Evropští státnici projednají formu pomoci Řecku a opatření k růstu zaměstnanosti v zemích EU

PRAHA (MEDIAFAX) - Šéfové států a vlád se ve čtvrtek sjedou do Bruselu, aby zde na dvoudenním summitu Evropské rady projednali dokument Nová evropská strategie pro růst a zaměstnanost. Zabývat se budou také společným postupem v boji proti klimatickým změnám nebo hospodářskou krizí v Řecku.

Nová evropská strategie pro růst a zaměstnanost by měla navázat na takzvanou Lisabonskou strategii, jež vytyčila priority pro léta 2000 až 2010. Zároveň reflektuje stanovisko Evropské komise obsažené v dokumentu Evropa 2020, v němž komisaři vyzvali evropské státníky, aby se dohodli na obecném rámci pro novou strategii EU a zároveň vytyčili kvantitativní cíle, k nimž by měla směřovat celá EU a od nichž se budou odvíjet diferencované cíle každého členského státu. Konkrétně by se zasedání mělo věnovat také otázkám, jakým způsobem bude docházet k postupnému omezování nadměrných zásahů států do ekonomik, k nimž vlády přistoupily v době hospodářské krize. Kromě otázek regulace se Evropská rada zaměří také na možnosti dohledu nad finančními trhy a institucemi.

Zasedání dále načrtne společné kroky v boji proti klimatickým změnám. Účastníci summitu zhodnotí dosavadní činnost, jež navazovala na neúspěšnou kodaňskou konferenci v minulém roce, a úroveň vyjednávání se strategickými světovými partnery. Evropská sedmadvacítka se totiž již nyní musí připravovat na další klimatickou konferenci, jež se uskuteční na přelomu listopadu a prosinci v Mexiku. Ta by měla přinést nové závazné dohody ke snižování emisí skleníkových plynů, které nahradí Kjótský protokol, jenž vyprší v roce 2012.

Účastníci projednají také situaci Řecka. Dosud totiž není zřejmé, jakým způsobem se bude Evropská unie v hospodářských problémech Řecka, jež narušují stabilitu eurozóny, angažovat. Ve hře je rozsáhlá pomoc EU, ponechání Athén svému osudu či pomoci od Mezinárodního měnového fondu nebo kombinace obojího. Zatímco za finanční pomoc od EU pro Athény lobbuje zejména šéf Evropské komise José Manuel Barroso, německá kancléřka Angela Merkelová poukazuje na to, že Řecko v podstatě žádnou finanční injekci od EU nepotřebuje, protože není v platební neschopnosti. Barroso navrhuje plán státních půjček, na němž by se podílely jen země eurozóny, nikoli všechny země unie. Barrosův program však potřebuje zelenou od šéfů států a vlád, ti by na něj museli kývnout právě na nadcházejícím summitu v Bruselu. Podle informací agentury Bloomeberg navíc již došlo k dohodě mezi Francií a Německem, že pomoc Řecku bude ve velké míře závislá právě na Mezinárodním měnovém fondu.

Prezidenti a premiéři se dotknou také připravovaného summitu skupiny G20, jež se uskuteční v listopadu v jihokorejském Soulu.

Schválit by podle plánu měli novou strategii pro vnitřní bezpečnost. Rovněž by měli uvést do úřadu nového viceprezidenta Evropské centrální banky, Portugalce Vitora Constancia.

Českou republiku bude na jednání zastupovat premiér Jan Fischer, kterého doprovodí ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel. Žezla nad evropskými státníky se poprvé ujme stálý předseda Evropské rady Herman van Rompuy. Je to jeho první řádný summit, kterému bude velet. Pravomoci mu ukládá Lisabonská smlouva, jež vstoupila v platnost 1. prosince minulého roku. Evropská rada, která se konala na začátku letošního roku, se držela ještě starých zvyklostí a řídilo ji proto Španělsko jako předsedající země Rady EU.

Pavlína Heřmánková, hermankova@mediafax.cz