Kocáb: Marx a Engels měli svatou pravdu

Jak Partie na Primě, tak Otázky Václava Moravce na ČT, si zvolily za ústřední téma dvacáté výročí 17. listopadu. Na ČT bylo vzpomínání ve znamení "těžkých vah" (Olbrightová, Havel, Michnik, Rupnik) ale s průběhem fándnějším, protože chyběl ideový oponent. Naproti tomu v Partii tento moment nechyběl, přesto vzruchu rovněž moc nepřinesla. Zřejmě proto, že předsedovi komunistů, Vojtěchu Filipovi, oponoval dočasný ministr Michael Kocáb, tedy persona, která se sice v politice už dlouho pohybuje, ale nikoli na předních místech scény, aniž disponuje mimořádnou razancí, spíše se vyznačuje tendencí ke smířlivosti. Apeloval na změnu loga současných komunistů, ale uváděné důvody nebyly nějak přesvědčivé. Na otázku Jana Punčocháře proč absentují oslavy předmětného výročí pod patronací státu, připustil jistou laxnost současné politické reprezentace. S trpkostí poznamenal, že si dostatečně nevážíme vlastní svobody.

Pokud jde o problém komunismu obecně, tak s nadsázkou dal za pravdu Marxovi a Engelsovi, když použil známé věty z jejich Manifestu: Evropou obchází strašidlo komunismu (jako stále platné). Filip obviňování z nebezpečí odporoval poukazem na to, že KSČM se z minulosti poučila a řadu dřívějších, dnes již mrtvých, pouček marxistického učení opustila. Zdůraznil přihlášení se k dialektickému materialismu a jistou raritu v rámci postkomunistických evropských států, totiž komunismus v názvu strany, nepovažuje za něco, co by si zasloužilo mimořádnou pozornost.

Trochu pořádku - a dalo by se říci - racioanality - do besedy vnesl telefonicky vstupující filosof, Václav Bělohradský. Především opravil Filipa, že nejde o dialektický, nýbrž historický materialismus a potom poněkud zchladil antikomunistické nálady, když přítomným i divákům sdělil, že fašismus i komunismus jsou zplozenci I. světové války. Stejně tak redukoval význam českých komunistů v dlouhodobější perspektivě konstatováním, že marxismu teoreticky nic nepřinesli a spíše než na něm stavějí na odkazu Aloise Jiráska, Boženy Němcové, potažmo husitství. Ve srovnání s jeho pohledem na svět tak působil později vstupující politolog Josef Mlejnek poněkud provinciálně.

Bělohradskému dali za pravdu i hlasující diváci, kteří na otázku: Je v současné době důvod bát se komunistů? odpověděli s velkou převahou (71 %) záporně. Zdá se tudíž, že existence KSČM se vlastně nejvíc hodí politikům ostatních stran, kteří s nimi sice spolupracují na všech úrovních, ale zároveň se proti nim v případě potřeby vymezují a tato potřeba nastává prakticky vždy, kdy jsou v úzkých, resp. s argumenty v koncích. Nad tím by se komunisté měli vážně zamyslet.

Další informace a zajímavosti zde, třeba po receptu na rostbeef z kachních prsou, návod na šťouchané brambory.