EK: Rok 2009 bude obtížný, hospodářství EU by se ale mělo stabilizovat (4.5.2009)

Rok 2009 bude obtížný, hospodářství EU by se mělo stabilizovat v důsledku podpůrných opatření. Uvedla to v pondělí Evropská komise (EK) v jarním odhadu vývoje HDP a dalších makroekonomických ukazatelů.

V jarní předpovědi Komise se počítá s poklesem HDP v Evropské unii o 4 procenta v tomto roce a s jeho obecnou stabilizací v roce 2010. Hlavními činiteli recese jsou zhoršování celosvětové finanční krize, ostrý propad ve světovém obchodu a pokračující korekce na trhu s bydlením v některých ekonomikách. Spolu s dopadem daňových a monetárních podnětů v rámci realizace protikrizových opatření se však očekává, že v průběhu roku 2010 znovu získá určitou dynamiku růst. Trhy práce budou závažně dotčeny, očekává se, že míra nezaměstnanosti vzroste v roce 2010 v EU na 11 procent. Počítá se také se strmým nárůstem veřejného zadlužení až na 7,25 procenta HDP v roce 2010, v čemž se odráží jak propad, tak opatření v rámci volného uvážení členských států na podporu hospodářství v souladu s plánem evropské hospodářské obnovy navrženým Komisí.

„Evropské hospodářství se nachází ve své nejhlubší a nejrozšířenější recesi v poválečné éře. Avšak očekává se, že ambiciózní opatření přijatá za těchto mimořádných okolností vládami a centrálními bankami zastaví propad hospodářské činnosti v tomto roce a umožní zotavení v příštím roce. Aby k tomu došlo, musíme rychle přikročit k očistě znehodnocených aktiv v rozvahách bank, popřípadě k rekapitalizaci bank,“ prohlásil Joaquín Almunia, komisař pro hospodářské a měnové záležitosti.

Zhoršení finanční krize vedlo k prudkému omezení globální činnosti a k ostrému propadu ve světovém obchodu a v průmyslové produkci během zimy. Hospodářský útlum zasahuje stále větší počet zemí včetně rozvíjejících se a rozvojových. Jak však opatření zaměřená na fiskální a monetární stimuly nabývají na tažném momentu a finanční krize se postupně vytrácí, předpovídá se, ve druhé půlce roku 2009 celosvětový růst HDP. Očekává se, že v roce 2010 dosáhne celosvětový růst 2 procent.

Recese, jež začala ve druhém čtvrtletí roku 2008, se ke konci roku zhoršila natolik, že HDP v EU i v eurozóně v posledním čtvrtletí poklesl mezičtvrtletně o přibližně 1,50 procenta. Předběžné údaje, ale i některé konečné údaje naznačují další zhoršení v prvním čtvrtletí tohoto roku. Všechny členské státy jsou zasaženy hospodářským útlumem, ačkoli jejich perspektivy se liší v závislosti na tom, jak jsou vystaveny finanční krizi, na dynamice jejich trhu s bydlením a na stupni jejich otevřenosti.

Protože se finanční trhy stabilizují, důvěra investorů se zlepšuje a fiskální podněty i uvolnění monetární politiky podněcují skutečnou činnost, propad HDP by se měl zastavit koncem tohoto roku a míra růstu by se měla dostat do mírně kladných hodnot během roku 2010.

Prudkým poklesem jsou zasaženy nejenom všechny členské státy, ale také téměř všechny složky poptávky. Obzvláště jsou zasaženy soukromé investice, jež odrážejí očekávání snížené poptávky, ostrý pokles ve využití kapacit a stále omezené podmínky financování. Podobně se prudce snížil vývoz vzhledem k výraznému propadu ve světovém obchodu. Ačkoli soukromá spotřeba se stále drží poměrně dobře, k čemuž jí napomáhají nižší ceny nafty a nižší inflace, reálný disponibilní důchod může být přidušen postupným zhoršováním na trhu práce. Kladně v tomto roce přispějí k růstu pouze vládní spotřeba a veřejné investice, a to částečně v důsledku opatření zaměřených na rozpočtové stimuly přijatých v rámci plánu evropské hospodářské obnovy.

