Investiční kalkulačka: Bezva finta od KáBéčka

Zkušeným investorům se může zdát kalkulačka jasná a jednoduchá. Nemalá část české populace s ní ale může zápasit a nakonec nejspíš skončí, jak jim ostatně i kalkulačka doporučuje, u poradců KB. Což je, vedle snahy zvýšit finanční gramotnost v Česku, zjevně jeden z hlavních důvodů, proč vznikla.

Bez inflace to nejde

Modelové výpočty potvrzují fakt, že kdo pravidelně investuje každý měsíc, třeba jen tisícovku po 30 až 35 let, získá víc, než při investicích realizovaných 10 let před důchodem (při odchodu do důchodu v 65 letech) velmi agresivně s pravidelnou měsíční investicí tři tisíce korun. Jde ovšem jen o nominální srovnání – kalkulačka nepočítá s inflací.

Dotazník, který je s kalkulačkou spojen, začíná dotazem na klientovy investice do stavebního spoření, penzijního připojištění a životního pojištění. To má logiku. Dotyčný je obvykle má, navíc lze u těchto produktů využít státní podporu. Pokud se rozhodne investovat například dalších tisíc korun, kalkulačka mu doporučí, jak tuto tisícovku či jinou částku navíc, rozložit.

Vychází ovšem z toho, že investor má mít nejprve optimální částku právě ve stavebním spoření, investičním životním pojištění a v penzijním připojištění a až pak přichází řada na podílové fondy. Dynamickému investorovi, který počítá s pravidelnou investicí tisíc korun na 30 let, tak kalkulačka doporučí zvýšit částku penzijního připojištění z 500 na 700 korun. Místo dosavadních 700 korun by měl dávat na pojištění (Investiční životní pojištění) o tři stovky víc. Stavební spoření, na které platil 1700 korun měsíčně, zůstalo beze změny. Na podílové fondy by mu pak z vyčleněné tisícovky zbylo jen pět set korun. Zkušený investor se asi zeptá, zda nestačí riziková životní pojistka za 700 korun měsíčně a zbytek peněz dávat do podílových fondů.

Konzervativní nebo dynamický? Rozdíl není!

Modelový příklad dynamického investora, který chce rychle dohnat, co se dá, a hodlá proto 10 let před odchodem do důchodu každý měsíc pravidelně investovat tři tisíce korun, ukazuje na další problém. Dosud dával 1700 korun měsíčně na stavební spoření, tisícovku na investiční životní pojištění (IŽP)a 500 na penzijní připojištění. Kalkulačka KB mu doporučila zvýšit IŽP z tisíce na 1600 korun a penzijní připojištění u penzijního fondu KB z 500 na 1500 korun. Na investice do fondů pak zbývá 1400 korun. Jenže stejné doporučení kalkulačka nabízí konzervativnímu i dynamickému investorovi…

Skladba doporučených investic se tedy u jednotlivých typů investorů kupodivu prakticky neliší, jiné jsou jen fondy, do nichž se ukládají peníze. Výnosy z jednotlivých investic jsou přitom stanoveny konzervativně od dvou do šesti procent.

Kalkulačka navrhuje i způsob, jak rozložit peníze, které má mít každý k dispozici jako jednorázovou rezervu pro případ nouze . Mezi nimi dominují konzervativní produkty, v čele s KB Spořicí konto.

První veřejně dostupná vlaštovka

Komerční banka je zatím jediná, kdo podobnou kalkulačku nabízí veřejně. U ČSOB podle mluvčího Ivo Měšťánka simuluje podobnou roli klíčový plán. Klienti České spořitelny mají, jak tvrdí mluvčí Kristýna Havligerová, k dispozici nejsofistikovanější analytický nástroj na trhu, který najdou na webu Investiční společnosti ČS. S nejrůznějšími kalkulačkami pracují také poradenské firmy.

Je potěšitelné, že kalkulačka Komerční banky pomáhá zlepšovat finanční gramotnost klientů. Teď by ještě její tvůrci měli vychytat některé mouchy – není například možné měnit částku pravidelné investice. Nepočítá také s inflací a klade přílišný důraz na produkty se státní podporou. Dynamický investor tak může být kalkulačkou zklamán a říkat si, že je to od Komerční banky bezva finta, jak prodávat širokou škálu produktů, které běžně nabízí i bez kalkulačky.

Autorem článku je František Mašek.