Záchranný balík EU a MMF by mohl vést ke snížení ratingu Francie a Německa

NEW YORK (MEDIAFAX) - Německu a Francii by kvůli vytvoření nouzového záchranného balíčku mohlo hrozit snížení ratingu. V úterý to uvedl server Businessweek.

Německo a Francie patří mezi státy, které by mohly ztratit svůj AAA rating. Obě země se silně zapojí do nově ustanoveného stabilizačního fondu. V úterý vláda kancléřky Angely Merkelové dala zelenou německému příspěvku, který by měl dosáhnout 123 miliard eur. Pokud rozpočtový výbor parlamentu bude souhlasit, může se tato částka navýšit o 20 procent. Německo tak fakticky bude ručit za úvěry ve výši zmíněných 123 miliard eur.

Součástí plánu je i skupování dluhopisů centrálními bankami. V pondělí začaly dluhopisy nakupovat centrální banky Německa, Francie a Itálie. Tento krok z pohledu mnoha analytiků zpochybňuje nezávislost Evropské centrální banky (ECB).

Ručení za úvěry by mohlo vést ke snížení ratingu Německa a Francie. Analytik Stefan Kolek ze společnosti UniCredit uvedl, že stabilizační balíček nevede ke snížení dluhu, ale spíše nutí jiné evropské země, aby kupovaly dluhy jiných členských zemí.

S nedůvěrou na stabilizační balíček pohlíží i analytik Eric Sharper z Credit Agricole. Ten uvedl, že balíček povede ke zpomalení fiskální konsolidace ve velkých členských zemích.

Ministři financí se o víkendu rozhodli vytvořit nouzový záchranný balíček v objemu 500 miliard eur, který by měl zabránit rozšíření řecké rozpočtové krize do dalších zemí regionu. K této částce přispěje i Mezinárodní měnový fond (MMF) dalšími 250 miliardami eur. Mezi hlavní cíle finančního balíčku patří stabilizace eura.

Americký list The Wall Street Jourrnal také pochybuje o dlouhodobém efektu nouzového balíčku, který z jeho pohledu spíše vytvořil další výzvu: jak přesvědčit vlády, aby dodržovaly rozpočtovou disciplínu?

Záchranný fond společně s rozhodnutím ECB, která bude kupovat dluhopisy členských zemí, snížilo motivaci na dodržování fiskální disciplíny.

Pokud chce Evropská unie zachránit společnou měnu, tak musí přistoupit k posílení koordinace mezi státy eurozóny. Zejména je třeba se zaměřit na spolupráci v oblasti rozpočtu. Jedenáct let existence eura sblížilo evropské státy natolik, že krize v Řecku ohrožuje jednotu celého bloku. Ekonomiky členských států se tedy silně provázaly, a pokud by Řecko ohlásilo neschopnost dostát svým závazkům, mělo by to silný dopad na bankovní systémy v celé eurozóně.

Fiskální odpovědnost je ukotvena v Paktu stability a růstu, podle kterého by neměl rozpočtový deficit překročit tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zároveň by veřejný dluh neměl být vyšší než 60 procent HDP. Tato pravidla však v praxi nefungují.

Evropská unie a MMF se společně dohodly na mamutí injekci ve výši 110 miliard eur pro zadlužené Řecko. Z pohledu mnoha analytiků pomoc de facto porušuje pravidla, podle kterých si státy eurozóny nesmí poskytovat pomoc. Podle Wall Street Journalu to rovněž snížilo motivaci problémových zemí snížit jejich schodky. Evropská unie si tuto skutečnost uvědomuje a v blízké budoucnosti bude usilovat o zpřísnění pravidel.

Simone Radacicova, radacicova@mediafax.cz