Lidovci nemají žádné kmotry

"Jsme strana bez kmotrů," prohlásil dnes v Partii Cyril Svoboda. Prima pokračovala v seriálu politických debat, kdy hostu ve studiu chybí oponent z jiné politické strany. Nijak to nevadí, protože v pořadu absentují iracionální verbální půtky a divák má tak příležitost dozvědět se více konkrétních a relevantních informací. Tomuto požadavku plně vyhověl a zřejmě uspěl dnešní host, předseda KDU-ČSD Cyril Svoboda, přestože moderátor Jan Punčochář ho nijak nešanoval. Otázky mířily na tělo, zdá se však, že šéf lidovců se s tím vypořádal se ctí, protože zpočátku velmi nepříznivé skóre, reagující na otázku Je podle vás KDU-ČSL čitelná strana?, se v průběhu hlasovaní plynule přesouvalo ke kladnému výsledku tak, že v okamžiku ukončení ankety byla většina pozitivních hlasů na straně Cyrila Svobody.

V současné rozjitřené atmosféře, kdy velká část médií i veřejnosti, považuje každý krok dotýkající se výdajové stránky rozpočtu za populismus, zatímco návrhy směřující k posílení příjmové sféry se více méně ignorují, by bylo možné jeho priority a argumenty označit za populistické. Pravděpodobně však takovým pohledem nedisponoval převažující díl množiny oněch iniciativních diváků, kterým stál za to výdaj za odeslanou sms. Svoboda si je mohl získat již v úvodu relace, když zdůraznil odhodlání nevstupovat po volbách do vlády s podporou komunistů nebo přeběhlíků, přičemž o úspěchu KDU-ČSL samozřejmě nepochybuje do té míry, že se neobává o svůj post, který by jako předseda neúspěšné strany jinak logicky opustil. Jeho strana trvá na zachování výše mateřské dovolené, když mimo jiné argumentuje faktem vymírání národa, přičemž zdroje příjmů spatřuje zejména v důslednějším zdanění hazardu, déle právně propracovanější finanční saturaci odstraňování ekologických zátěží, případně i stanovením referenční ceny výstavby dálnic.

Je příznačné, že lidovci se po odchodu některých členů do TOP 09, začínají znatelně vymezovat vůči ostatním parlamentním partnerům, což akcentoval sám Svoboda, neboť podle něj byla uvolněna některá do té doby zablokovaná témata. Snad až příliš často, svým způsobem pochopitelně, ale zároveň se nabízí otázka zda je to taktické, poukazuje právě na TOP 09, nejčastěji na Miroslava Kalouska. Toho obvinil například z prosazování velmi liberálního režimu hazardu, vyslovil dále pochybnosti, kde tato strana bere prostředky na nákladné financování předvolební kampaně, přičemž do protikladu postavil skromný přístup lidovců, kteří plánují tyto výdaje (vypůjčit) maximálně do výše 10 milionů Kč. Dedukoval, že nejen TOP 09, ale zejména ODS a ČSSD mohou k takovým investicím do předmětné aktivity přistoupit jen proto, že existují subjekty (kmotři) které jim prostředky korupčně poskytují. V daném kontextu také poukázal na odmítavý, resp. poměrně chladný přístup dalších parlamentních stran k regulaci hazardu.

Otázky Václava Moravce na ČT 1 se věnovaly především proplácení zdravotnických poplatků kraji, bezpečnostním otázkám (zejména leteckého provozu) ve vazbě na terorismus a problematice zadlužování státu. Zvlášť poslední uvedené téma ekonomické povahy mělo výrazně seriózní průběh (Holub, Zámečník), nicméně žádná zásadní východiska nezazněla, čemuž se ovšem za aktuálního krizového stavu nelze divit. Při retrospektivním pohledu na tento pořad se zdá být zřejmé, že i na jeho vývoji jsou patrné tendence, pozorovatelné na evoluci české společnosti v polistopadovém období. Jak jde čas, tak původní ideály jsou nahrazovány svérázným systémem demokracie v němž se strany zakopaly na dobytých pozicích, dovnitř nevpouštějí žádnou novou krev. To vše za (ne)účinného přihlížení mediální sféry, takže se tento prostor stává prostorem sui generis, vydělujícím se ze zbytku prostředí. Ti, co jsou uvnitř si na sebe již příliš zvykli, takže komunikují často na neformální, až žoviální úrovni, přičemž zapomínají na to, že někdo za plotem si toho může všimnout a nemusí se mu to líbit. Někdy se zdá, že Václav Moravec se v tomto prostředí tak etabloval, že tu a tam rovněž zapomíná na svoje místo a úlohu. Jestliže dnes házel perly sviním v okamžiku, kdy mu Michal Hašek podvakrát neodpověděl na jeho otázku, tak se evidentně zapomněl a překročil míru únosnou pro veřejnoprávní médium. Někdo může namítnout, že jde o notoricky známe rčení, které jen používá silné slovní obraty, nicméně zdálo se to být moc i na politika Haška, který se důrazně ohradil, takže Moravcovi došlo, že přestřelil a omluvil se.

Další informace a zajímavosti zde, třeba recept na makrelu ve slaninovém alobalu