Unijní ministři zahraničí projednají v Sarajevu možnost rozšíření EU o země západního Balkánu

PRAHA (MEDIAFAX) - Ministři zahraničí evropské sedmadvacítky ve středu v bosenské metropoli projednají rozšíření EU o země západního Balkánu. Pozici České republiky bude na zasedání hájit šéf české diplomacie Jan Kohout.

Primárním cílem summitu je potvrzení dlouhodobého zájmu členských zemí EU o těsnou spolupráci se západobalkánskými zeměmi, tedy Chorvatskem a Makedonií, kterým již byl v procesu rozšíření EU udělen status kandidátských zemí, ale také s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, Srbskem a Kosovem.

Proces rozšíření EU o země západního Balkánu formálně začal v druhé polovině 90. let po skončení ozbrojených konfliktů v regionu a podepsání mírových smluv. Konkrétní cestu pro rozšíření definoval vrcholný summit v Záhřebu před deseti lety. Zájem EU na rozšíření o dotčené země potvrdilo také vrcholné setkání v Soluni.

Proces rozšíření, ve kterém jsou zatím nejdále Chorvatsko a Makedonie, ovšem komplikuje řada aspektů. Sama Evropská unie není v současnosti ani v následujících letech připravena na přistoupení dalších zemí, a zvláště zemí, které hospodářsky zaostávají za evropským standardem.

Samotné země kromě málo produktivního a konkurenceschopného hospodářství trápí také vysoká kriminalita, organizovaný zločin a v řadě případů neustálená správa země, včetně nedostatečně ukotvených či málo efektivních státních institucí.

Zásadním problémem jsou také spory mezi zeměmi v regionu. Zatímco Chorvatsko a Albánie jsou již členy NATO, Makedonii v tomto směru blokuje spor s Řeckem kvůli názvu země. Tato neshoda bude v následujících letech rozhodující také v přístupovém procesu Makedonie k Evropské unii.

Odlišný je také přístup zemí západního Balkánu a unijních zemí vůči Kosovu. Někdejší srbská provincie vyhlásila nezávislosti v únoru 2008. Od té doby její samostatnost uznalo 22 členských zemí EU. Kypr, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Španělsko však nekompromisně stojí na straně Srbska, které proti odtržení Kosova protestovalo.

"Srbsko nemůže do EU dříve, než uzná nezávislost Kosova," prohlásila rakouská europoslankyně za stranu Zelených Ulrike Lunaceková, zpravodajka Evropského parlamentu pro Kosovo. Europoslankyně míní, že je nezbytné, aby Bělehrad dobře spolupracoval s vládou v Prištině. "Nemá smysl integrovat do unie nevyřešené konflikty," uvedla.

Podle ní je třeba začlenit do EU všechny občany západního Balkánu, bez ohledu na to, zda to jsou Srbové, kosovští Srbové, kosovští Albánci nebo příslušníci jiných národností. "Neustálé zpochybňování samostatnosti Kosova však dosažení tohoto cíle nenapomáhá," řekla Lunaceková s tím, že přání Bělehradu začlenit znovu Kosovo pod působnost srbské vlády "není realistické". Konstatovala, že ńezávislost Kosova je de facto realitou, proto nemá smysl se stále vracet do minulosti a znovu a znovu diskutovat.

Srbsko-kosovská animozita poznamenala i summit západobalkánských zemí v březnu tohoto roku ve slovinském Brdu. Měli se sejít šéfové států, které vznikly z válečného konfliktu. Slovinští a chorvatští pořadatelé však nedokázali přesvědčit srbského prezidenta Borise Tadiče. Ten se nedokázal přenést přes to, že se summitu zúčastní představitel Kosova jako nezávislého státu. Tadič požadoval, aby Kosovo na schůzce zastupovala OSN.

Lesku akce ubrala i neúčast vrcholných představitelů EU. Europrezident Herman Van Rompuy místo sebe poslal jen prohlášení a eurokomisaře pro rozšíření EU Štefana Füleho, podobně se zachoval i španělský šéfdiplomat Miguel Ángel Moratinos, jehož země EU nyní předsedá. Oba nejvyšší představitelé unie totiž původně požadovali, aby se konference zúčastnili všichni lídři západobalkánského regionu.

Bez Tadiče, Van Rompuye i Moratinose byla konference v Brdu dopředu odsouzena k neúspěchu. Balkánská média hovořila o diplomatickém fiasku organizátorů - Slovinska a Chorvatska. Konference tak místo proklamované jednoty zemí západního Balkánu, které se bez ohledu na bolestnou minulost i současné spory spojí ve svém úsilí o členství v unii, ukázala, že "svorný" Balkán se nikomu hned tak nepodaří vytvořit.

Pavlína Heřmánková, hermankova@mediafax.cz