Evropské trhy práce se začaly v průběhu minulého roku zpomalovat, a to s obvyklým časovým odstupem za hospodářským zpomalením. Perspektivně se očekává snížení zaměstnanosti o přibližně 2,50 procenta v EU i v eurozóně v tomto roce a o dalšího 1,50 procenta v roce 2010, takže za oba roky dohromady dojde ke ztrátě přibližně 8,50 procenta milionu pracovních míst, v kontrastu k devíti a půl milionům nově vytvořených pracovních míst během let 2006-08.

Veřejné finance jsou recesí také silně zasaženy, takže rozpočtový deficit se v tomto roce v EU více než zdvojnásobil (ze 2,3 procenta HDP v roce 2008 na 6 procent) a má se dále zvýšit v roce 2010 (na 7,50 procenta). Ostré zhoršení celkové fiskální pozice je zčásti důsledkem samotného hospodářského zpomalení, protože automatické stabilizátory jsou v Evropě poměrně velké, ale odráží také značný rozpočtový stimul v rámci volného uvážení členských států na podporu hospodářské činnosti.

Inflace v posledních měsících prudce poklesla a měla by v tomto trendu pokračovat během druhého a třetího čtvrtletí tohoto roku, a to v důsledku dalších změn ve srovnávací základně, nevalného hospodářského výhledu a předpokládanému poklesu komoditních cen. Celkově se předpokládá, že inflace podle HISC bude v roce 2009 mírně pod 1 procento v EU (a 0,5 procenta v eurozóně) a že v obou oblastech poklesne nejníže ve třetím čtvrtletí. Protože zvýšení cen energií a potravin v minulosti neovlivní letos na podzim roční míru inflace jakožto změny ve srovnávací základně, očekává se, že inflace podle HISC se v příštím roce postupně zvýší až na asi 1,25 procenta.

Protože celosvětové hospodářství čelí nejhorší recesi od druhé světové války, vyznačuje se hospodářský výhled a výhled inflace značnou nejistotou. Riziko horšího výhledu, než jaký se očekává, závisí zejména na dopadu finanční krize a na síle vzájemně se podmiňujících vazeb mezi různými odvětvími hospodářství. Na druhé straně opatření zaměřená na fiskální a monetární stimuly by mohla být v obnově stability a důvěry ve finanční trhy a v podpoře hospodářské činnosti efektivnější, než se předpokládá. Rizika co do výhledu inflace se v tomto roce jeví vyvážená a odvíjejí se od možného vývoje cen komodit, jakož i chování při stanovování cen a mezd.

Pro Českou republiku EK předpovídá pokles hrubého domácího produktu o 2,7 procenta v roce 2009. Pro rok 2010 už EK předpovídá růst HDP, ovšem pouze na úrovni 0,3 procenta.

Inflace by v Česku v tomto roce měla klesnout na 1,1 procenta, zatímco v příštím roce by mohla stoupnout na 1,6 procenta.

Naopak stoupat by letos měla nezaměstnanost, která by se měla v tomto roce vyšplhat až na 6,1 procenta a růst počtu nezaměstnaných by měl pokračovat i v roce 2010, kdy by měla dosáhnout 7,4 procenta.

Podle EK bude také pokračovat růst deficitu veřejných financí, který by v roce 2009 měl dosáhnout 4,3 procenta a v roce 2010 pak téměř pěti procent hrubého domácího produktu.

Odborníci EK tvrdí, že za zhoršením ekonomického výhledu pro českou ekonomiku stojí hlavně vývoj externího ekonomického prostředí.

„Ekonomická aktivita značně zpomalila už v posledním čtvrtletí roku 2008 a stoupla o slabých 0,2 procenta v meziročním srovnání, zatímco ve třech předchozích čtvrtletích dosáhl růst 4,3 procenta,“ uvádí se mimo jiné ve zprávě EK.

David Vandrovec, vandrovec@mediafax.cz