Země skupiny G20 se neshodnou v otázce kapitálové přiměřenosti bank

PUSAN (MEDIAFAX) - Země skupiny G20 jsou rozděleny ohledně výše a načasování zvyšování kapitálové přiměřenosti bank, o které se jedná již od dob, kdy jednotlivé vlády musely penězi daňových poplatníků banky zachraňovat. Uvedla to v pátek agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenovaného představitele zemí G20.

Státy, jako například USA, jejichž ekonomiky jsou z velké části financované za pomoci finanční trhů, požadují, aby banky byly přinuceny držet více aktiv, což by je uchránilo od případných budoucích krizí. Na druhou stranu státy kontinentální Evropy, kde banky více financují ekonomiku, se obávají, že vytváření příliš vysokých rezerv by mohlo zabrzdit ekonomický růst, řekl agentuře Bloomberg zdroj, který si nepřál být jmenován.

Podle návrhu, o němž mají jednat ministři financí a guvernéři centrálních bank skupiny G20 v jihokorejském Pusanu, by banky měly zvýšit svou kapitálovou přiměřenost o celkově 375 milliard dolarů (zhruba 7,88 bilionu korun), což vyplývá z odhadu švýcarské UBS. Americký ministr financí Timothy Geithner již v tomto týdnu naznačil, že je ochoten připustit, aby banky měly více času na zvýšení kapitálové přiměřenosti. Kanadský ministr financí Jim Flaherty navíc v pátek prohlásil, že otázka načasování, do kdy budou muset banky svou kapitálovou přiměřenost zvýšit, "je otázkou vyjednávání".

"Cokoliv bude mít dopad na banky, se projeví více v Evropě než ve Spojených státech, kde hraje větší roli kapitálový trh," prohlásil Douglas Elliot z Brookings Institution ve Washingtonu a někdejší výkonný ředitel JPMorgan Chase & Co. "Existuje celkem velká shoda v tom, že kapitálová pravidla je potřeba změnit, ale rozdíly jsou v tom, jak to udělat," dodal.

Země skupiny G20, které dohromady vytvářejí asi 85 procent globálního hrubého domácího produktu, si daly termín do prosince tohoto roku, aby uzavřely dohodu o nových pravidlech týkajících se kapitálové přiměřenosti a likvidity. Má to být reakce na nejhorší finanční krizi od velké hospodářské krize na přelomu 20. a 30. let minulého století.

David Vandrovec, vandrovec@mediafax.cz