Co čekat od nízkonákladových bank?

Výběr je totiž v porovnání s „klasickými“ bankovními domy dosti omezený. I když… Všechny tuzemské nízkonákladové banky tvrdí, že svou nabídku budou postupně rozšiřovat.

mBank přinesla běžný účet zdarma

Mezi typické nízkonákladové banky působící na našem trhu patří polská mBank, která období nízkonákladových bank v Česku v závěru roku 2007 spustila, když začala jako první nabízet základní bankovní služby jako je běžný osobní účet bez poplatků. Bez poplatku je k tomuto účtu už od začátku nabízena také platební karta s třemi výběry z jakéhokoliv tuzemského bankomatu zdarma. Každý další výběr hotovosti z bankomatu ovšem od letošního března vyjde už na 35 korun (dříve si banka účtovala jen 19 korun).

Zřízení produktů mBank od začátku umožňuje přes internetové bankovnictví a mKiosky v obchodních centrech. Smlouvy jsou pak doručovány ke klientovi prostřednictvím kurýrní služby. S mKontem od mBank může klient přes internetové bankovnictví provádět prakticky veškeré základní finanční operace. Zpoplatněné jsou u tohoto účtu pouze služby telefonického call centra, papírové výpisy zasílané na korespondenční adresu klienta, speciálně vydávaná papírová potvrzení na žádost klienta a upomínky.

Fio, průkopník v internetovém bankovnictví

Další nízkonákladovou institucí, jež v Česku už delší dobu nabízí základní finanční služby, je družstevní záložna Fio, která se postupně mění na banku. Po několika letech totiž získala bankovní licenci od České národní banky. Konečná proměna družstevní záložny v banku bude podle šéfa finanční skupiny Fio Jana Sochora dokončena nejspíš letos v září.

Bylo to právě Fio, které v roce 1998 v Čechách spustilo první internetbanking, a zahájilo tak nástup elektronického bankovnictví do tuzemského finančního světa. Teprve za nějakou dobu po Fio začaly tuto službu poskytovat také banky. (Podrobnosti o rozvoji internetového bankovnictví v Česku se dočtete v článku Odkud kam míří český internetbanking.)

Dnes Fio nabízí prakticky indentické bankovní služby jako velké banky. V portfoliu služeb pro běžnou klientelu ji ale zatím chybí spotřebitelské úvěry a klasické hypotéky. Fio nicméně nabízí prostřednictvím dceřiné společnosti možnosti investování. Tím se liší od konkurenční mBank, která sice o produktu mFondy (Supermarket podílových fondů) hovoří již delší dobu, vše ale zatím pouze na papíře. (Co dalšího je zatím u mBank v přípravě se dočtete v článku mBank se mění k horšímu.)

Axa Bank zatím nabízí jen spořicí účet

Do hry o šetřivé klienty nedávno vstoupila také Axa Bank. Ta prozatím poskytuje z bankovních služeb pouze spořicí účet s platební debetní kartou, o kterou může klient požádat v okamžiku, kdy jeho zůstatek na běžném účtu přesáhne dva tisíce korun. Na další bankovní produkty od Axa Bank nejspíš podle mluvčího banky Marka Zemana dojde až v příštím roce. (Více se dočtete v článku AXA bank, nová internetová banka má jen spořicí účet.)

Z ostatních bank působících Česku, které mají v nabídce běžných osobních účtů nějaký produkt bez dalších speciálních podmínek zdarma či s minimálními poplatky, je třeba zmínit LBBW Bank s jejím IQ Kontem zdarma. I tento účet poskytuje s internetovým bankovnictvím platební kartu zdarma. Další transakce jsou ale již zpoplatněné. Pokud si ovšem někdo vystačí pouze s internetovým bankovnictvím, zaplatí za každou odchozí transakci pětikorunu a za výběr z jakéhokoliv bankomatu v Česku 6,50 korun.

Do budoucna je v Česku pro nízkonákladové bankovnictví prostoru dost. Stále větší část českých bankovních klientů totiž dokáže důkladně porovnávat výhodnost a nízkonákladovost finančních produktů a nedělá jí problém rychle a snadno „přecházet“. Navíc… S tím, jak se postupně zvyšuje finanční gramotnost mezi mladými, je pravděpodobné, že i tito budoucí klienti bank budou více zvažovat, kde jim bude nejlépe.

Jaké zkušenosti s nízkonákladovými bankami máte vy?

Autorem článku je Věra Tůmová.