Mzdy ve 3. čtvrtletí: překvapivá akcelerace

Průměrná mzda se ve 3. čtvrtletí zvýšila o 1 068 korun, tj. 4,8 procenta, na 23 350 korun. Reálně se mzdy zvýšily o 4,7 procenta. Ve firemním sektoru stouply průměrná mzda o 4,5 procenta, veřejný sektor přidal svým zaměstnancům 5,6 procenta.

Mzdy přestály těžké chvíle české ekonomiky relativně dobře. Po skromnějším první a druhém čtvrtletí se reálné mzdy výrazně zvýšily. Pomohla tomu souhra akcelerace růstu nominálních mezd a téměř nulové inflace. Průměrnou mzdu posunula výše také skutečnost, že propouštění v průběhu recese se týkalo především zaměstnanců s nižšími platy. Průměrnou mzdu posunuly výše také přesčasy ve firmách, kterým pomohlo zavedení šrotovného v okolních zemích. Zvýšení poptávky po automobilech, roztočilo na pár měsíců roztočilo na plné obrátky výrobní linky automobilek v ČR a jejich subdodavatelů.

Dopady finanční krize na českou ekonomiku pocítili zejména zaměstnanci firem, veřejný sektor si jí možná ani nevšiml. Mzdy ve veřejném sektoru stouply o 5,6 procenta, podobě rychle se zvyšovaly i před finanční krizí. Plánované snížení mezd v této oblasti v příštím roce tedy nemusí představovat tak dramatický krok, jak by se na první pohled mohlo zdát. Mzdy by měly klesnout o 4 procenta, poté co se letos se zvýší zhruba o 5 procent.

Svižný růst mezd do jisté míry kompenzuje negativní vliv nezaměstnanosti na spotřebu domácností. Ta v průběhu letošního roku vykazovala až překvapivě stabilní vývoj. Mzdy jsou částečným vysvětlením. Nicméně zrychlení růstu mezd nepřináší jen pozitiva. Růst mezd zvyšuje jednotkové mzdové náklady, snižuje konkurenceschopnost a přizpůsobení firem může přinést další zvýšení nezaměstnanosti.

Z pohledu měnové politiky přináší akcelerace mzdové inflace další argument pro jestřáby v bankovní radě prosazující názor, že v nejbližších měsících by měly zůstat úrokové sazby stabilní.