Zlatá horečka (25.2.2009)

Nedávno do redakce FINMAG – finančního magazínu volala babička, která chce dát vnučce dárek k osmnáctým narozeninám. Aby to bylo něco skutečně spolehlivého a trvanlivého, co neztratí hodnotu, co prý třeba zlato. Babička není sama, kdo v něm hledá jistotu.

Světlana Rysková

Zlaté mince, investiční medaile i slitky jdou poslední době v celém světě na dračku a cena zlata na světových trzích stoupá. Jan Traxler, ředitel společnosti FINEZ Investment Management předpokládá, že by mohla do konce letošního roku dosáhnout k 1200 USD za troyskou unci (Oz).  Podle Pavla Moravce, majitele 1. PRIMOSSA corporation, českého výrobce šperků, se však mezi ruskými ale i švýcarskými odborníky proslýchá, že současná poptávka by mohla cenu vyhnat dokonce až na dvounásobek současné úrovně, tedy na 2000 USD/Oz.  Mohlo by se tedy zdát, že se vyplatí nakoupit zlato nejen jako ochranu před krizí, ale také jako spekulativní investici. 

Bublina na obzoru?

Oba pánové však svorně tvrdí, že současná eskalace poptávky nafukuje „zlatou“ bublinu, a jak známo, každá bublina jednou praskne. Moravec říká, že švýcarští obchodníci už dokonce zaznamenávají opačný trend, a sice, že někteří investoři zlato prodávají a inkasují zisky. Podle Traxlera bylo výhodné vsadit na zlato tak před rokem. I když jeho cena ještě může krátkodobě růst, z dlouhodobého hlediska se spíše mohou projevit dopady současné enormní poptávky, která nafukuje již zmíněnou bublinu.  

Traxler dále poznamenává, že pokud by chtěl někdo skutečně investovat do zlata a spekulovat ještě krátkodobě na jeho vzestup, je pro něj mnohem praktičtější nekupovat investiční zlato, ale cenné papíry, které mají zlato jako podkladové aktivum. Dá se s nimi pracovat mnohem pružněji a není třeba řešit, kde zlato nakoupit a posléze prodat. „Zabezpečit úspory uložením do zlatých mincí nebo slitků je spíše otázka emocionálního pocitu bezpečí než racionální úvahy,“ říká ředitel FINEZ.

Nakupit je snadné

A přesto lidí kupují jak o závod, ať už jde o slitky o různé váze nebo mince či investiční medaile. Není to totiž žádný problém. Zlatý slitek vám může prodat každá větší klenotnická firma, která má vlastní výrobu. Problém je v tom, že její značku a certifikát (pokud vůbec nějaký vystaví) nemusí být tak známé, aby vám umožnily zlato bez problémů prodat. Proto je praktičtější nakupovat slitky renomovaných producentů. 

Zlaté mince nakoupíte v obchodě i přes internet. Kromě určitého množství zlata mají také uměleckou nebo historickou hodnotu, což může být časem výhoda. Jejich cena nemusí být přímo závislá na ceně zlata na trhu. Někteří investoři však sázejí na zlaté mince, které nejsou umělecky hodnotné, zato však natolik známé, že se dají kdekoli prodat. Mezi nejpopulárnější patří americké zlatá mince Gold Eagle, kanadská Gold Maple Leaf nebo jihoafrická Gold Krugerrand.

„Těžší kalibr“ představují  v poslední době i v  Česku oblíbené investiční medaile, které obsahují jeden kilogram ryzího zlata. Cena té, co se například razí teď v jablonecké mincovně s motivem českého předsednictví v EU, je 900 tisíc korun.  Jen tak pro zajímavost investiční medaile se v Česku začaly razit v roce 2005 a první série čítaly 50 kusů, teď už nestačí ani 150 kusová série. Již při započetí ražby byla tři čtvrtina mincí zamluvena.

A další zajímavost - loni touto obou stála jedna kilová medaile z ryzího zlata 720 tisíc korun, nyní je to už čtvrtinu víc, a to je meziroční nárůst o 25 %. Podílí se na tom nejen vzestup cena zlata na světových trzích (11 % za rok 2008), ale také slábnoucí koruna a obrovská poptávka, která dovoluje zvýšit marži. 

Marže a náklady

Za zlaté slitky nebo mince nezaplatíte stejnou cenu, jakou má na světovém trhu zlato v nich obsažené. V prodejní ceně je obsažena marže, která bývá minimálně 4 procenta, ale i víc. Čím je slitek či mince lehčí, tím je její podíl na ceně citelnější. Při investování do zlata v jeho fyzické podobě však mohou vzniknout ještě další náklady.

Nakoupený poklad je třeba někde bezpečně uložit. Když ho necháte doma, tak se musíte připojistit, protože běžné pojištění domácnosti vám určitě nepokryje riziko odcizení slitku z ryzího kovu nebo kilové zlaté medaile.  Můžete zkusit zlato uschovat v depozitní schránce, pokud se vám ji podaří při dnešní obrovské poptávce sehnat. Jenže pak pravděpodobně narazíte na limit, které si jednotlivé banky stanovují na obsah schránky. Když se do něj se svým zlatým pokladem nevejdete, musíte se připojistit, nebo hledat ukryt jinde.  

Velmi důležitou otázkou každé investice je její likvidita. Představme si situaci, že se skutečně ocitneme ve stavu krajní nouze a musíme zlato prodat. Kam s ním?

Zlaté mince můžete nabídnout na nějaké aukci nebo sběratelům, případně je vykoupí některý obchodník – numismatik, pokud pro něj budou zajímavé. Z ceny si tak jako tak strhne nějakých 10 až 20 %.  Zlaté slitky sice vykupují klenotnické firmy a obchodníci. Jenže výkupní cena je opět zatížena marží. Aktuálně je například možné půlkulový zlatý slitek o ryzosti 999,9/1000 koupit za 390 980 korun a výkupní cena u stejné firmy je 372 409 korun. Při výkupu u jiné firmy vám však mohou nabídnout jen 345 233 koruny.

Uložit větší úspory do zlata tedy může být složité, těžkopádné a konečný efekt nemusí splnit očekávání.