Sněmovna poslala do druhého čtení sociálnědemokratický protikrizový balíček

Poslanecká sněmovna na své úterní mimořádné schůzi poslala do druhého čtení protikrizový ekonomický balíček z pera ČSSD. Ten obsahuje mimo jiné zavedení šrotovného nebo mimořádnou výplatu třináctých důchodů.

Kromě toho sociální demokraté prosazují znovuzavedení progresivního zdanění příjmů fyzických osob, zvýšení podpory v nezaměstnanosti a zvýšení přídavku na dítě.

Sněmovna rovněž rozhodla o zkrácení lhůty na projednání na dvacet dnů.

O tom, že sociálnědemokratický balíček projde ve Sněmovně prvním čtením, se dohodli zástupci opoziční ČSSD s představiteli koalice na pondělní večerní schůzce na ministerstvu financí. "Dohodli jsme se, že si nebudeme vzájemně blokovat naše návrhy v prvním čtení, to znamená, že jak náš návrh, tak i vládní návrh, který by se měl na jednání sněmovny dostat v pátek, by měly projít do druhého čtení bez problémů," řekl Mediafaxu stínový ministr průmyslu a obchodu za ČSSD Milan Urban s tím, že se zástupci vlády a opozice domluvili, že se také zkrátí lhůty tak, aby ekonomické balíčky mohly být schváleny během prvního týdne dubnové schůze Poslanecké sněmovny.

"Všechna ekonomická opatření by měla být zároveň dočasná, měla by platit dva roky a na konci tohoto roku bychom měli jejich dopady vyhodnotit," dodal Urban.

"Důležitá a pozitivní zpráva je, že je tu vůle k dohodě," řekl už dříve Mediafaxu ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). "Z naší strany je zájem přesvědčit opozici, aby podpořila náš návrh na snížení sociálního pojištění. Chápeme, že taková podpora má svou politickou cenu a byť s drtivou většinou návrhů sociální demokracie nesouhlasíme, jsme připravení o podpoře omezeného počtu těchto návrhů jednat," dodal Kalousek.

Podle analytiků, které oslovila agentura Mediafax, ale sociálnědemokratický protikrizový balíček dopady ekonomické krize nevyřeší. "Obnovení progresivního zdanění příjmů fyzických osob je věc politická, do systému přinese více peněz, ale na druhou stranu stejná daňová sazba pro všechny subjekty je spravedlivá. Nevidím důvod, proč by ti, co jsou schopni vydělat více, měli být „biti“ vyšší daňovou sazbou," myslí si Ondřej Moravanský, analytik ze společnosti Cyrrus. Markéta Šichtařová, analytička ze společnosti Next Finance, si myslí, že se rovná daň se osvědčila, po jejím zavedení zaznamenal rozpočet vyšší příjem. Jejím zrušením by se však podle jejího názoru moc nestalo.

Zvýšení základní osobní slevy na dani u daně z příjmů fyzických osob hodnotí Moravanský kladně. Návrh počítá se zvýšením slevy na dani pro každého poplatníka o 3600 korun. Podle Šichtařové by nemělo zvýšení na ekonomiku vliv. Pokles snížené sazby daně z přidané hodnoty ze současných 9 na 6 procent podle Moravanského sice může přispět ke zlevnění výrobků a služeb zařazených do skupiny s nižší daní, na druhou stranu samozřejmě sníží příjmy rozpočtu.

Dočasné zvýšení a zrychlení odpisů hmotného majetku hodnotí analytici pozitivně. "Zrychlené odpisování hodnotím kladně, je to nepeněžní položka, to znamená, že podnikatelům sice účetně klesne zisk, ale zůstane jim hotovost," myslí si Moravanský. Také podle Šichtařové by to znamenalo mírné přilepšení ekonomice. Růst ekonomiky však podle ní nezrychlí prodloužení a zvýšení podpory v nezaměstnanosti. "Toto je typické opatření, jak zmírnit dopady krize, neléčí to příčinu," dodala. Vítá však naopak podporu přílivu pracovních sil ze zahraničí pomocí úpravy systému tzv. zelených karet. "Je dobré podporovat příliv pracovních sil ze zahraničí, zlevní se pracovní síla na našem trhu práce," myslí si Šichtařová. Analytička jednoznačně vítá zrušení tzv. karenční doby v prvních třech dnech nemoci, podle jejího názoru by se tak odstranila zátěž uvalená na zaměstnavatele.

Zvýšení ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele je podle Šichtařové opatření, které má přinést jen sociální smír. "Je to líbivá záležitost, ale jen sociální náplast," řekla analytička. Úprava zákona navrhuje, aby při platební neschopnosti zaměstnavatele bylo pro uspokojení mzdových nároků jeho zaměstnanců prodlouženo rozhodné období, za něž mohou být mzdové nároky uplatňovány. Doba by zahrnovala nejen šest měsíců před podáním insolvenčního návrhu, ale i měsíc, v němž byl podán a dva měsíce následující.

Opatření, jako jsou jednorázová výplata třináctých starobních a invalidních důchodů, jsou podle Moravanského v krizi zcela zbytečná a není ekonomický důvod k jejich zavádění. Ten je podle jeho názoru maximálně politický. Stejný názor má i Šichtařová: "Kdyby s tím přišla ČSSD ve volebním programu, tak to chápu, v souvislosti s krizí je to však nelogické opatření." Totéž si analytici myslí o zvýšení přídavku na dítě o 100 korun ve všech třech věkových kategoriích a o zvýšení příspěvku na bydlení. Také zpomalení stávajícího tempa deregulace nájemného z bytu hodnotí Šichtařová jako sociální heslo, které nemá s krizí nic společného. Negativní dopad na státní rozpočet mají podle Moravanského všechny položky znamenající zvýšení vyplácení jakýchkoliv dávek (třinácté důchody, příspěvek na bydlení, přídavek na dítě a prodloužení doby pro podporu v nezaměstnanosti). "V krizi jde zejména o to zlehčit situaci těm nejvíce postiženým, tedy podnikům a podnikatelům, zaměstnanci jsou postiženi až následně, lepší je tedy například prevence propouštění, než změny podmínek pro podporu v nezaměstnanosti. Navíc, pokud zůstane více peněz podnikatelům, je zde záruka, že budou využity efektivněji, například pro další investice, než když se zvýší dostupné prostředky pro občany," upřesnil Moravanský.

Analytici se staví shodně proti opatření k podpoře automobilového průmyslu a ekologizaci vozového parku v ČR, které navrhuje zavést "šrotovné" ve výši 25 000 korun. "Jsem odpůrcem šrotovného, jednak je to věc nesystémová, kdy není důvod preferovat pouze jeden sektor a nepodpořit výrobce v ostatních sektorech, které mají také problémy. Navíc českým automobilkám již výrazně pomohlo zavedení šrotovného v ostatních zemích, takže ekonomický důvod k jeho zavedení u nás již odpadá. Pokud jde o snahu o šetrnost k životnímu prostředí, tak ta je zcela nezávislá na současné krizi," myslí si Moravanský. Podle Šichtařové by byla navíc zvýhodněna nižší třída a nižší střední společenská třída. "Je to velice diskutabilní, podle mého názoru účelové opatření," uvedla Šichtařová.

Petra Dušková, duskova@mediafax.cz