Ústavní soud změnil výpočet důchodů v Česku (16.4.2010)

BRNO (MEDIAFAX)

Ústavní soud (ÚS) v pátek změnil výpočet výše důchodů v zemi. Verdikt ÚS, který přednesl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, vstoupí v platnost 30. září 2011 a ruší sporný paragraf zákona, podle kterého se počítá procentní výměra důchodů.

V České republice se penze skládají ze dvou složek - z pevně stanovené základní výměry a procentní výměry, která závisí na příjmech člověka v rozhodném období pro výpočet důchodu. V tomto systému jsou ovšem lidé s vysokými příjmy na tom hůř, protože při výpočtu důchodu dochází k redukcím. Do určité hranice se osobní vyměřovací základ, tedy průměrný měsíční příjem člověka v rozhodném období, započítává do důchodu v plné výši, po překročení hranice se výrazně krátí.

Právě to napadl Karel Sochor, kterému Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyměřila v roce 2006 plný invalidní důchod ve výši 13 346 korun. Muž, který se stal invalidním po nehodě, přitom vydělával v letech 1986 až 2005 v průměru 68 635 korun měsíčně. ČSSZ rozhodl o invalidním důchodu s odůvodněním, že důchod je tvořen základní výměrou, která činí 1 470 Kč měsíčně a procentní výměrou, která činí 11 876 korun.

Sochor ve svém podání Ústavního soudu podle soudkyně Dagmar Lastovecké dovodil, že vypočtený invalidní důchod mu nezaručuje ani dvacet procent dosavadního příjmu navzdory tomu, že do penzijního systému přispíval jako člověk s vyšším příjmem vyššími částkami než průměrnými. "Princip solidarity není právním principem, ale etickou kategorií, označující soudržnost, pospolitost nebo příslušnost člověka k nějakému celku. Solidarita v důchodovém zabezpečení se uplatňuje už i tím, že do systému přispívají bez ohledu na budoucí čerpání nejvíce ti, kteří mají vyšší příjmy," zdůraznil Sochor.

Ústavní soud podle Lastovecké posuzoval, jak podání koresponduje s článkem Listiny základních práv a svobod, která každému zaručuje na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří. "I solidarita má své hrance, nemůže být natolik vychýlená, aby ji někteří lidé pociťovali jako nespravedlnost," řekla Lastovecká. Ústavní soud podle ní nezpochybnil samotný princip mezigenerační solidarity. "Musí být zkoumán princip příjmové solidarity. Vysoko příjmové vrstvy obyvatel totiž odvádějí do systému mnohem více peněz než ostatní. Důchodový systém však nenaplňuje jejich oprávněná očekávání," řekla.

Český důchodový systém podle Ústavního soudu uspokojuje přiměřeně důchodce, kteří pobírali v zaměstnání průměrnou mzdu, a zvýhodňuje jedince s podprůměrnými příjmy. "Toto vše je však možné pouze za cenu redukce náhradového poměru u lidí s vyšším než dvojnásobným průměrným výdělkem. Systém však již ve stáří nedokáže garantovat zachování standardu životní úrovně těchto lidí, na jaký byli zvyklí nezohledňuje však nijak takzvaný zásluhový princip pojištěnce," uvedla Lastovecká.

V odůvodnění verdiktu citovala také četné výroky ekonomických odborníků, že "současný důchodový systém v Česku je dlouhodobě neudržitelný, ročně generuje ztráty ve výši čtyř až pět procent hrubého domácího produktu a že v budoucnu negativně dopadne především na střední příjmovou třídu obyvatel". Systém je podle ekonomických expertiz "mezigeneračně nespravedlivý a musí být parametricky upraven".

Proti zrušení redukčních hranic vystoupilo ministerstvo práce a sociálních věcí mimo jiné s tím, že by se po eliminaci redukce důchody zvedly zhruba o pět procent a u nově vypočítávaných důchodů by zavedly nerovnost mezi pojištěnci. "Celkově by se zvedly výdaje na důchodové zabezpečení," konstatovalo ministerstvo. Sněmovna a Senát se k návrhu vyjádřily neutrálně, Senát poukázal, že sporný zákon přijala Poslanecká sněmovna v roce 1995 ještě před ustavením horní parlamentní komory.

Verdikt Ústavního soudu se může znamenat masivní zvýšení mandatorních výdajů státu, v nejhorším případu i ohrozit státní rozpočet.

Jiří Nováček, novacek@mediafax.cz