Topolánek s Paroubkem propadají.

Hostem včerejší Partie na Primě byl předseda vlády Fischer. Dlužno poznamenat, že ve srovnání s jeho předchůdcem ve funkci, nelze způsobu prezentace zdaleka přiznat absolutorium. Neřekne zpravidla ani osm slov, aby to poslední v řadě nezopakoval. Evidentně mu chybí rétorická průprava, to však nic nemění na tom, že od hlasujících diváků dostal 95 % kladných hlasů na anketní otázku: Myslíte si, že Česku prospěje prodloužení funkčního období úřednické vlády? O takovém úspěchu se v téže funkci mohlo Topolánkovi a Paroubkovi, dokonce i vstupujícímu Zemanovi, jenom zdát. Přitom však jeho vyjádření nebyla nikterak propracovaná, neboť na mnohé otázky odpovídal poněkud vyhýbavě.
Mohli jsme se například dozvědět, že skončilo žití nad poměry, nebo že s důchodovou reformou jeho vláda nepočítá, nicméně ji považuje za mimořádně důležité téma , takže kabinet zintenzivní analytické práce na něm. Je však velkou neznámou , zda tato činnost povede k něčemu jinému, než k otřepaným zjištěním, že reforma je potřeba, protože penze dominantně zatěžují státní rozpočet (tato kapitola je ovšem dostatečně kryta pojistným) a demografické predikce nejsou povzbuzující. Zeman byl konkrétnější. Napřed si neodpustil drobné školení Milana Šímy v kladení správných otázek, potom mimo jiné prohlásil, že je třeba převést provozní výdaje na investiční a zavést diferenciovanou daň.
Prvním hostem Václava Moravce v jeho Otázkách byl kardinál Miroslav Vlk, což s přihlédnutím k aktuální návštěvě papeže bylo logické. Papež označil za příčinu současné krize „klanění se mamonu,“ čehož moderátor využil k poťouchlé otázce, proč tedy církev usiluje o chrám sv. Víta. Na to Vlk reagoval denunciací myšlení politiků, které označil za komunistické a zdůraznil, že mu jde o právo a spravedlnost. Takové tvrzení je ovšem poněkud v kontradikci např. s tím, že v okamžiku, kdy se církev ujala správy tohoto stánku, tak hned zavedla vstupné. Ostatně i při bilancování svých neúspěchů, se Primas zmiňoval o řadě nedotažených kauz právě majetkové povahy.
V další části pořadu se musel Vojtěch Filip vypořádávat se selháním svých místopředsedů, kteří sedli na lep provokatérovi, zatímco telemostem z Brna vstupující Cyril Svoboda využil stejný prohřešek Ladislava Šustra k ofenzívě proti TOP O9. Filip trval na odvolání Dolejše a Miloty a nevyloučil rezignaci v případě, že ho spolustraníci v tomto kroku nepodpoří. Svoboda nechápal proč jej politici nepodrželi při návrhu na vyšší zdanění hazardu (sám Filip to zdůvodnil blíže nespecifikovanými právními vadami), přičemž zvlášť akcentoval odpor TOP 09 a ODS k tomuto řešení. Topku navíc obvinil ze záměrného matení veřejnosti při uvádění nákladů na předvolební propagaci. Ač deklarovala relativně velmi nízké investice do předvolebního klání, tak rozsah jejích aktivit je evidentně srovnatelný s mnohem většími výdaji obou největších stran.
Příležitost dostal i eurokomisař Vladimír Špidla, rovněž vzdáleně přistupující, a to z Bruselu. Zdá se, že tento, staronový kandidát ČSSD do evropských struktur, na svém stylu nic nezměnil. Vyjadřoval se jako úředník, bez zápalu, dokonce to vypadalo, že své odpovědi čte. Jeho přítomnost v pořadu byla svým způsobem příznačná, neboť čas se chýlí a sám premiér urguje politiky, aby zaujali čitelný postoj k nominacím.

Další komentáře zde, pokračuje například zveřejňování ozvěn z dovolené.