Nesouhlas prezidenta s navýšením biopaliv prý ohrožuje uplatnění plodin ze 67 tisíc hektarů půdy

PRAHA (MEDIAFAX) - Veto prezidenta Václava Klause týkající se novely zákona o ochraně ovzduší představuje potencionální škody pro zemědělce, neboť je tím ohroženo uplatnění již zasetých plodin z 67 tisíc hektarů půdy. Informovala o tom ve čtvrtek mluvčí Agrární komory ČR (AK) Eugénie Línková.

Uvedená plocha podle AK odpovídá 2,7 procenta osevních ploch ČR. „V současné době není jasné zejména časové hledisko projednávání vráceného zákona nově zvolenou Poslaneckou sněmovnou, případně schválení stávající Poslaneckou sněmovnou ještě před volbami,“ podotýká komora.

Vetovaný zákon měl zavést od 1. června 2010 navýšení objemu biopaliv u motorových benzínů z dosavadních 3,5 procenta na 4,1 procenta a u motorové nafty z 4,5 procenta na 6,1 procenta. „Legislativní proces byl započat již na podzim minulého roku a byly na něj navázány i plány zemědělců ohledně množství ploch osetých komoditami určenými ke zpracování na biopaliva na jaře roku 2010. Proces setí je dávno ukončen a zemědělci mají osety plochy odpovídající plánovanému navýšení biopaliv,“ konstatuje AK. Podle zemědělců jde konkrétně o 9 500 hektarů osetých obilím a cukrovkou, což odpovídá navýšení objemu biolihu o 0,6 procenta a v případě bionafty jde o o 57 500 hektarů řepky, což odpovídá navýšení objemu o 1,6 procenta.

Již sama vetovaná novela byla přitom kompromisem, původně se měl zvýšit podíl biolihu v benzínu na 4,5 procenta a metylesteru řepkového oleje (MEŘO) v naftě na 6,3 procenta. Proti výraznému zvyšování podílu biopaliv v pohonných hmotách se ale již dříve postavil exministr zemědělství Petr Gandalovič. Podle jeho slov „není zásadní důvod, proč by ČR měla výrazně navyšovat podíl biosložek v palivech za situace, kdy závazek vůči EU je dosáhnout podílu deseti procent až v roce 2020“. Biopaliva se přitom v minulém období stala předmětem celosvětové kritiky, neboť údajně zdražují pohonné hmoty, zvyšují ceny zemědělských komodit a jejich produkce nenapomáhá zlepšení stavu životního prostředí.

Vědci ale podporují spíše postoj zemědělců. Například podle studie Výzkumného ústavu zemědělské techniky (VÚZT) není ale kritika biopaliv oprávněná. Podle dokumentu, pod kterým je podepsán šéf Sdružení výrobců bionafty v ČR Petr Jevič, totiž naopak produkce biopaliv snižuje emise CO2, nepoškozuje životní prostředí a nezvyšuje přímo ceny potravin. „Například podíl nákladů na zemědělské suroviny na ceně chleba je pouze asi čtyři procenta, u vepřového masa je to sedm procent. A pokud se týká emisí CO2, pak pouze v sousedním Německu se podle Jeviče v letech 2007 a 2008 snížily emise CO 2 používáním biopaliv o 14,3 miliony tun, což odpovídá přibližně 70 procentům snížených emisí v sektoru výroby tepla (20,7 milionů tun).

V ČR jsou v současné době výrobní kapacity na 312 000 tun MEŘO ročně, nicméně produkce MEŘO klesá. Rekordní produkce byla v roce 2005 (126 894 tun), v roce 2007 ale klesla na 81 806 tun a předloni na 75 177 tun. Obdobná situace je i v EU. Tam činí celková produkční kapacita 15,8 milionu tun MEŘO, v roce 2008 ale byly zpracovatelské kapacity využity jen z 51 procent. Naopak výroba biolihu, alespoň v ČR, mírně roste. Zatímco za celý rok 2008 se v ČR vyprodukovalo 60 236 tun biolihu, v loňském roce se za prvních deset měsíců vyrobilo v ČR celkem 67 728 tun biolihu.

Petr Havel, ekonomika@mediafax.cz