LISTOPAD 1989 Za posledních 20 let byla nejvyšší nezaměstnanost před pěti lety

PRAHA (MEDIAFAX) - Míra nezaměstnanosti v Česku se od tzv. Sametové revoluce několikrát výrazně měnila. Zatímco na začátku 90. let minulého století se blížila nule, v roce 2004 podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a tehdejšího způsobu výpočtu, překročila hranici 10 procent.

Zhruba do poloviny 90. let minulého století nepředstavovala nezaměstnanost v Česku (s výjimkou některých regionů) vážnější problém. Podniková sféra sice už v té době procházela postupnou restrukturalizací, propouštělo se a první firmy začaly krachovat, na druhou stranu se rozvíjel sektor služeb, který vstřebal desítky tisíc propouštěných zaměstnanců z primárního i sekundárního sektoru. Rozvíjelo se i soukromé podnikání, které přineslo statisíce živnostníků. „Dalším významným faktorem, který udržoval nízkou míru nezaměstnanosti, byl pokles celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva,“ komentoval analytik Komerční banky Miroslav Frayer. „Výrazně se snížil podíl pracujících na celkovém počtu obyvatel, přičemž největší část představovali důchodci. Jinou skupinou byly například mladé matky, k čemuž bezesporu přispělo i prodloužení délky trvání mateřské dovolené,“ dodal Frayer, podle kterého nelze opomenout ani odchod části obyvatel za prací do zahraničí.

Podle tehdejších údajů MPSV se míra nezaměstnanosti až do roku 1996 pohybovala kolem tří procent. Poté začala strmě stoupat až na devět procent v roce 2000. V těch letech se sice zvyšovala produktivita práce, nové technologie už nebyly tak náročné na lidský kapitál, na zahraniční konkurenci to však stále nestačilo. „Hlavním důvodem zvyšující se nezaměstnanosti po roce 1996 byla zhoršující se konkurenceschopnost tuzemských firem na domácím i zahraničním trhu. Ukázalo se, že restrukturalizace podniků ještě zdaleka neskončila, a že část firem díky dostupným půjčkám přežívá s přezaměstnaností,“ vysvětlil analytik ČSOB Petr Dufek. Zatímco v roce 1996 MPSV evidovalo 161 000 nezaměstnaných, o čtyři roky později už to bylo 470 000. Hranice půl milionu uchazečů o zaměstnání padla v roce 2003, kdy jich úřady práce evidovaly téměř 522 tisíc. „Situaci zkomplikovala ekonomická recese, která vedla ke snižování produkce. Snaha udržet si ziskovost pak měla nepříznivý dopad na propouštění zaměstnanců a s určitým zpožděním za vývojem v reálné ekonomice se míra nezaměstnanosti vyšplhala až k deseti procentům,“ konstatoval Miroslav Frayer.

Míra nezaměstnanosti pokořila podle MPSV hranici deseti procent v roce 2004. V tom roce ale ministerstvo začalo používat jinou metodiku výpočtu míry nezaměstnanosti, podle nové tak nezaměstnanost dosáhla míry 9,2 procenta. „V polovině roku 2004 se začala míra nezaměstnanosti počítat pouze z tzv. dosažitelných uchazečů o zaměstnání, tedy těch, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání a mohou v případě nabídky práce bezprostředně do zaměstnání nastoupit,“ vysvětlila mluvčí MPSV Štěpánka Filipová s tím, že k této změně ministerstvo přistoupilo ve snaze o přiblížení míry registrované nezaměstnanosti a obecné míry nezaměstnanosti.

Po roce 2004 začala míra nezaměstnanosti opět klesat, a to až na 5,4 procenta v roce 2008. To úřady práce evidovaly téměř 325 tisíc uchazečů o zaměstnání. „V té době se v ekonomice začal stále více projevovat vliv přílivu zahraničního kapitálu, který se v zemi přinesl budování nových úspěšných firem zaměřených na export a schopných vytvářet ve velkém nová pracovní místa. S tím souvisel i zrychlující hospodářský růst a další rozvoj průmyslu a služeb,“ komentoval Petr Dufek. Zatímco v roce 2003 úřady práce evidovaly 42 500 volných pracovních míst, o pět let později už to bylo téměř 142 000.

Snižování míry nezaměstnanosti, a naopak růst počtu volných pracovních míst ale ukončila světová hospodářská krize. Z posledních měsíčních údajů ministerstva se míra nezaměstnanosti v říjnu 2009 vyšplhala na 8,5 procenta, volných pracovních míst úřady evidovaly zhruba 36 000. V Česku bylo 498 000 nezaměstnaných, z toho přes 483 000 dosažitelných. „Nynější propad zaměstnanosti je ale proti propadu zaměstnanosti v Česku v devadesátých letech ryze cyklický,“ upozornil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Míru nezaměstnanosti od roku 1993 monitoruje i Český statistický úřad (ČSÚ). Jeho údaje vychází z šetření v domácnostech a odlišují se od statistiky MPSV. Podle ČSÚ byla nejnižší míra nezaměstnanosti v Česku v roce 1996, a to 3,9 procenta, nejvyšší naopak v roce 2000, kdy se vyšplhala na úroveň 8,8 procenta.

(Ke zprávě vydává agentura Mediafax infografiku)

Libor Popela, popela@mediafax.cz