Stát by neměl svůj akciový podíl v Paramu prodávat Lukoilu lacino

Dnes by se měla uskutečnit schůzka šéfa Lukoilu Alekperova s ministrem průmyslu Grégrem a premiérem Zemanem, jejíž tématem bude privatizace pardubické rafinérie Paramo. Ruský ropný koncern Lukoil se již více než rok uchází o tohoto menšího zpracovatele ropy, výrobce olejů a asfaltů, bitumenu a provozovatele 29 čerpacích stanic v České republice. Lukoil dosahuje ročně několika miliard rublů zisku zejména výrobou paliv pro dopravní prostředky. Více o této společnosti lze zjistit na zdařilých stránkách této firmy www.lukoil.com .

Odhad společnosti Patria na výnos z privatizace Parama zní 300 miliónů korun. Bohužel nevím, jaké důvody vedly oceňovatele přisoudit této firmě tak nízkou cenu. Pokud by dnes prodával FNM necelých 71 procent základního jmění firmy za burzovní cenu, získal by více než 725 miliónů korun. Zmíněných zhruba 300 milionů korun tvoří součet čistého zisku a opisů za pouhý jeden (loňský) rok. Přes vysokou zadluženost firmy (cizí zdroje přesahují vlastní jmění firmy) není v této firmě obdobný problém jako např. u Chemických závodů Sokolov, které musel stát prodat svůj podíl velmi levně. Nabyvatel se totiž spolu s úhradou kupní ceny zavázal uhradit více než miliardový dluh firmy, který bránil v její další existenci.

Lukoil dosud jako jediný ze zájemců spolu s konkrétní nabídkou několika (???) stovek miliónů korun předložil projekt modernizace Parama, kterou tato firma, podobně jako ostatní české rafinérie, nezbytně potřebují. Jelikož by Lukoil už investoval vlastně do svého, měl by se tento projekt projevit jako komparativní výhoda vícekriteriálního výběrového řízení, neměl by však výrazně ovlivnit cenovou nabídku. Výběrového řízení by se navíc mělo zúčastnit více investorů, neboť zcela určitě nejde o nezajímavou firmu.

Management Parama, který se chtěl původně také zúčastnit privatizace celého státního balíku, pravděpodobně od svého záměru ustoupí, neboť případný privatizační úvěr na MBO by poznamenal jistě i samu firmu a znemožnil by další modernizaci společnosti. Možná je však spolupráce současného managementu s novým vlastníkem, případně prodej (nebo převedení ) minoritního podílu na firmě v jeho prospěch za určitých podmínek.

Dalším subjektem, který se o tento strategický podnik zajímá, je SPGroup známá především díky podnikateli Sehnalovi, který se na několik měsíců po chybě FNM dostal dokonce do dozorčí rady Parama. SPGroup vlastní okolo 15 % základního jmění firmy, za který zaplatila při průměrné odhadované ceně 400-500 Kč/akcie 80 až 100 miliónů korun. Právě SPGroup je za více než 100 % meziročním růstem cen akcií Parama. Sehnal odůvodňuje nákup akcií Parama zákonnou povinností vítězné firmy učinit nabídku minoritním akcionářům na odkup za stejnou cenu, za jakou investor balík získá. Ať už nakupoval pro SPGroup nebo pro jiného kupce, byl ochoten zaplatit za akcii Parama i cenu okolo 900 Kč. Má asi spočteno, že státní balík by měl být prodán minimálně za tuto hodnotu. Osobně se tomuto odhadu nedivím, více než dvoutřetinový státní podíl skýtá neomezitelnou moc nad ziskovou firmou, navíc by měl znamenat výraznou prémii nad burzovní cenu. Proto se ve svém odhadu pohybuji spíše okolo miliardové privatizační hodnoty ( cca 1060 Kč/akcie ) než nižšího odhadu renomované makléřské společnosti Patria.