Evropští státníci zahájili vrcholný summit EU v Bruselu

BRUSEL (MEDIAFAX) - Evropští státníci zahájili krátce před šestou první část zasedání dvoudenní Evropské rady v Bruselu. Nejprve se šéfové států a vlád budou věnovat vývoji ekonomické krize, stavu zaměstnanosti a opatřením pro regulaci finančních trhů, následně projednají strategii růstu a zaměstnanosti po roce 2010.

Ještě ve čtvrtek by měl summit formálně potvrdit platnost Stockholmského protokolu, který zavádí užší spolupráci členských zemí v oblasti justice, projednat institucionální změny, které přinesla Lisabonská smlouva, a případně revidovat postoj k ochraně klimatu na kodaňskou konferenci. V pátek by měli státníci schválit závěry Evropské rady.

Na vrcholném závěrečném summitu švédského předsednictví reprezentují Českou republiku premiér Jan Fischer a ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel.

Česká delegace se po páté hodině odpolední setkala s předsedou Evropského parlamentu Jerzym Buzkem. Od 17:45 běží první kolo jednání. Po něm bude od osmi hodin následovat večeře lídrů. Páteční část zasedání, jež bude zahájena ráno, by měla být završena krátce po poledni.

Zasedání Evropské rady se zúčastní její stálý předseda Herman Van Rompuy, jehož funkci ustavila od 1. prosince Lisabonská smlouva. Podle stanov Lisabonské smlouvy by měl státníkům velet právě Rompuy, ten si ale bude muset počkat až na lednový summit. Švédové totiž mají poslední výjimku, kterou jim zaručila dohoda z prosince minulého roku. Ta stanovila, že stálý předseda Evropské rady se velení summitů namísto rotujících předsednictví ujme až po konci půlročního předsednictví, během něhož vstoupí Lisabonská smlouva v platnost. Státníkům tedy ještě šéfuje švédský premiér Fredrik Reinfeldt.

Summit se schází v době probíhající kodaňské konference o klimatu, která byla zahájena v pondělí a pokračovat bude až do 18. prosince. Evropská unie sice již zaujala jasné stanovisko ke kodaňské konferenci a ochraně klimatu, nicméně vzhledem k probíhajícím diskusím a nově zveřejněným informacím využije prosincové setkání k revizi svých postojů a závazků k financování boje proti klimatickým změnám.

Evropská unie se v současnosti řídí takzvaným klimatickým balíčkem, který byl oficiálně schválen v dubnu letošního roku. Ten stanovuje závazek snížení emisí o 20 procent do roku 2020 oproti roku 1990. V červnu ovšem evropští státníci přislíbili, že emise sníží o 30 procent, pokud se k závazku na kodaňské konferenci připojí další světové velmoci.

Hlavy států a vlád se budou věnovat taktéž vývoji ekonomické krize, stavu a prognózám nezaměstnanosti. Dalšími důležitými body jednání budou opatření v oblasti regulace finančních trhů a formulace strategie růstu a zaměstnanosti po roce 2010.

Na Evropské radě dojde rovněž k formálnímu přijetí takzvaného Stockholmského programu. Jedná se o klíčový dokument švédského předsednictví, který by měl napomoci snadnější a intenzivnější spolupráci členských zemí v oblasti justice.

Švédové hodlají rovněž oficiálně uvést Lisabonskou smlouvu. Státníkům předloží sumarizující zprávu, která by měla přehledně zachycovat proces tvorby a ratifikace Lisabonské smlouvy a shrnout, co vše se od 1. prosince vstupem Lisabonské smlouvy v platnost mění.

Pavlína Heřmánková, zvláštní zpravodajka v Bruselu, hermankova@mediafax.cz