ČR - revize HDP za 3Q potvrdila předběžné údaje +0,8% q/q, -4,1% r/r

Národní účty - 3. čtvrtletí 2009

Hrubý domácí produkt, očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy, klesl v uplynulém čtvrtletí meziročně o 4,1 %, celková zaměstnanost se snížila o 2,0 %. Ve srovnání s 2. čtvrtletím HDP naopak vzrostl o 0,8 %, zaměstnanost však dále klesla (o 0,3 %). V úhrnu za leden až září byl HDP o 4,3 % nižší než za loňská tři čtvrtletí. Odhad vývoje^*/ hrubého domácího produktu za 3. čtvrtletí, signalizovaný v Rychlé informaci z 13. listopadu, nebyl po vyhodnocení úplnějších zdrojů informací změněn. HDP vzrostl ve srovnání s letošním 2. čtvrtletím o 0,8 %, oproti 3. čtvrtletí roku 2008 byl ale o 4,1 % nižší. Přitom jeho mezičtvrtletní vývoj byl v průběhu uplynulých dvanácti měsíců značně diferencovaný. Po poklesech v posledním loňském a prvním letošním čtvrtletí (o 0,7 %, resp. 4,4 %), letos ve druhém i třetím čtvrtletí rostl (o 0,2 %, resp. 0,8 %). V úhrnu za devět měsíců byl vytvořen HDP o 4,3 % nižší než ve stejném období roku 2008.

Na nabídkové straně ekonomiky ovlivnilo meziroční pokles celkové hrubé přidané hodnoty (HPH) ve 3. čtvrtletí o 4,0 % především odvětví zpracovatelského průmyslu, kde byla vytvořena o 9,0 % nižší HPH než ve stejném čtvrtletí roku 2008. Z ostatních objemově významných odvětví zůstala pod úrovní loňského roku odvětví obchodu (včetně opravárenství a prodeje pohonných hmot) a energetiky. V mezičtvrtletním srovnání vzrostla HPH zejména v odvětvích peněžnictví a pojišťovnictví, stavebnictví, obchodu, dopravy a služeb. Ve zpracovatelském průmyslu a zejména ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody HPH naopak klesla.

Pokles daně z produktů (zahrnující hlavně DPH a spotřební daně) meziročně o 1,5 % ovlivnil celkový vývoj HDP pouze nepatrně.

Jednotlivé složky poptávky přispěly ve 3. čtvrtletí k meziročnímu a mezičtvrtletnímu vývoji HDP značně rozdílně:

• Zvýšení výdajů na konečnou spotřebu meziročně o 2,6 % mělo na vývoj HDP pozitivní vliv 1,8 p.b. Podílelo se na něm zvýšení výdajů jak domácností, tak i institucí zahrnovaných do sektoru vlády. Meziroční nominální růst výdajů domácností o 0,9 %, doprovázený poklesem cenového deflátoru o 0,4 %, byl zdrojem růstu výdajů domácností v reálném vyjádření o 1,3 %. Výdaje institucí vládního sektoru zahrnované do výdajů na konečnou spotřebu byly v reálném vyjádření o výrazných 5,3 % nad úrovní loňského 3. čtvrtletí. Klíčovou úlohu zde mělo zvýšení nákladů zdravotních pojišťoven na ambulantní a ústavní zdravotní péči. Mezičtvrtletně výdaje na konečnou spotřebu vzrostly o 0,3 %, když výdaje domácností klesly o 0,6 %, zatímco vládní výdaje o 2,2 % vzrostly.
• Meziroční pokles tvorby hrubého kapitálu (o 23,8 %) byl obdobný vývoji v předchozím čtvrtletí. Záporný vliv této výdajové složky na vývoj HDP tak dosáhl 5,7 p.b. Samotná tvorba fixního kapitálu byla meziročně nižší o 9,5 % s negativním dopadem 2,3 p.b. na vývoj HDP. Výrazně (o 32,7 mld. Kč), i když ne tak razantně jako v průběhu 2. čtvrtletí, opět poklesly zásoby. Mezičtvrtletně se tvorba hrubého kapitálu zvýšila o 0,7 %, z toho fixního naopak poklesla o 1,7 %.
• Nominální aktivní saldo (čistý vývoz) zahraničního obchodu zbožím a službami 65,2 mld. Kč bylo o 17,0 mld. Kč (tj. o 35,1 %) vyšší než v loňském 3. čtvrtletí. Ve stálých cenách však bylo vlivem značně rozdílného vývoje vývozních a dovozních cen meziročně vyšší pouze o 2,7 %, když vývoz v reálném vyjádření klesl o 7,0 % a dovoz o 7,5 %. Z hlediska příspěvku k vývoji HDP byl čistý vývoz v podstatě neutrální. V mezičtvrtletním srovnání vzrostl vývoz o 8,3 %, zatímco dovoz o 8,2 %.

V běžných cenách hrubý domácí produkt meziročně klesl o 2,0 % na 905,9 mld. Kč. Úhrnná cenová hladina vyjádřená implicitním deflátorem HDP vzrostla o 2,2 %.

Se snížením výkonnosti ekonomiky souvisel i pokles zaměstnanosti, která se po odstranění sezónních vlivů snížila ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 2,0 %. V ekonomice bylo ve 3. čtvrtletí zaměstnáno (podle metodiky národních účtů) průměrně 5 196 tisíc osob, o 108 tisíc méně než ve stejném čtvrtletí loňského roku a o 15 tisíc méně než ve 2. čtvrtletí.
V návaznosti na úplnou soustavu ročních národních účtů, zveřejněnou v souladu s Edičním plánem 1. října na internetových stránkách ČSÚ, byly zpřesněny odpovídající čtvrtletní ukazatele. Rozsah úprav HDP ve čtvrtletní periodicitě oproti údajům zveřejněným 8. září ilustruje následující tabulka.