavební spoření nemá člověk, který by si ho mohl dovolit, znamená to, že se svými penězi zachází velmi špatně. Mám ještě starou smlouvu po vázací lhůtě, takže vzhledem k poklesu atraktivity peníze vyberu a přesunu do dlouhodobějších investic v rámci svého akciového portfolia. A část možná investuju do nových růží na zahradu.

* Jak vlastně hodnotíte reformní aktivity nové vlády týkající se stavebního spoření? Většina odborníků se shoduje, že jde o krok správným směrem. Souhlasíte?

Ano a ne. Škrtat je samozřejmě potřeba a podpora stavebního spoření byla ve srovnání s jinými podporami přehnaná. Ale problémem je, že se navrhují změny, aniž by si někdo udělal pořádnou analýzu dopadů na různé segmenty a situace. Takto bohatě dotovat spoření na cokoliv nemá ve světě obdoby – ale podpora bydlení smysl má a stát by měl ocenit, že se jeho občané starají sami o sebe a po státu nic nechtějí. Omezení úvěrů ze stavebního spoření navíc nejvíce dopadne na mladé rodiny, které dělají v oblasti bydlení první kroky, a to je podle mě špatně. Jenže stát bohužel neví, co chce vlastně podporovat a proč, takže škrtá tam, kde je to nejjednodušší a neřeší dopady svých kroků.

* Až dosud bylo stavebko bezkonkurenční. Efektivní roční úrok však nyní po šesti letech spoření klesne vlivem připravovaných změn ze současných 6 % na zhruba 3,3 %, což už není žádné terno. Jaké alternativy, jsou-li nějaké, ke stavebnímu spoření byste doporučil, pokud budou schváleny navrhované změny?

Pokud chci spořit na 5–6 let, volil bych konzervativní smíšené fondy a 2–3 roky před plánovaným výběrem je přesunul do dluhopisových fondů. A část peněz bych si zkoušel odkládat dlouhodobě do akciových fondů a vytvářel si lepší rezervu na stáří. Naopak spořicí účty nejsou pro období několika let vhodné, většina peněz se ale bohužel přesune zřejmě právě tam.

* Některé stavební spořitelny mají již nyní nebezpečně vysoký poměr úvěrů k vkladům – jedná se například o stavební spořitelnu Wüstenrot (83,5 %), nebo Českomoravskou stavební spořitelnu (78,5 %) – viz. graf Saldo objemu úvěrů x vkladů (2009) u jednotlivých stavebních spořitelen. Jaký očekáváte další vývoj?

Pokud budou změny schváleny, budou muset stavební spořitelny omezit překlenovací úvěry. Zřejmě se spolehnou na kombinaci vyšších úroků a zpřísnění hodnocení bonity, takže zejména mladí lidé, kteří často úvěry ze stavebního spoření používali na úpravu prvního bytu nebo domku, budou muset svůj sen odložit nebo hledat financování jinde. Stojí ale před dvěma špatnými volbami – mají kvůli úvěru 250 000 Kč zastavit svou nemovitost v rámci hypotéky? Nebo si mají vzít spotřebitelský úvěr, který je ale dražší?

Stavební spořitelny se samozřejmě budou snažit odliv klientů zabrzdit, takže se zřejmě dočkáme různých akcí – smlouvy bez poplatků, dorovnání toho, co stát klientům vezme a podobně. Aspoň poprvé uvidíme v segmentu stavebního spoření skutečnou konkurenci.

Graf: Saldo objemu úvěrů x vkladů (2009) u jednotlivých stavebních spořitelen

Zdroj: Asociace stavebních spořitelen; plná velikost zde.

* Úvěry ze stavebního spoření, které jsou doporučovány zejména pro menší částky do půl milionu korun, kdy je možné získat potřebné prostředky bez nutnosti zastavit celou nemovitost, pravděpodobně zdraží. Kde hledat alternativu v tomto případě?

Pokud vím, že nebudu potřebovat jiné peníze, je rozumnější variantou hypotéka. Sice budu muset nemovitost zastavit, ale budu platit nízké úroky. Spotřebitelský úvěr bych volil jen pro částky zhruba do 200 000 korun.

* Hrozí, že by některé stavební spořitelny nebyly schopné dostát svým závazkům? Jak jsou v tomto případě zajištěné vklady klientů?

Vklady ve stavebních spořitelnách jsou zajištěny stejně jako v jiných bankách, tedy do výše 50 000 euro. Nevěřím ale, že by některá stavební spořitelna zkrachovala, to si jejich akcionáři nedovolí. Spíše očekávám postupný útlum během 5–6 let, kdy se stavební spoření stane jedním z běžných produktů a opustí své místo dominantní tvorby úspor průměrného člověka.

Čtěte také článek Lady Kičmerové: Atentát na stavebko!