Přijímání zákonů bude rychlejší, jinak hrozí pokuty od EU

PRAHA (MEDIAFAX) - Vláda v pondělí schválila návrhy opatření ministra a šéfa Legislativní rady vlády (LRV) Pavla Zářeckého na zrychlení legislativního procesu. Za nedodržování termínů pro začlenění evropských směrnic do právního řádu totiž Česku hrozí vysoké pokuty.

Česká republika je opakovaně kritizovaná Evropskou komisí za to, že Česko trvale porušuje legislativní závazky vyplývající z členství ČR v unii. Česko totiž není schopné dodržovat termíny pro začleňování evropských směrnic do svého právního systému. Evropská komise v posledním hodnocení sice uznala jistý posun v zefektivňování legislativního procesu, přesto ale poukazuje na to, že situace stále není dostatečně ošetřená.

Požadavky na plynulost zesiluje také Lisabonská smlouva, která platí od prosince minulého roku. Nová úprava zavádí přísnější finanční sankce a penále za neplnění legislativních povinností. Proti předchozí praxi může Evropská komise navrhnout uložení pokut nebo penále již při prvním předložení věci Evropskému soudnímu dvoru. Dosud čeští legislativci využívali toho, že v průběhu první fáze řízení o porušení závazků se sankce neudělovaly. K převzetí směrnice tak mnohdy docházelo nikoli v transpoziční lhůtě, ale až po jejím vypršení.

Evropský soud se přitom nedrží v udělování sankcí nijak zpátky. Například Francii udělil pokutu ve výši 20 milionů eur a k tomu 57,7 milionu eur za každý půlrok, kdy nedojde k plnému začlenění konkrétního opatření. Řecko zase bylo kvůli nerespektování směrnice o nakládání s odpady potrestáno částkou 20 tisíc eur za každý den prodlení s přijetím opatření.

Opatření, která Zářecký navrhl a kabinet odsouhlasil lze zjednodušeně rozdělit na krátkodobá a dlouhodobá. Mezi krátkodobými návrhy je nejdůležitější ten, který by zkrátil lhůtu 60 dnů pro projednání předloh zákonů Legislativní radou vlády. Zvláště u směrnic, které musí český právní řád reflektovat do několika měsíců, se jeví tato lhůta velice dlouhá.

Kromě toho by se mělo omezit nařízení provádět analýzu RIA, tedy analýzu dopadů regulace na podnikatelské prostředí. Ty jsou v případech implementačních návrhů zbytečné, protože ČR stejně nemá žádnou jinou variantu než nařízení přijmout.

Prováděcí předpisy by zároveň měly být vždy přikládány do meziresortního připomínkového řízení rovnou s návrhy zákona. V současnosti musí resorty prováděcí přepisy předkládat až tehdy, kdy se předlohou zabývá vláda.

Začlenění evropských předpisů by měl provést jeden novelizující zákon, vláda by měla využívat možnost svolat schůzi sněmovny a měla by se zlepšit spolupráce mezi resorty.

Z dlouhodobého hlediska by byla efektivní také změna jednacích řádů horní a dolní komory nebo ústavní omezení možnosti poslanecké zákonodárné iniciativy zvýšením potřebného počtu poslanců. V současnosti má zákonodárnou iniciativu sám za sebe každý poslanec. Nově by mohly mít zákonodárnou iniciativu jen skupiny poslanců. Jejich počet by podle návrhu neměl klesnout pod 25, aby se přebujelost podávaných návrhů skutečně efektivně tlumila.

Jirí Táborský, Pavlína Heřmánková, taborsky@mediafax.cz