Summit EU vyvolal obavy z dvourychlostní Evropy

BRUSEL (MEDIAFAX) - Během probíhajícího summitu Evropské unie v Bruselu se opět objevily obavy ze vzniku dvourychlostní Evropy, která bude rozdělena podle toho, které země používají euro, a které nikoliv. Uvedla to v pátek agentura Reuters.

Za růstem obav z dvourychlostní Evropy stojí hlavně dohoda zemí eurozóny ohledně pomoci zadluženému Řecku.

Státy, které nepoužívají jednotnou evropskou měnu euro, jako Velká Británie a Polsko již daly najevo, že 16členný blok eurozóny pod vedení Francie a Německa by se mohl integrovat rychleji a mohl by přijímat rozhodnutí, které ovlivní celou evropskou sedmadvacítku.

Podle některých evropských diplomatů se obavy z dvourychlostní Evropy objevily na bruselském jednání již ve čtvrtek, kdy se problémy Řecka probíraly hlavně na separátním jednání šéfů eurozóny.

"Diskuse, které se týkají celé EU, by neměly probíhat mezi pár vybranými. Rozhodnutí by pak měla být přijímána ve formálních orgánech EU," řekl nejmenovaný diplomat ze střední a východní Evropy.

Právě ve čtvrtek se totiž šéfové eurozóny dohodli na vytvoření komise, která by měla do konce roku 2010 představit nová přísnější pravidla pro rozpočtovou disciplínu v celé Evropské unii. Podle tohoto plánu by se měla posílit ekonomický dozor a politická koordinace v celé unii.

Evropský prezident Herman Van Rompuy musel dokonce o dvě hodiny posunout tiskovou konferenci týkající se záchranného plánu pro Řecko, protože některé země mimo eurozónu požadovaly, aby se znovu sešel celý summit EU a aby byli všichni jeho delegáti informování o příslušném rozhodnutí.

"Problémem je to, že rozhodnutí důležitá pro celou Evropu by neměla být činěna pouze Euroskupinou (skupina ministrů financí zemí eurozóny). Požadoval jsem, aby rozhodnutí Rady (ovlivňující všechny vlády v Evropské unii) byla vypracována Radou, ne Euroskupinou," prohlásil polský premiér Donald Tusk.

"Souhlasím sice se zvýšením rozpočtové disciplíny, ale rád bych, aby takové rozhodnutí bylo učiněno celou Radou, ne jen Euroskupinou a tento argument byl přijat," dodal Tusk.

Británii se zase nelíbilo, že návrh, který vznikl na půdě eurozóny, a který se dostal k novinářům, hovoří o tom, aby pravidelná jednání šéfů Evropské unie byla přeměněna na "ekonomickou vládu", což je myšlenka, kterou silně podporuje francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Británie je přitom tradičním odpůrcem přesunu moci na bruselské instituce. Konečné prohlášení zemí eurozóny tak nakonec hovoří pouze o zlepšení "ekonomického dozoru" v Evropské unii.

Podle analytiků a politiků by mělo napětí v eurozóně způsobené finančními problémy Řecka vést k harmonizaci fiskální politiky jednotlivých členů bloku, což na druhou stranu vyvolává obavy, že ostatní státy Evropské unie se budou muset řídit pravidly eurozóny bez toho, aby do jejich přípravy mohly zasahovat.

"Pokud se prosadí silnější ekonomický dozor, bude to mít dopady, které se mi nelíbí," řekl nejmenovaný delegát summitu.

Někteří východoevropští diplomaté stále připomínají poznámku bývalého francouzského prezidenta Jacqua Chiraca směrem k zemím střední a východní Evropy o tom, že "promeškaly dobrou příležitost držet hubu", když podpořily Spojené státy americké v přípravách na válku proti Saddámovu Iráku, která je považována za doklad arogance velkých zemí Evropské unie vůči těm malým.

Obavy z toho, že eurozóna se bude vyvíjet svou vlastní cestou, nebo že bude uplatňovat svá rozhodnutí na celou unii, se objevily již v roce 2008, kdy prezident Sarkozy organizoval první summit eurozóny, který se měl zabývat ekonomickou krizí.

Sarkozy i nyní obhajoval praxi, kdy většina hlavních dohod pochází z pera Francie a Německa a posléze jsou schváleny ostatními zeměmi Evropské unie. "Konec konců, Evropa je komplikovaná. Je nás 27, včetně 16 zemí eurozóny. Máme své vlastní instituce a musíte se nakonec domluvit se všemi, ale řekněme, že je jednodušší, když se Německo a Francie nejdříve dohodnou," řekl francouzský prezident ve čtvrtek.

David Vandrovec, vandrovec@mediafax.cz